TEXT 39

VERŠ 39

Verš

eṣā te ’bhihitā sāṅkhye
buddhir yoge tv imāṁ śṛṇu
buddhyā yukto yayā pārtha
karma-bandhaṁ prahāsyasi

Synonyma

eṣā — veškerá tato; te — tobě; abhihitā — popisovaná; sāṅkhye — rozborem; buddhiḥ — inteligence; yoge — při jednání zbaveném svých plodů; tu — ale; imām — toto; śṛṇu — vyslechni; buddhyā — inteligencí; yuktaḥ — spojen; yayā — čímž; pārtha — ó synu Pṛthy; karma-bandham — pouto v podobě reakce; prahāsyasi — můžeš být zbaven.

eṣā — toto všetko; te — tebe; abhihitā — vyložil; sāṅkhye — analytickým štúdiom; buddhiḥ — inteligencia; yoge — pracovať bez túžby po plodoch; tu — ale; imām — toto; śṛṇu — len vypočuj; buddhyā — inteligenciou; yuktaḥ — spojený; yayā — prostredníctvom ktorej; pārtha — ó, syn Pṛthy; karma-bandham — zajatie činov a odplaty; prahāsyasi — môžeš sa vyslobodiť z.

Překlad

Potud jsem ti toto poznání vysvětlil podrobným rozborem. Nyní poslouchej, jak ho vyložím z hlediska jednání zbaveného svých plodů. Ó synu Pṛthy, když budeš jednat s takovýmto poznáním, můžeš se vysvobodit z pout činů.

Až doposiaľ som ti vyložil toto poznanie analytickým štúdiom. Teraz počúvaj, ako ti ho vysvetlím z hľadiska konania bez túžby po plodoch svojej práce. Ó, syn Pṛthy, ak budeš konať s týmto poznaním, môžeš sa vyslobodiť zo zajatia činov.

Význam

Slovo saṅkhyā podle védského slovníku Nirukti označuje podrobné popisy a sāṅkhya je filozofie, která podrobně popisuje skutečnou povahu duše. Yoga se zase týká ovládání smyslů. Arjunovo odmítnutí bojovat se zakládalo na smyslovém požitku. Zapomněl na svou prvořadou povinnost a chtěl upustit od boje, protože si myslel, že když nezabije své příbuzné a blízké, syny Dhṛtarāṣṭry, bude šťastnější, než kdyby si po jejich porážce užíval království. V obou případech bylo základním hlediskem uspokojení smyslů. Jak štěstí z porážky svých příbuzných, tak radost vidět je naživu se zakládají na vlastním smyslovém požitku i za cenu obětování moudrosti a povinnosti. Proto chtěl Kṛṣṇa Arjunovi vyložit, že když zabije tělo svého děda, nezabije samotnou duši. Vysvětlil mu, že všechny individuální osoby, včetně Pána samotného, jsou individuálními osobami věčně. Byly jimi v minulosti, jsou jimi v přítomnosti a budou jimi i v budoucnosti, protože jsme všichni věčně individuální duše. Pouze různě měníme své oděvy v podobě těl; individualitu si ve skutečnosti zachováváme i po vysvobození z pout v podobě hmotných šatů. Pán Kṛṣṇa velice názorně podal rozbor duše a těla. Takové názorné poznání duše a těla z různých úhlů pohledu je zde podle slovníku Nirukti nazváno sāṅkhya. Tato sāṅkhya nemá nic společného se sánkhjovou filozofií ateisty Kapily. Dávno před podvodníkem Kapilou vyložil filozofii sāṅkhyi ve Śrīmad-Bhāgavatamu pravý Pán Kapila, inkarnace Pána Kṛṣṇy, který s ní osvítil svou matku Devahūti. Jasně vysvětlil, že puruṣa, Nejvyšší Pán, je činný a tvoří tím, že pohlédne na prakṛti. To je uznáno ve Vedách a v Gītě. Popis ve Vedách udává, že Pán pohledem oplodnil prakṛti neboli přírodu nepatrnými individuálními dušemi. Všechny tyto individuální živé bytosti pracují v hmotném světě s cílem uspokojit smysly a okouzleny hmotnou energií si myslí, že jim patří všechen požitek. Tato mentalita se přenáší i do posledního stádia — osvobození — kdy chce být živá bytost totožná s Pánem. To je poslední léčka māyi, iluze smyslového požitku. Až po mnoha životech takového jednání zaměřeného na uspokojování smyslů se velká duše odevzdá Vāsudevovi, Pánu Kṛṣṇovi, a tak dosáhne cíle svého hledání základní pravdy.

Podľa vedskeho slovníka Nirukti sa slovo saṅkhyā vzťahuje na to, čo podrobne opisuje veci, a sāṅkhya označuje filozofiu, ktorá vysvetľuje pravú povahu duše. Yoga znamená ovládanie zmyslov. Arjunova nechuť bojovať v skutočnosti pochádzala z hmotných záujmov. Zabúdal na svoju hlavnú povinnosť a chcel sa vzdať boja, lebo si myslel, že bude šťastnejší, keď svojich príbuzných nezabije, než keby sa mal radovať z kráľovstva po porážke svojich bratancov a bratov, Dhṛtarāṣṭrových synov. V obidvoch prípadoch ide o čistý zmyslový pôžitok. Šťastie, ktoré by ho čakalo po víťazstve nad príbuznými, i šťastie vidieť svojich príbuzných nažive bolo založené na uspokojení jeho zmyslov, pretože bol ochotný zanedbať poznanie a povinnosť. Preto chcel Kṛṣṇa Arjunovi vysvetliť, že keď zabije telo svojho praotca, nezabije samotnú dušu. Vysvetlil, že všetky individuálne osoby, vrátane Jeho samotného, boli večnými jednotlivcami v minulosti, sú jednotlivcami v súčasnosti a zostanú nimi aj v budúcnosti, pretože všetci sme individuálne duše, ktoré menia svojej telesné schránky. V skutočnosti si však našu individualitu zachovávame aj po vyslobodení sa z pút hmotného sveta. Śrī Kṛṣṇa teda Arjunovi podrobne vysvetlil povahu duše a tela. V slovníku Nirukti sa analytické štúdium duše a tela nazýva sāṅkhya. Saṅkhya však nemá nič spoločné so sāṅkhyovskou filozofiou ateistu Kapilu. Už dávno predtým, ako podvodník Kapila predložil svoju sāṅkhyovskú filozofiu, bola filozofia sāṅkhye vysvetlená v Śrīmad-Bhāgavatame pravým Kapilom, inkarnáciou Śrī Kṛṣṇu, ktorý túto filozofiu svojej matke Devahūti. Śrī Kapila veľmi jasne vysvetlil, že puruṣa, Najvyšší Pán, ktorý je aktívny, stvoril tento pominuteľný svet pohľadom na hmotnú prírodu (prakṛti). To je potvrdené v Gīte i vo Vedach. Opis vo Vedach udáva, že Pán pohľadom oplodnil prakṛti nepatrnými individuálnymi dušami. Všetky tieto individuálne duše pracujú v hmotnom svete pre svoj zmyslový pôžitok a očarované hmotnou energiou si myslia, že si užívajú. Táto mentalita ovplyvňuje živú bytosť aj vtedy, keď sa túži vyslobodiť z hmoty; v tomto štádiu má tendenciu stotožňovať sa s Bohom. To je posledná pasca iluzórnej energie alebo klam zmyslových pôžitkov. Len po mnohých a mnohých životoch v takej činnosti, vedenej túžbou po hmotných zmyslových pôžitkoch, sa veľké duše odovzdajú Vāsudevovi, Śrī Kṛṣṇovi, a dosiahnu svoj vytúžený cieľ, Absolútnu Pravdu.

Arjuna již přijal Kṛṣṇu za svého duchovního učitele tím, že se Mu odevzdal se slovy: śiṣyas te 'haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam. Kṛṣṇa mu proto nyní vyloží, jak se jedná na úrovni buddhi-yogy neboli karma-yogy — jinými slovy, jak se vykonává oddaná služba pouze pro uspokojení smyslů Pána. Tato buddhi-yoga je v desátém verši desáté kapitoly jasně popsána jako přímé spojení s Pánem, jenž dlí v srdci každého v podobě Paramātmy. Takové spojení ovšem nelze navázat bez oddané služby. Úrovně buddhi-yogy tedy zvláštní milostí Pána dosáhne ten, kdo prokazuje oddanou, transcendentální láskyplnou službu Pánu neboli jedná vědom si Kṛṣṇy. Pán proto říká, že jedině těm, kteří Mu z transcendentální lásky neustále prokazují oddanou službu, poskytuje čisté poznání o láskyplné oddanosti. Takto Ho může oddaný snadno dosáhnout ve věčně blaženém království Boha.

Arjuna prijal Kṛṣṇu za svojho duchovného učiteľa, keď Mu povedal: śiṣyas te 'haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam. Teraz mu Kṛṣṇa vyloží funkciu buddhi-yogy alebo karma-yogy, vysvetlí mu, ako vykonávať oddanú službu čisto pre potešenie Pánových zmyslov. V desiatom verši desiatej kapitoly sa píše, že buddhi-yoga znamená priamu spoločnosť s Pánom, sídliacim v srdciach všetkých bytostí v podobe Paramātmy. Bez oddanej služby však tento vzťah nemôže jestvovať. Preto ten, kto je zapojený do transcendentálnej láskyplnej oddanej služby Bohu, kto si je vedomý Kṛṣṇu, dosiahne štádium buddhi-yogy vďaka zvláštnej Pánovej milosti. Śrī Kṛṣṇa preto vraví, že čistým poznaním oddanosti v absolútnej láske odmení iba tých, ktorí neustále vykonávajú oddanú službu z transcendentálnej lásky. Takto môže oddaný ľahko dosiahnuť Boha, Jeho večnú a blaženú ríšu.

Buddhi-yoga zmíněná v tomto verši je tedy oddaná služba Pánu a uvedené slovo sāṅkhya nemá nic společného s ateistickou sāṅkhya-yogou, kterou zavedl podvodník Kapila. Neměli bychom proto učinit mylný závěr, že sāṅkhya-yoga, o níž se zde hovoří, je nějak spojena s ateistickou sāṅkhyou. Ta v tehdejší době ani neměla žádný vliv, a Pán Kṛṣṇa by ani neměl zájem se o takové bezbožné filozofické spekulaci zmiňovat. Skutečnou sánkhjovou filozofii popisuje Pán Kapila ve Śrīmad-Bhāgavatamu, ale ani ta nemá s těmito verši nic společného. Zde sāṅkhya znamená analytický popis těla a duše. Pán Kṛṣṇa předložil analýzu duše, aby přivedl Arjunu k buddhi-yoze neboli bhakti-yoze. To znamená, že sāṅkhya Pána Kṛṣṇy a sāṅkhya Pána Kapily popisovaná v Bhāgavatamu se od sebe neliší — obě jsou bhakti-yogou. Pán Kṛṣṇa proto řekl, že jen méně inteligentní lidé dělají mezi sāṅkhya-yogou a bhakti-yogou rozdíl (sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ pravadanti na paṇḍitāḥ).

Buddhi-yoga, o ktorej je reč v tomto verši, predstavuje oddanú službu. Slovom sāṅkhya tu nie je označená sāṅkhya-yoga nepravého Kapilu, preto ju nesmieme zameniť so sāṅkhya-yogou, o ktorej sa hovorí v tomto verši. V tom čase nemala filozofia ateistického Kapilu žiadny vplyv, a preto ani Kṛṣṇa nemal záujem zmieňovať sa tu o takej bezbožnej špekulatívnej filozofii. Pravú sāṅkhyovú filozofiu opísal v Śrīmad-Bhāgavatame pravý Kapila. Slovo sāṅkhya znamená analytický opis tela a duše. Kṛṣṇa opísal Arjunovi povahu duše, aby ho tak priviedol k buddhi-yoge alebo bhakti-yoge. Preto Kṛṣṇova sāṅkhya a sāṅkhya pravého Kapilu sú jedno a to isté: bhakti-yoga. Preto Kṛṣṇa hovorí v Bhagavad-gīte, že iba hlúpi ľudia robia rozdiely medzi sāṅkhya-yogou a bhakti-yogou (sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ pravadanti na paṇḍitāḥ).

Ateistická sāṅkhya-yoga samozřejmě nemá s bhakti-yogou nic společného, ale neinteligentní osoby přesto tvrdí, že o ní Bhagavad-gītā pojednává.

Takže je jasné, že ateistická sāṅkhya nemá nič spoločné s bhakti-yogou, aj keď niektorí hlupáci tvrdia, že Bhagavad-gītā o nej pojednáva.

Je tedy třeba pochopit, že buddhi-yoga znamená jednání s vědomím Kṛṣṇy, ve stavu úplné blaženosti a poznání, jež provázejí oddanou službu. Ten, kdo pracuje pouze pro uspokojení Pána — bez ohledu na to, jak je tato práce obtížná — jedná podle zásad buddhi-yogy a vždy pociťuje transcendentální blaženost. Díky takovému transcendentálnímu zaměstnávání se dosahuje automaticky, milostí Pána, veškerého transcendentálního porozumění, a jeho osvobození je tedy úplné; nechce nabýt poznání nějakou další snahou. Je velký rozdíl mezi prací s vědomím Kṛṣṇy a prací s vidinou jejích plodů, zvláště pokud jde o uspokojování smyslů, kterým chce člověk dosáhnout rodinného či hmotného štěstí. Buddhi-yoga je tedy transcendentální úroveň práce.

Malo by nám byť jasné, že buddhi-yoga znamená konať s mysľou uprenou na Kṛṣṇu alebo oddane slúžiť Bohu v plnej blaženosti a s plným poznaním, ktoré táto služba prináša. Kto pracuje iba pre Pánovo potešenie a nehľadí na problémy, koná podľa zásad buddhi-yogy a nachádza sa ustavične v transcendentálnej blaženosti. Vďaka tejto duchovnej činnosti získava človek automaticky Pánovou milosťou transcendentálne poznanie. Takto dosiahne úplné vyslobodenie bez toho, že by na získanie poznania vynaložil nejaké zvláštne úsilie. Medzi činnosťou, pri ktorej si je človek vedomý Kṛṣṇu, a činnosťou konanou s myšlienkou na odmenu v podobe rodinného alebo hmotného šťastia, je podstatný rozdiel. Buddhi-yoga je teda transcendentálna kvalita činnosti, ktorú vykonávame.