TEXT 17

VERŠ 17

Verš

avināśi tu tad viddhi
yena sarvam idaṁ tatam
vināśam avyayasyāsya
na kaścit kartum arhati

Synonyma

avināśi — nezahubitelné; tu — ale; tat — to; viddhi — věz; yena — kým; sarvam — celé tělo; idam — toto; tatam — prostoupeno; vināśam — zničení; avyayasya — nechřadnoucího; asya — toho; na kaścit — nikdo; kartum — učinit; arhati — je schopen.

avināśi — nezničiteľné; tu — ale; tat — to; viddhi — vedz; yena — kým; sarvam — celé telo; idam — toto; tatam — prenikajúce; vināśam — zničenie; avyayasya — nehynúca; asya — toto; na kaścit — nikto; kartum — urobiť; arhati — schopný.

Překlad

Věz, že to, co prostupuje celým tělem, nepodléhá zkáze. Nikdo nemůže zničit tuto neměnnou duši.

Vedz, že to, čo preniká celým telom, je nezničiteľné. Nikto nemôže zničiť nehynúcu dušu.

Význam

V tomto verši je názorněji vysvětlena skutečná povaha duše, která prostupuje celým tělem. Všichni vědí, co se šíří po celém těle — je to vědomí. Každý si je vědom strastí a slastí celého těla nebo některé jeho části. Toto šíření vědomí je omezeno pouze na jedno tělo; strasti a slasti jednoho těla jsou druhému tělu neznámé. Každé tělo je tedy schránkou individuální duše a příznakem její přítomnosti je individuální vědomí. Je popsáno, že tato duše má rozměry jedné desetitisíciny konečku vlasu. To dokládá Śvetāśvatara Upaniṣad (5.9):

V tomto verši je ešte podrobnejšie vysvetlená skutočná povaha duše, sídliacej v tele každej živej bytosti. Každý môže pochopiť, že vedomie prestupuje celé telo. Každý si je vedomý bolestí a pôžitkov celého tela alebo niektorej jeho časti. Naše vedomie je však rozšírené iba v našom tele, a tak radosti a bolesti nášho tela nie sú iným známe. Každé telo je schránkou individuálnej duše a príznaky jej prítomnosti vnímame ako individuálne vedomie. Vo Śvetāśvatara Upaniṣade (5.9) sú rozmery duše prirovnané k desaťtisícine končeka vlasu:

bālāgra-śata-bhāgasya
śatadhā kalpitasya ca
bhāgo jīvaḥ sa vijñeyaḥ
sa cānantyāya kalpate

“Rozdělíme-li koneček vlasu na sto dílků a každý z nich na dalších sto, pak každý takový dílek představuje velikost duše.” Totéž je uvedeno i v jiném verši:

„Keď sa konček vlasu rozdelí na sto dielikov a každý z nich na ďalších sto, potom každý tento dielik predstavuje veľkosť duše.“ Podobný opis sa nachádza aj v Śrīmad-Bhāgavatame:

keśāgra-śata-bhāgasya
śatāṁśaḥ sādṛśātmakaḥ
jīvaḥ sūkṣma-svarūpo ’yaṁ
saṅkhyātīto hi cit-kaṇaḥ

“Existuje nespočetně mnoho duchovních atomů o rozměrech jedné desetitisíciny konečku vlasu.”

„Je nespočetne veľa duchovných atómov, ktoré svojou veľkosťou predstavujú desaťtisícinu končeka vlasu.“

Každá duše, individuální duchovní částečka, je tedy jedním z duchovních atomů, které jsou menší než hmotné atomy a jichž je nesčetně mnoho. Tato velice malá duchovní jiskra je základním principem bytí hmotného těla a její vliv se šíří po celém těle tak, jako se po celém těle šíří vliv účinné látky nějakého léku. Toto působení duše cítíme v celém těle jako vědomí, a to je důkazem její přítomnosti. Každý laik chápe, že hmotné tělo bez vědomí je mrtvé, a toto vědomí nelze v těle oživit žádným hmotným zásahem. Vědomí tedy není výtvorem sebevětšího množství kombinací hmotných prvků, ale projevem duše. Velikost nepatrné duše dále líčí Muṇḍaka Upaniṣad (3.1.9):

Individuálna duša je teda duchovný atóm menší než hmotné atómy a ich počet je nesmierny. Táto veľmi malá duchovná iskra je základnou podstatou hmotného tela a jej vplyv preniká celým telom, tak, ako sa po celom tele šíria účinky lieku. Existenciu duše pociťujeme vo forme vedomia a to je dôkaz toho, že duša je v tele. Každý laik vie, že hmotné telo je bez vedomia mŕtve a že toto vedomie sa nedá oživiť alebo obnoviť žiadnym hmotným zásahom. Preto vedomie nevzniká vzájomným pôsobením akýchsi hmotných zlúčenín, ale prítomnosťou duše. V Muṇḍaka Upaniṣade (3.1.9) sa tiež opisuje veľkosť nepatrnej duše:

eṣo ’ṇur ātmā cetasā veditavyo
yasmin prāṇaḥ pañcadhā saṁviveśa
prāṇaiś cittaṁ sarvam otaṁ prajānāṁ
yasmin viśuddhe vibhavaty eṣa ātmā

“Duše má rozměry atomu a lze ji vnímat dokonalou inteligencí. Vznáší se v pěti druzích vzduchu (prāṇa, apāna, vyāna, samāna a udāna), setrvává v srdci a šíří svůj vliv po celém těle vtělených živých bytostí. Když je zbavena znečištění v podobě pěti druhů hmotného vzduchu, projeví svůj duchovní vliv.”

„Duša má rozmer atómu, ale môže byť postrehnutá dokonalou inteligenciou. Pohybuje sa v piatich druhoch vzduchu (prāṇa, apāna, vyāna, samāna a udāna). Duša je umiestnená v srdci a šíri svoju energiu po celom tele. Keď je od týchto piatich druhov hmotného vzduchu očistená, odhalí svoju duchovnú silu.“

Účelem haṭha-yogy je pomocí různých pozic těla ovládnout pět druhů vzduchu obklopujících čistou duši. Smyslem těchto cvičení není žádný hmotný prospěch, ale vysvobození nepatrné duše ze zapletení, které představuje hmotné prostředí.

Účelom haṭha-yogy je pomocou rôznych pozícií tela ovládnuť päť druhov vzduchu, ktoré dušu obklopujú. Zmyslom týchto cvičení nie je hmotný zisk, ale vyslobodenie nepatrnej duše zo spleti hmotnej atmosféry.

Takto je povaha nepatrné duše uznávána ve všech védských spisech a každý normální člověk ji také tak prakticky pociťuje. Jedině šílenec může tuto nepatrnou duši považovat za všeprostupující viṣṇu-tattvu.

Povaha nepatrnej duše je opísaná vo všetkých vedskych písmach a jej prítomnosť môže na základe praktickej skúsenosti pocítiť každý rozumný človek. Iba hlúpy človek si môže myslieť, že táto nepatrná duša je všeprenikajúca viṣṇu-tattva.

Vliv nepatrné duše se může šířit po celém těle. Muṇḍaka Upaniṣad uvádí, že tato nepatrná duše dlí v srdci každého živého organismu. A jelikož jsou její rozměry mimo dosah vnímání vědců zkoumajících hmotu, někteří z nich pošetile tvrdí, že duše neexistuje. Nepatrná individuální duše je bezpochyby přítomna v srdci společně s Nadduší, a díky tomu se z této oblasti šíří všechny druhy energie potřebné k pohybu těla. Krvinky, které rozvádějí kyslík z plic, získávají energii z duše. Když duše opustí srdce, koloběh krve vytvářející syntézu ustane. Lékařská věda uznává důležitost červených krvinek, ale není schopna zjistit, že zdrojem energie je duše. Nicméně připouští, že srdce je sídlo všech energií těla.

Podľa Muṇḍaka Upaniṣady je nepatrná duša umiestnená v srdci každej živej bytosti a jej vplyv sa šíri po celom tele. No vzhľadom k tomu, že veľkosť nepatrnej duše sa vymyká vnímaniu materialistických vedcov, niektorí z nich naivne tvrdia, že duša nejestvuje. Nepatrná individuálna duša nesporne sídli v srdci každej živej bytosti spolu s Naddušou a vydáva odtiaľ všetku energiu, ktorú telo potrebuje. Krvinky, ktoré z pľúc rozvádzajú kyslík do celého tela, získavajú svoju energiu od duše. Keď duša opustí telo, krv prestane plniť svoju funkciu a jej kolobeh v tele sa zastaví. Moderná medicína síce pripisuje červeným krvinkám dôležitosť, ale nie je schopná dospieť k záveru, že zdrojom všetkej energie v tele je duša. Uznáva však, že srdce je sídlom všetkých energií v tele.

Tyto nepatrné částečky duchovního celku bývají přirovnávány k molekulám slunečního svitu. Tak jako sluneční svit obsahuje nespočetně mnoho zářících molekul, dílčími částmi Nejvyššího Pána jsou nepatrné jiskry v Jeho paprscích (prabhā neboli vyšší energie). Ať už jsme tedy stoupenci védského poznání nebo moderní vědy, existenci duše v těle nemůžeme popřít. A vědu o duši jasně popisuje v Bhagavad-gītě samotný Pán, Osobnost Božství.

Tieto nepatrné častice duchovného celku sa prirovnávajú k molekulám slnečnej žiary. Slnečná žiara obsahuje nespočetne veľa molekúl. Podobne sú nepatrnými časticami Najvyššieho Pána duchovné iskry, ktoré tvoria Jeho žiaru. Volajú sa prabhā, lebo patria do vyššej Pánovej energie. Z hľadiska vedskeho poznania a ani z hľadiska modernej vedy teda nemožno vylúčiť existenciu duše v tele. Dokonalý opis vedy o duši však podáva samotný Boh v Bhagavad-gīte.