TEXT 20

Verš

Text

na jāyate mriyate vā kadācin
nāyaṁ bhūtvā bhavitā vā na bhūyaḥ
ajo nityaḥ śāśvato ’yaṁ purāṇo
na hanyate hanyamāne śarīre

Synonyma

Synonyms

na — nikdy; jāyate — rodí se; mriyate — umírá; vā — ani; kadācit — kdykoliv (v minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti); na — nikdy; ayam — tato; bhūtvā — vznikla; bhavitā — vznikne; vā — nebo; na — ne; bhūyaḥ — nebo opět vzniká; ajaḥ — nezrozená; nityaḥ — věčná; śāśvataḥ — trvale existující; ayam — tato; purāṇaḥ — nejstarší; na — nikdy; hanyate — je zabita; hanyamāne — když je zabito; śarīre — tělo.

na — never; jāyate — takes birth; mriyate — dies; vā — either; kadācit — at any time (past, present or future); na — never; ayam — this; bhūtvā — having come into being; bhavitā — will come to be; vā — or; na — not; bhūyaḥ — or is again coming to be; ajaḥ — unborn; nityaḥ — eternal; śāśvataḥ — permanent; ayam — this; purāṇaḥ — the oldest; na — never; hanyate — is killed; hanyamāne — being killed; śarīre — the body.

Překlad

Translation

Duše se nikdy nerodí ani neumírá. Nevznikla, nevzniká a nevznikne — je nezrozená, věčná, existuje trvale a odpradávna. Nezahyne, když je zabito tělo.

For the soul there is neither birth nor death at any time. He has not come into being, does not come into being, and will not come into being. He is unborn, eternal, ever-existing and primeval. He is not slain when the body is slain.

Význam

Purport

Kvalitativně je duše, nepatrná dílčí část Nejvyšší Duše, totožná s Nejvyšším. Neprochází změnami jako tělo a někdy se jí říká stálá (kūṭa-stha). Tělo podléhá šesti změnám: rodí se z lůna matčina těla, nějaký čas zůstává, roste, vytváří své produkty, postupně chřadne a nakonec zaniká a upadá v zapomnění. Duše ovšem těmito změnami neprochází. Nerodí se, ale díky tomu, že přijímá hmotné tělo, se zrodí toto tělo. Duše se při tom nerodí a nikdy ani neumírá. Vše, co se narodilo, musí také zemřít; a jelikož duše neprošla zrozením, nemá minulost, přítomnost ani budoucnost. Je věčná, existuje trvale a odpradávna — to znamená, že v dějinách nenajdeme náznak toho, že by se kdy zrodila. Historii jejího zrození hledáme jen kvůli zkušenosti, kterou máme s tělem. Duše na rozdíl od těla nikdy nestárne. Proto se takzvaně starý člověk cítí na duchu stejně jako v dětství nebo v mládí. Změny těla nemají vliv na duši, která nechřadne jako strom nebo cokoliv hmotného a nevytváří ani žádné produkty. Produkty těla, konkrétně děti, jsou také individuální duše — a kvůli tělu se objevují v podobě dětí určitého člověka. Tělo se vyvíjí proto, že je v něm přítomná duše — ta však nemá žádné potomstvo a nemění se. Šest změn těla se jí netýká.

Qualitatively, the small atomic fragmental part of the Supreme Spirit is one with the Supreme. He undergoes no changes like the body. Sometimes the soul is called the steady, or kūṭa-stha. The body is subject to six kinds of transformations. It takes its birth from the womb of the mother’s body, remains for some time, grows, produces some effects, gradually dwindles, and at last vanishes into oblivion. The soul, however, does not go through such changes. The soul is not born, but, because he takes on a material body, the body takes its birth. The soul does not take birth there, and the soul does not die. Anything which has birth also has death. And because the soul has no birth, he therefore has no past, present or future. He is eternal, ever-existing and primeval – that is, there is no trace in history of his coming into being. Under the impression of the body, we seek the history of birth, etc., of the soul. The soul does not at any time become old, as the body does. The so-called old man, therefore, feels himself to be in the same spirit as in his childhood or youth. The changes of the body do not affect the soul. The soul does not deteriorate like a tree, nor anything material. The soul has no by-product either. The by-products of the body, namely children, are also different individual souls; and, owing to the body, they appear as children of a particular man. The body develops because of the soul’s presence, but the soul has neither offshoots nor change. Therefore, the soul is free from the six changes of the body.

V Kaṭha Upaniṣadě (1.2.18) nacházíme podobnou pasáž:

In the Kaṭha Upaniṣad (1.2.18) we also find a similar passage, which reads:

na jāyate mriyate vā vipaścin
nāyaṁ kutaścin na babhūva kaścit
ajo nityaḥ śāśvato ’yaṁ purāṇo
na hanyate hanyamāne śarīre

Význam tohoto verše je stejný jako v Bhagavad-gītě; zde je však specifické slovo vipaścit — učená či mající poznání.

The meaning and purport of this verse is the same as in the Bhagavad-gītā, but here in this verse there is one special word, vipaścit, which means learned or with knowledge.

Duše je plná poznání, vždy oplývá vědomím. Vědomí je tedy příznak duše. I když duši v srdci, kde setrvává, nenajdeme, přesto můžeme poznat, že je přítomna, podle přítomnosti vědomí. Někdy kvůli mrakům nebo z nějakého jiného důvodu nevidíme na nebi slunce, ale jeho světlo je stále přítomné, a proto víme, že je den. Jakmile se časně ráno na nebi objeví slabé světlo, víme, že je tam slunce. Stejným způsobem můžeme poznat přítomnost duše podle toho, že ve všech tělech — lidí i zvířat, je určité vědomí. Toto vědomí duše se však liší od vědomí Nejvyššího, protože absolutní vědomí zahrnuje veškeré poznání — minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Individuální duše je náchylná k zapomínání. Když zapomene na svou skutečnou povahu, dostane se jí poznání a osvícení z vyššího učení, učení Kṛṣṇy. Kṛṣṇa však není jako zapomnětlivá duše. Kdyby tomu tak bylo, Jeho učení v podobě Bhagavad-gīty by nemělo žádný význam.

The soul is full of knowledge, or full always with consciousness. Therefore, consciousness is the symptom of the soul. Even if one does not find the soul within the heart, where he is situated, one can still understand the presence of the soul simply by the presence of consciousness. Sometimes we do not find the sun in the sky owing to clouds, or for some other reason, but the light of the sun is always there, and we are convinced that it is therefore daytime. As soon as there is a little light in the sky early in the morning, we can understand that the sun is in the sky. Similarly, since there is some consciousness in all bodies – whether man or animal – we can understand the presence of the soul. This consciousness of the soul is, however, different from the consciousness of the Supreme because the supreme consciousness is all-knowledge – past, present and future. The consciousness of the individual soul is prone to be forgetful. When he is forgetful of his real nature, he obtains education and enlightenment from the superior lessons of Kṛṣṇa. But Kṛṣṇa is not like the forgetful soul. If so, Kṛṣṇa’s teachings of Bhagavad-gītā would be useless.

Jsou dva druhy duší — nepatrná dílčí duše (aṇu-ātmā) a Nadduše (vibhu-ātmā). To je rovněž doloženo v Kaṭha Upaniṣadě (1.2.20):

There are two kinds of souls – namely the minute particle soul (aṇu-ātmā) and the Supersoul (vibhu-ātmā). This is also confirmed in the Kaṭha Upaniṣad (1.2.20) in this way:

aṇor aṇīyān mahato mahīyān
ātmāsya jantor nihito guhāyām
tam akratuḥ paśyati vīta-śoko
dhātuḥ prasādān mahimānam ātmanaḥ

“Nadduše (Paramātmā) i nepatrná duše (jīvātmā) se nacházejí na stejném stromě, kterým je tělo, ve stejném srdci živé bytosti. Jen ten, kdo je prostý všech hmotných tužeb a nářků, může milostí Nejvyššího poznat slávu duše.” Jak se ukáže v následujících kapitolách, Kṛṣṇa je také zdrojem Nadduše, a Arjuna je nepatrná duše, která zapomíná na svou skutečnou povahu. Proto je třeba, aby byla osvícena Kṛṣṇou či Jeho pravým zástupcem (duchovním učitelem).

“Both the Supersoul [Paramātmā] and the atomic soul [ jīvātmā] are situated on the same tree of the body within the same heart of the living being, and only one who has become free from all material desires as well as lamentations can, by the grace of the Supreme, understand the glories of the soul.” Kṛṣṇa is the fountainhead of the Supersoul also, as it will be disclosed in the following chapters, and Arjuna is the atomic soul, forgetful of his real nature; therefore he requires to be enlightened by Kṛṣṇa, or by His bona fide representative (the spiritual master).