TEXT 21

VERŠ 21

Verš

vedāvināśinaṁ nityaṁ
ya enam ajam avyayam
kathaṁ sa puruṣaḥ pārtha
kaṁ ghātayati hanti kam

Synonyma

veda — zná; avināśinam — která nemůže být zničena; nityam — trvale existující; yaḥ — ten, kdo; enam — tuto (duši); ajam — nezrozenou; avyayam — neměnnou; katham — jak; saḥ — ta; puruṣaḥ — osoba; pārtha — ó Pārtho (Arjuno); kam — koho; ghātayati — vede k ublížení; hanti — zabíjí; kam — koho.

veda — vedieť; avināśinam — nezničiteľná; nityam — vždy jestvujúca; yaḥ — ten, kto; enam — táto (duša); ajam — nezrodená; avyayam — nemenná; katham — ako; saḥ — on; puruṣaḥ — osoba; pārtha — ó, Pārtha (Arjuna); kam — ktorý; ghātayati — spôsobuje bolesť; hanti — zabije; kam — ktorý.

Překlad

Ó Pārtho, jak může ten, kdo ví, že duše je nezahubitelná, věčná, nezrozená a neměnná, někoho zabít nebo přimět někoho k zabíjení?

Ó, Pārtha, ako môže človek, ktorý vie, že duša je nezničiteľná, nezrodená, večná a nemenná, niekoho zabiť alebo dať niekoho zabiť?

Význam

Vše má své náležité uplatnění a ten, kdo má úplné poznání, ví, kde a jak určitou věc správně použít. I násilí může být užitečné, a to, jak ho použít, závisí na osobě mající poznání. I když smírčí soudce odsoudí vraha k trestu smrti, nelze ho vinit, protože násilí na jiné osobě nařizuje v souladu se zákony spravedlnosti. V zákoníku lidstva zvaném Manu-saṁhitā je doloženo, že vrah má být odsouzen k trestu smrti, aby za svůj velký hřích nemusel trpět v příštím životě. Když tedy král potrestá vraha oběšením, ve skutečnosti je trest vrahovi ku prospěchu. Stejně tak musí být jasné, že když Kṛṣṇa nařizuje bojovat, jedná se o násilí v zájmu nejvyšší spravedlnosti. Arjuna by se proto měl tímto pokynem řídit s vědomím, že násilí, kterého se dopustí v boji pro Kṛṣṇu, není vůbec žádné násilí, protože člověka — nebo lépe řečeno duši — tak jako tak nelze zabít. K nastolení spravedlnosti je tedy takzvané násilí povoleno. Cílem chirurgické operace není pacienta zabít, ale vyléčit ho. Boj, který má Arjuna na pokyn Kṛṣṇy vést, je provázen úplným poznáním, a proto není možné, aby mu přinesl reakce za hříšné jednání.

Všetko má svoje správne uplatnenie. Kto má dokonalé poznanie, vie, kde a ako danú vec správne použiť. Násilie má tiež svoje uplatnenie a človek, ktorý má dokonalé poznanie, vie, ako a kde ho použiť. Keď sudca odsúdi človeka, ktorý spáchal vraždu, na trest smrti, nemožno mu to vyčítať, pretože násilie, ktoré tu použil, sa zhoduje s právnym zákonom. V Manu-saṁhite, zákonníku ľudskej spoločnosti, je napísané, že toho, kto sa dopustí vraždy, treba odsúdiť k trestu smrti, aby potom vo svojom ďalšom živote nemusel za svoj hriech trpieť. Preto je trest smrti za vraždu vlastne prospešný. Takisto, keď Kṛṣṇa vydá pokyn použiť násilie, je to v mene najvyššej spravodlivosti. Arjuna by preto mal tento pokyn nasledovať, pretože človeka, alebo lepšie povedané, dušu nemožno zabiť. Násilie použité v službe Kṛṣṇovi v skutočnosti nemôže byť nazývané násilím. Pre spravodlivosť je tzv. násilie dovolené. Cieľom chirurgickej operácie nie je pacienta zabiť, ale naopak, použitím „násilia“ ho vyliečiť. Arjunova účasť v boji pod Kṛṣṇovým vedením a s plným vedomím teda nie je hriešna a Arjuna za to nemusí niesť žiadne následky.