Skip to main content

TEXT 74

TEXT 74

Verš

Tekst

sañjaya uvāca
ity ahaṁ vāsudevasya
pārthasya ca mahātmanaḥ
saṁvādam imam aśrauṣam
adbhutaṁ roma-harṣaṇam
sañjaya uvāca
ity ahaṁ vāsudevasya
pārthasya ca mahātmanaḥ
saṁvādam imam aśrauṣam
adbhutaṁ roma-harṣaṇam

Synonyma

Synonyms

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya pravil; iti — takto; aham — já; vāsudevasya — Kṛṣṇy; pārthasya — a Arjuny; ca — také; mahā-ātmanaḥ — velké duše; saṁvādam — rozhovor; imam — tento; aśrauṣam — vyslechl jsem; adbhutam — úžasný; roma-harṣaṇam — díky kterému se ježí chlupy.

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya ütles; iti — sel moel; aham — mina; vāsudevasya — Kṛṣṇa; pārthasya — ja Arjuna; ca — samuti; mahā-ātmanaḥ — suure hinge; saṁvādam — vestlust; imam — seda; aśrauṣam — olen kuulnud; adbhutam — imelist; roma-harṣaṇam — pannes ihukarvad püsti seisma.

Překlad

Translation

Sañjaya pravil: Takto jsem vyslechl rozhovor dvou velkých duší, Kṛṣṇy a Arjuny. Toto poselství je tak úžasné, že se mi ježí chlupy na těle.

Sañjaya ütles: Sedasi olen ma kuulnud kahe suure hinge, Kṛṣṇa ja Arjuna vahelist vestlust. Ning selle sõnum on sedavõrd imeline, et mu ihukarvad tõusevad püsti.

Význam

Purport

Na začátku Bhagavad-gīty se ptal Dhṛtarāṣṭra svého tajemníka Sañjayi: “Co se stalo na Kuruovském bitevním poli?” Celá rozprava se projevila v Sañjayově srdci díky milosti jeho duchovního učitele Vyāsy. Tak mohl popsat vše, co se událo na bojišti. Rozhovor byl úžasný — k tak významnému dialogu mezi dvěma velkými dušemi nikdy předtím nedošlo a již nikdy nedojde. Byl úžasný, protože v něm Nejvyšší, Osobnost Božství, líčí sebe a své energie před zraky živé bytosti, Arjuny, Pánova velkého oddaného. Jestliže chceme poznat Kṛṣṇu a budeme kráčet v Arjunových stopách, bude náš život šťastný a úspěšný. Sañjaya si to uvědomoval a s tím, jak líčil rozhovor Dhṛtarāṣṭrovi, mu to bylo stále jasnější. Nyní se dostává k závěru: Všude tam, kde jsou Kṛṣṇa a Arjuna, je vítězství.

„Bhagavad-gītā" alguses küsis Dhṛtarāṣṭra oma sekretärilt Sañjayalt: „Mis juhtus Kurukṣetra lahinguväljal?" Sañjaya nägi kõike toimuvat oma südames, oma vaimse õpetaja, Vyāsa armust. Sedasi oli ta võimeline kirjeldama lahinguväljal toimunut. Kṛṣṇa ja Arjuna vaheline vestlus oli imeline, sest niivõrd olulist vestlust kahe suure hinge vahel polnud kunagi varem toimunud ega toimu ka tulevikus. See oli imeline, kuna Jumala Kõrgeim Isiksus rääkis Endast ning Oma energiatest elusolendile, Arjunale, Jumala suurele pühendunule. Kui me järgime Kṛṣṇa mõistmiseks Arjuna eeskuju, siis saame me oma elus õnnelikuks ja edukaks. Sañjaya teadvustas seda ning, hakates mõistma vestluse tähendust, andis ta kogu vestluse edasi Dhṛtarāṣṭrale. Siinkohal teeb ta järelduse, et võit on alati Kṛṣṇa ja Arjuna poolel.