TEXT 38

VERSO 38

Verš

Texto

sukha-duḥkhe same kṛtvā
lābhālābhau jayājayau
tato yuddhāya yujyasva
naivaṁ pāpam avāpsyasi

Synonyma

Sinônimos

sukha — štěstí; duḥkhe — a neštěstí; same — ve stavu vyrovnanosti; kṛtvā — budeš-li tak jednat; lābha-alābhau — zisk i ztrátu; jaya-ajayau — vítězství i porážku; tataḥ — potom; yuddhāya — pro samotný boj; yujyasva — jednej (bojuj); na — nikdy; evam — tak; pāpam — reakci za hřích; avāpsyasi — obdržíš.

sukha — felicidade; duḥkhe — e aflição; same — com equanimidade; kṛtvā — fazendo assim; lābha-alābhau — tanto no lucro quanto na perda; jaya-ajayau — tanto na vitória quanto na derrota; tataḥ — depois disso; yuddhāya — por lutar; yujyasva — lute; na — nunca; evam — desse modo; pāpam — reação pecaminosa; avāpsyasi — ganhará.

Překlad

Tradução

Bojuj pro samotný boj a neuvažuj o štěstí či neštěstí, ztrátě či zisku nebo vítězství či porážce — tak na tebe nikdy nedolehne následek hříchu.

Lute pelo simples fato de lutar, sem levar em consideração felicidade ou aflição, perda ou ganho, vitória ou derrota — e, adotando este procedimento, você nunca incorrerá em pecado.

Význam

Comentário

Pán Kṛṣṇa nyní přímo říká, že Arjuna má bojovat pro samotný boj, protože bitvu si přeje On sám. Při činnostech spojených s vědomím Kṛṣṇy se nebere v úvahu štěstí či neštěstí, ztráta nebo zisk, vítězství či porážka. Pochopení, že vše se má vykonávat pro Kṛṣṇu, je známkou transcendentálního vědomí; neexistují zde tedy žádné reakce za hmotné činnosti. Ten, kdo jedná v zájmu dosažení vlastního smyslového požitku — ať je to pod vlivem kvality dobra nebo kvality vášně, je vystaven dobrým nebo špatným následkům. Avšak ten, kdo se zcela odevzdal při činnostech spojených s vědomím Kṛṣṇy, již není nikomu zavázán a nikomu nic nedluží, jako je tomu v případě běžného jednání. Je řečeno:

O Senhor Kṛṣṇa agora diz francamente que Arjuna deve simplesmente lutar por lutar, porque Ele deseja a batalha. Nas atividades em consciência de Kṛṣṇa, não se leva em consideração felicidade ou aflição, lucro ou perda, vitória ou derrota. O fato de que tudo deve ser executado por amor a Kṛṣṇa é consciência transcendental, e assim, não há reação às atividades materiais. Aquele que age para o prazer dos próprios sentidos, seja na bondade, seja na paixão, está sujeito à reação, boa ou má. Mas aquele que se rendeu completamente às atividades em consciência de Kṛṣṇa, não precisa justificar-se perante ninguém, nem está em dívida com ninguém ao executar suas atividades normais.

Está dito:

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

“Kdokoliv se zřekl všech dalších povinností a zcela se odevzdal Kṛṣṇovi, Mukundovi, již není dlužníkem a nikomu není zavázán — polobohům, mudrcům, dalším živým bytostem, příbuzným, celému lidstvu ani předkům.” (Bhāg. 11.5.41) To Kṛṣṇa Arjunovi v tomto verši nepřímo naznačil a v následujících verších celé téma ještě více vyjasní.

“Todo aquele que tenha se rendido completamente a Kṛṣṇa, Mukunda, abandonando todos os outros deveres, deixa de ser um devedor, e nem precisa pagar favores a ninguém — nem aos semideuses, nem aos sábios, nem às pessoas em geral, nem aos parentes, nem à humanidade, nem aos antepassados.” (Bhāg. 11.5.41) Esta é a insinuação que Kṛṣṇa faz a Arjuna neste verso, e o assunto será explicado mais claramente nos versos seguintes.