TEXT 21

Verš

Tekst

vedāvināśinaṁ nityaṁ
ya enam ajam avyayam
kathaṁ sa puruṣaḥ pārtha
kaṁ ghātayati hanti kam

Synonyma

Synonyms

veda — zná; avināśinam — která nemůže být zničena; nityam — trvale existující; yaḥ — ten, kdo; enam — tuto (duši); ajam — nezrozenou; avyayam — neměnnou; katham — jak; saḥ — ta; puruṣaḥ — osoba; pārtha — ó Pārtho (Arjuno); kam — koho; ghātayati — vede k ublížení; hanti — zabíjí; kam — koho.

veda — forstår; avināśinam — uudslettelig; nityam — altid eksisterende; yaḥ — en, som; enam — denne (sjæl); ajam — ufødt; avyayam — uforanderlig; katham — hvordan; saḥ — den; puruṣaḥ — person; pārtha — O Pārtha (Arjuna); kam — hvem; ghātayati — får han til at dræbe; hanti — han dræber; kam — hvem.

Překlad

Translation

Ó Pārtho, jak může ten, kdo ví, že duše je nezahubitelná, věčná, nezrozená a neměnná, někoho zabít nebo přimět někoho k zabíjení?

O Pārtha, hvordan kan en person, der ved, at sjælen er uforgængelig, evig, ufødt og uforanderlig, dræbe nogen eller få nogen til at dræbe?

Význam

Purport

Vše má své náležité uplatnění a ten, kdo má úplné poznání, ví, kde a jak určitou věc správně použít. I násilí může být užitečné, a to, jak ho použít, závisí na osobě mající poznání. I když smírčí soudce odsoudí vraha k trestu smrti, nelze ho vinit, protože násilí na jiné osobě nařizuje v souladu se zákony spravedlnosti. V zákoníku lidstva zvaném Manu-saṁhitā je doloženo, že vrah má být odsouzen k trestu smrti, aby za svůj velký hřích nemusel trpět v příštím životě. Když tedy král potrestá vraha oběšením, ve skutečnosti je trest vrahovi ku prospěchu. Stejně tak musí být jasné, že když Kṛṣṇa nařizuje bojovat, jedná se o násilí v zájmu nejvyšší spravedlnosti. Arjuna by se proto měl tímto pokynem řídit s vědomím, že násilí, kterého se dopustí v boji pro Kṛṣṇu, není vůbec žádné násilí, protože člověka — nebo lépe řečeno duši — tak jako tak nelze zabít. K nastolení spravedlnosti je tedy takzvané násilí povoleno. Cílem chirurgické operace není pacienta zabít, ale vyléčit ho. Boj, který má Arjuna na pokyn Kṛṣṇy vést, je provázen úplným poznáním, a proto není možné, aby mu přinesl reakce za hříšné jednání.

FORKLARING: Alting har sin rette anvendelse, og et menneske, der har fuldstændig viden, ved hvor og hvordan man anvender noget på den rigtige måde. Således har vold også sin berettigelse, og afgørelsen af, hvorledes vold skal anvendes, ligger hos den person, der har viden. Man kan ikke bebrejde en dommer, der dømmer en skyldig morder til døden, for den vold, han beordrer mod et andet menneske, sker i henhold til retfærdighedens principper. Manu-saṁhitā, menneskehedens lovbog, støtter, at en morder dømmes til døden, så han i sit næste liv ikke skal lide for den store synd, han har begået. Således er det i virkeligheden gavnligt, når en konge straffer en morder med hængning. Når Kṛṣṇa beordrer til kamp, kan man på samme måde slutte, at den vold tjener den højeste retfærdighed, og Arjuna burde følge instruktionen velvidende, at vold begået i kamp for Kṛṣṇa overhovedet ikke er vold, for mennesket eller rettere sjælen kan alligevel ikke slås ihjel. Vold er berettiget, når den bliver udøvet i retfærdighedens tjeneste. Et kirurgisk indgreb foretages ikke for at dræbe patienten, men for at kurere ham. Det slag, som Arjuna skal udkæmpe ifølge Kṛṣṇas instruktioner, sker således med fuld viden, så der er ingen fare for syndige reaktioner.