TEXT 38

Verš

Text

sukha-duḥkhe same kṛtvā
lābhālābhau jayājayau
tato yuddhāya yujyasva
naivaṁ pāpam avāpsyasi

Synonyma

Synonyms

sukha — štěstí; duḥkhe — a neštěstí; same — ve stavu vyrovnanosti; kṛtvā — budeš-li tak jednat; lābha-alābhau — zisk i ztrátu; jaya-ajayau — vítězství i porážku; tataḥ — potom; yuddhāya — pro samotný boj; yujyasva — jednej (bojuj); na — nikdy; evam — tak; pāpam — reakci za hřích; avāpsyasi — obdržíš.

sukha — happiness; duḥkhe — and distress; same — in equanimity; kṛtvā — doing so; lābha-alābhau — both profit and loss; jaya-ajayau — both victory and defeat; tataḥ — thereafter; yuddhāya — for the sake of fighting; yujyasva — engage (fight); na — never; evam — in this way; pāpam — sinful reaction; avāpsyasi — you will gain.

Překlad

Translation

Bojuj pro samotný boj a neuvažuj o štěstí či neštěstí, ztrátě či zisku nebo vítězství či porážce — tak na tebe nikdy nedolehne následek hříchu.

Do thou fight for the sake of fighting, without considering happiness or distress, loss or gain, victory or defeat – and by so doing you shall never incur sin.

Význam

Purport

Pán Kṛṣṇa nyní přímo říká, že Arjuna má bojovat pro samotný boj, protože bitvu si přeje On sám. Při činnostech spojených s vědomím Kṛṣṇy se nebere v úvahu štěstí či neštěstí, ztráta nebo zisk, vítězství či porážka. Pochopení, že vše se má vykonávat pro Kṛṣṇu, je známkou transcendentálního vědomí; neexistují zde tedy žádné reakce za hmotné činnosti. Ten, kdo jedná v zájmu dosažení vlastního smyslového požitku — ať je to pod vlivem kvality dobra nebo kvality vášně, je vystaven dobrým nebo špatným následkům. Avšak ten, kdo se zcela odevzdal při činnostech spojených s vědomím Kṛṣṇy, již není nikomu zavázán a nikomu nic nedluží, jako je tomu v případě běžného jednání. Je řečeno:

Lord Kṛṣṇa now directly says that Arjuna should fight for the sake of fighting because He desires the battle. There is no consideration of happiness or distress, profit or loss, victory or defeat in the activities of Kṛṣṇa consciousness. That everything should be performed for the sake of Kṛṣṇa is transcendental consciousness; so there is no reaction to material activities. He who acts for his own sense gratification, either in goodness or in passion, is subject to the reaction, good or bad. But he who has completely surrendered himself in the activities of Kṛṣṇa consciousness is no longer obliged to anyone, nor is he a debtor to anyone, as one is in the ordinary course of activities. It is said:

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

“Kdokoliv se zřekl všech dalších povinností a zcela se odevzdal Kṛṣṇovi, Mukundovi, již není dlužníkem a nikomu není zavázán — polobohům, mudrcům, dalším živým bytostem, příbuzným, celému lidstvu ani předkům.” (Bhāg. 11.5.41) To Kṛṣṇa Arjunovi v tomto verši nepřímo naznačil a v následujících verších celé téma ještě více vyjasní.

“Anyone who has completely surrendered unto Kṛṣṇa, Mukunda, giving up all other duties, is no longer a debtor, nor is he obliged to anyone – not the demigods, nor the sages, nor the people in general, nor kinsmen, nor humanity, nor forefathers.” (Bhāg. 11.5.41) That is the indirect hint given by Kṛṣṇa to Arjuna in this verse, and the matter will be more clearly explained in the following verses.