Skip to main content

TEXT 39

VERSO 39

Verš

Texto

eṣā te ’bhihitā sāṅkhye
buddhir yoge tv imāṁ śṛṇu
buddhyā yukto yayā pārtha
karma-bandhaṁ prahāsyasi
eṣā te ’bhihitā sāṅkhye
buddhir yoge tv imāṁ śṛṇu
buddhyā yukto yayā pārtha
karma-bandhaṁ prahāsyasi

Synonyma

Sinônimos

eṣā — veškerá tato; te — tobě; abhihitā — popisovaná; sāṅkhye — rozborem; buddhiḥ — inteligence; yoge — při jednání zbaveném svých plodů; tu — ale; imām — toto; śṛṇu — vyslechni; buddhyā — inteligencí; yuktaḥ — spojen; yayā — čímž; pārtha — ó synu Pṛthy; karma-bandham — pouto v podobě reakce; prahāsyasi — můžeš být zbaven.

eṣā — toda esta; te — para você; abhihitā — descrita; sāṅkhye — em estudo analítico; buddhiḥ — inteligência; yoge — em trabalho sem resultado fruitivo; tu — mas; imām — este; śṛṇu — ouça apenas; buddhyā — com inteligência; yuktaḥ — ajustada; yayā — pela qual; pārtha — ó filho de Pṛthā; karma-bandham — cativeiro da reação; prahāsyasi — pode libertar-se de.

Překlad

Tradução

Potud jsem ti toto poznání vysvětlil podrobným rozborem. Nyní poslouchej, jak ho vyložím z hlediska jednání zbaveného svých plodů. Ó synu Pṛthy, když budeš jednat s takovýmto poznáním, můžeš se vysvobodit z pout činů.

Até agora, descrevi este conhecimento a você através do estudo analítico. Ouça agora enquanto eu o explico em termos de trabalho sem resultados fruitivos. Ó filho de Pṛthā, quando você agir segundo este conhecimento, poderá livrar-se do cativeiro decorrente das ações.

Význam

Comentário

Slovo saṅkhyā podle védského slovníku Nirukti označuje podrobné popisy a sāṅkhya je filozofie, která podrobně popisuje skutečnou povahu duše. Yoga se zase týká ovládání smyslů. Arjunovo odmítnutí bojovat se zakládalo na smyslovém požitku. Zapomněl na svou prvořadou povinnost a chtěl upustit od boje, protože si myslel, že když nezabije své příbuzné a blízké, syny Dhṛtarāṣṭry, bude šťastnější, než kdyby si po jejich porážce užíval království. V obou případech bylo základním hlediskem uspokojení smyslů. Jak štěstí z porážky svých příbuzných, tak radost vidět je naživu se zakládají na vlastním smyslovém požitku i za cenu obětování moudrosti a povinnosti. Proto chtěl Kṛṣṇa Arjunovi vyložit, že když zabije tělo svého děda, nezabije samotnou duši. Vysvětlil mu, že všechny individuální osoby, včetně Pána samotného, jsou individuálními osobami věčně. Byly jimi v minulosti, jsou jimi v přítomnosti a budou jimi i v budoucnosti, protože jsme všichni věčně individuální duše. Pouze různě měníme své oděvy v podobě těl; individualitu si ve skutečnosti zachováváme i po vysvobození z pout v podobě hmotných šatů. Pán Kṛṣṇa velice názorně podal rozbor duše a těla. Takové názorné poznání duše a těla z různých úhlů pohledu je zde podle slovníku Nirukti nazváno sāṅkhya. Tato sāṅkhya nemá nic společného se sánkhjovou filozofií ateisty Kapily. Dávno před podvodníkem Kapilou vyložil filozofii sāṅkhyi ve Śrīmad-Bhāgavatamu pravý Pán Kapila, inkarnace Pána Kṛṣṇy, který s ní osvítil svou matku Devahūti. Jasně vysvětlil, že puruṣa, Nejvyšší Pán, je činný a tvoří tím, že pohlédne na prakṛti. To je uznáno ve Vedách a v Gītě. Popis ve Vedách udává, že Pán pohledem oplodnil prakṛti neboli přírodu nepatrnými individuálními dušemi. Všechny tyto individuální živé bytosti pracují v hmotném světě s cílem uspokojit smysly a okouzleny hmotnou energií si myslí, že jim patří všechen požitek. Tato mentalita se přenáší i do posledního stádia — osvobození — kdy chce být živá bytost totožná s Pánem. To je poslední léčka māyi, iluze smyslového požitku. Až po mnoha životech takového jednání zaměřeného na uspokojování smyslů se velká duše odevzdá Vāsudevovi, Pánu Kṛṣṇovi, a tak dosáhne cíle svého hledání základní pravdy.

Segundo o Nirukti, ou dicionário védico, saṅkhyā significa aquilo que, ao referir-se a um assunto, descreve-o em minúcias, e sāṅkhya diz respeito àquela filosofia que descreve a verdadeira natureza da alma. E yoga envolve o controle dos sentidos. A proposta feita por Arjuna segundo a qual não se deve lutar baseava-se no prazer dos sentidos. Esquecendo-se de seu dever principal, ele queria suspender a luta, pois pensava que, não matando seus parentes e familiares, ele seria mais feliz do que gozando o reino após vencer seus primos e irmãos, os filhos de Dhṛtarāṣṭra. Em ambos os casos, os princípios básicos visavam ao prazer dos sentidos. Tanto a felicidade proveniente da vitória contra eles quanto a felicidade decorrente de ele ver os parentes vivos, baseiam-se no gozo pessoal dos sentidos, mesmo que se relegue a sabedoria e o dever. Kṛṣṇa, portanto, queria explicar a Arjuna que, matando o corpo de seu avô, ele não estaria realmente matando a alma. Por isso, Ele explicou que todas as pessoas individuais, inclusive o próprio Senhor, são indivíduos eternos; eles foram indivíduos no passado, são indivíduos no presente, e continuarão a ser indivíduos no futuro, porque todos nós somos eternamente almas individuais. Simplesmente sujeitamo-nos a várias mudanças de roupa corpórea, mas na verdade conservamos nossa individualidade, mesmo após libertar-nos do cativeiro da roupa material. Um estudo analítico da alma e do corpo foi explicado mui ilustrativamente pelo Senhor Kṛṣṇa. E este conhecimento que faz a análise de diferentes pontos de vista da alma e do corpo, foi descrito aqui como sāṅkhya, nos termos do dicionário Nirukti. Esta sāṅkhya nada tem a ver com a filosofia sāṅkhya do Kapila ateísta. Muito antes da sāṅkhya do impostor Kapila, a filosofia sāṅkhya foi apresentada no Śrīmad-Bhāgavatam pelo verdadeiro Senhor Kapila, uma encarnação do Senhor Kṛṣṇa, que a explicou à Sua mãe, Devahūti. Ele explicou claramente que o puruṣa, ou o Senhor Supremo, é ativo e que Ele cria, lançando Seu olhar sobre a prakṛti. Isto é aceito nos Vedas e no Gītā. A descrição dos Vedas indica que o Senhor lançou o olhar sobre a prakṛti, ou natureza, e fecundou-a com almas atômicas individuais. Todos esses indivíduos estão trabalhando no mundo material em busca do prazer dos sentidos, e sob o encanto da energia material, pensam ser os desfrutadores. Esta mentalidade atinge o ponto máximo quando, desejando a liberação, a entidade viva procura tornar-se una com o Senhor. Esta é a última armadilha de māyā, ou ilusão da gratificação dos sentidos, e é somente após muitos e muitos nascimentos envoltos em atividades para o prazer dos sentidos que uma grande alma se rende a Vāsudeva, o Senhor Kṛṣṇa, completando então sua busca da verdade última.

Arjuna již přijal Kṛṣṇu za svého duchovního učitele tím, že se Mu odevzdal se slovy: śiṣyas te 'haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam. Kṛṣṇa mu proto nyní vyloží, jak se jedná na úrovni buddhi-yogy neboli karma-yogy — jinými slovy, jak se vykonává oddaná služba pouze pro uspokojení smyslů Pána. Tato buddhi-yoga je v desátém verši desáté kapitoly jasně popsána jako přímé spojení s Pánem, jenž dlí v srdci každého v podobě Paramātmy. Takové spojení ovšem nelze navázat bez oddané služby. Úrovně buddhi-yogy tedy zvláštní milostí Pána dosáhne ten, kdo prokazuje oddanou, transcendentální láskyplnou službu Pánu neboli jedná vědom si Kṛṣṇy. Pán proto říká, že jedině těm, kteří Mu z transcendentální lásky neustále prokazují oddanou službu, poskytuje čisté poznání o láskyplné oddanosti. Takto Ho může oddaný snadno dosáhnout ve věčně blaženém království Boha.

Arjuna já aceitou Kṛṣṇa como seu mestre espiritual, rendendo-se a Ele: śiṣyas te ’haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam. Conseqüentemente, Kṛṣṇa vai passar a falar-lhe do processo de trabalho em buddhi-yoga, ou karma-yoga, ou em outras palavras, a prática de serviço devocional apenas para a satisfação dos sentidos do Senhor. Esta buddhi-yoga é claramente explicada no Décimo Capítulo, décimo verso, como sendo comunhão direta com o Senhor, que, como Paramātmā, está situado no coração de todos. Mas essa comunhão não se efetua sem o serviço devocional. Alguém que está portanto situado em serviço devocional ou em serviço transcendental amoroso ao Senhor, ou em outras palavras, em consciência de Kṛṣṇa, alcança esta fase de buddhi-yoga pela graça especial do Senhor. Por conseguinte, o Senhor diz que apenas àqueles que, por amor transcendental, vivem ocupados em serviço devocional Ele outorga o conhecimento puro acerca da devoção com amor. Desse modo, o devoto pode facilmente alcançá-lO no sempre bem-aventurado reino de Deus.

Buddhi-yoga zmíněná v tomto verši je tedy oddaná služba Pánu a uvedené slovo sāṅkhya nemá nic společného s ateistickou sāṅkhya-yogou, kterou zavedl podvodník Kapila. Neměli bychom proto učinit mylný závěr, že sāṅkhya-yoga, o níž se zde hovoří, je nějak spojena s ateistickou sāṅkhyou. Ta v tehdejší době ani neměla žádný vliv, a Pán Kṛṣṇa by ani neměl zájem se o takové bezbožné filozofické spekulaci zmiňovat. Skutečnou sánkhjovou filozofii popisuje Pán Kapila ve Śrīmad-Bhāgavatamu, ale ani ta nemá s těmito verši nic společného. Zde sāṅkhya znamená analytický popis těla a duše. Pán Kṛṣṇa předložil analýzu duše, aby přivedl Arjunu k buddhi-yoze neboli bhakti-yoze. To znamená, že sāṅkhya Pána Kṛṣṇy a sāṅkhya Pána Kapily popisovaná v Bhāgavatamu se od sebe neliší — obě jsou bhakti-yogou. Pán Kṛṣṇa proto řekl, že jen méně inteligentní lidé dělají mezi sāṅkhya-yogou a bhakti-yogou rozdíl (sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ pravadanti na paṇḍitāḥ).

Portanto, a buddhi-yoga mencionada neste verso é o serviço devocional ao Senhor, e a palavra sāṅkhya mencionada nesta passagem nada tem a ver com a sāṅkhya-yoga ateísta enunciada pelo impostor Kapila. Ninguém deve, pois, interpretar que a sāṅkhya-yoga aqui mencionada tenha alguma relação com a sāṅkhya ateísta. Tampouco tal filosofia exerceu influência alguma naquela época; e o Senhor Kṛṣṇa não iria preocupar-Se em mencionar tais especulações filosóficas ímpias. A verdadeira filosofia sāṅkhya é descrita pelo Senhor Kapila no
Śrīmad-Bhāgavatam, mas mesmo esta sāṅkhya nada tem a ver com os presentes assuntos. Aqui, sāṅkhya significa descrição analítica do corpo e da alma. O Senhor Kṛṣṇa fez uma descrição analítica da alma só para trazer Arjuna ao nível da buddhi-yoga, ou bhakti-yoga. Logo, a sāṅkhya do Senhor Kṛṣṇa e a sāṅkhya do Senhor Kapila, como é descrita no Bhāgavatam, são a mesma coisa. Todas elas são bhakti-yoga. O Senhor Kṛṣṇa disse, portanto, que só a classe de homens menos inteligentes faz distinção entre sāṅkhya-yoga e bhakti-yoga (sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ pravadanti na paṇḍitāḥ).

Ateistická sāṅkhya-yoga samozřejmě nemá s bhakti-yogou nic společného, ale neinteligentní osoby přesto tvrdí, že o ní Bhagavad-gītā pojednává.

Naturalmente, a sāṅkhya-yoga ateísta nada tem a ver com bhakti-yoga; não obstante, os não inteligentes alegam que o Bhagavad-gītā faz alusão à sāṅkhya-yoga ateísta.

Je tedy třeba pochopit, že buddhi-yoga znamená jednání s vědomím Kṛṣṇy, ve stavu úplné blaženosti a poznání, jež provázejí oddanou službu. Ten, kdo pracuje pouze pro uspokojení Pána — bez ohledu na to, jak je tato práce obtížná — jedná podle zásad buddhi-yogy a vždy pociťuje transcendentální blaženost. Díky takovému transcendentálnímu zaměstnávání se dosahuje automaticky, milostí Pána, veškerého transcendentálního porozumění, a jeho osvobození je tedy úplné; nechce nabýt poznání nějakou další snahou. Je velký rozdíl mezi prací s vědomím Kṛṣṇy a prací s vidinou jejích plodů, zvláště pokud jde o uspokojování smyslů, kterým chce člověk dosáhnout rodinného či hmotného štěstí. Buddhi-yoga je tedy transcendentální úroveň práce.

Deve-se, portanto, compreender que buddhi-yoga significa agir em consciência de Kṛṣṇa, com bem-aventurança plena e conhecimento acerca do serviço devocional. Aquele que trabalha só para a satisfação do Senhor, sem se importar com o grau de dificuldade encontrado na execução de seu trabalho, age sob os princípios de buddhi-yoga e encontra-se sempre em bem-aventurança transcendental. Por meio desta ocupação transcendental, a pessoa, pela graça do Senhor, alcança automaticamente toda a compreensão transcendental, e assim sua liberação é de fato completa, sem que precise empreender outros esforços para adquirir conhecimento. Há uma grande diferença entre trabalho em consciência de Kṛṣṇa e trabalho para obter resultados fruitivos, especialmente quando se trata da satisfação dos sentidos obtida por alguém que busca conquistar felicidade familiar ou material. Buddhi-yoga é, portanto, a qualidade transcendental do trabalho que executamos.