Skip to main content

TEXT 54

TEXT 54

Verš

Tekstas

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

Synonyma

Synonyms

brahma-bhūtaḥ — na úrovni jednoty s Absolutním; prasanna-ātmā — plný radosti; na — nikdy; śocati — naříká; na — nikdy; kāṅkṣati — touží; samaḥ — stejně nakloněn; sarveṣu — všem; bhūteṣu — živým bytostem; mat-bhaktim — oddanou službu Mně; labhate — získá; parām — transcendentální.

brahma-bhūtaḥ — vienovėje su Absoliutu; prasanna-ātmā — kupinas džiaugsmo; na — niekada; śocati — sielojasi; na — niekada; kāṅkṣati — trokšta; samaḥ — lygus; sarveṣu — visoms; bhūteṣu — gyvosioms esybėms; mat-bhaktim — pasiaukojimo tarnystę Man; labhate — pasiekia; parām — transcendenciją.

Překlad

Translation

Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.

Kas pasiekia tokią transcendentinę padėtį, tas išsyk patiria Aukščiausiąjį Brahmaną ir jį užlieja džiaugsmas. Jis niekada nesisieloja, nieko netrokšta ir yra lygus visoms gyvosioms esybėms. Tokiame būvyje jis pradeda su tyru pasiaukojimu tarnauti Man.

Význam

Purport

Pro impersonalistu je dosažení stavu brahma-bhūta, jednoty s Absolutním, vrcholem všeho. Personalista neboli čistý oddaný však ví, že se musí jít ještě dále — k čisté oddané službě. To znamená, že ten, kdo prokazuje čistou oddanou službu Nejvyššímu Pánu, se již nachází ve stavu osvobození zvaném brahma-bhūta, jednota s Absolutním. Nikdo nemůže sloužit Nejvyššímu, Absolutnímu, aniž by s Ním byl na úrovni jednoty. V absolutním pojetí není rozdíl mezi příjemcem služby a služebníkem, ale zároveň — ve vyšším duchovním smyslu — mezi nimi rozdíl je.

KOMENTARAS: Impersonalistui pasiekti brahma-bhūtos būvį, susivienyti su Absoliutu – galutinis tikslas. O personalistas, tyras bhaktas, turi žengti dar toliau – atsidėti tyrai pasiaukojimo tarnystei. Taigi žmogus, tyrai ir pasiaukojamai tarnaujantis Aukščiausiajam Viešpačiui, jau yra išvadavimo būvyje, kuris vadinasi brahma-bhūta, arba vienovė su Absoliutu. Nepasiekus vienovės su Aukščiausiuoju, arba Absoliutu, tarnauti Jam neįmanoma. Absoliučiu požiūriu, tarp tarnaujančio ir to, kuriam tarnaujama, skirtumo nėra, ir vis dėlto aukštesne, dvasine, prasme jis egzistuoja.

Živá bytost, která má hmotné pojetí života a pracuje s cílem smyslového požitku, zakouší utrpení. Avšak v absolutním světě, kde se každý věnuje čisté oddané službě, žádné utrpení neexistuje. Oddaný — ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy — nemá, kvůli čemu by naříkal, ani po čem by toužil. Bůh je naplněn sám v sobě, a proto živá bytost, která se zaměstnává službou Jemu neboli rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, se také stává naplněnou ve svém nitru. Je jako řeka zbavená veškeré kalné vody. Jelikož čistý oddaný nemyslí na nic jiného než na Kṛṣṇu, je přirozeně vždy plný radosti. Nenaříká kvůli žádné hmotné ztrátě a neusiluje o žádný zisk, protože nachází ve službě Pánu dokonalé naplnění. Netouží po hmotném požitku, neboť ví, že každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, a jako taková je věčně služebníkem. Nevidí v hmotném světě nikoho jako výše a nikoho jako níže postaveného — vyšší a nižší postavení je pomíjivé a oddaný nemá s ničím, co se takto objevuje a zase mizí, nic společného. Kámen a zlato mají pro něho stejnou hodnotu. Tak vypadá úroveň brahma-bhūta; čistý oddaný jí dosahuje velmi snadno. V tomto stavu se představa splynutí s Nejvyšším Brahmanem a zničení vlastní totožnosti stává pekelnou, myšlenka na dosažení nebeského království je jako přízrak a smysly jsou jako hadi s vylámanými zuby. Had s vylámanými zuby nenahání strach a nenahánějí ho ani smysly, jsou-li automaticky ovládnuté. Pro osobu trpící nákazou hmoty je svět plný utrpení, ale oddaný vidí celý svět stejně dobrý, jako je Vaikuṇṭha, duchovní nebe. Nejvýše postavená osobnost hmotného vesmíru není pro oddaného o nic důležitější než mravenec. Této úrovně lze dosáhnout milostí Pána Caitanyi, který kázal o čisté oddané službě v tomto věku.

Materialios būties sampratos požiūriu, veikla siekiant juslinių malonumų sukelia kančias, tačiau absoliučiame pasaulyje tiems, kurie tyrai pasiaukoję tarnauja, kančios nežinomos. Kṛṣṇą įsisąmoninusiam bhaktui nėra dėl ko sielotis ir ko trokšti. Kadangi Dievas yra pilnai sau pakankamas, tai ir gyvoji esybė, tarnaujanti Dievui su Kṛṣṇos sąmone, tampa sau pakankama. Ji tarsi upė, apsivaliusi nuo nešvarių vandenų. Tyras bhaktas negalvoja apie nieką, išskyrus Kṛṣṇą, todėl jis iš prigimties visada laimingas. Jis nesielvartauja praradęs kas materialu ir nesiekia materialios naudos, nes tarnaudamas Viešpačiui jaučia pilnatvę. Tyram bhaktui nereikia jokių materialių džiaugsmų, nes jis žino, kad kiekviena gyvoji esybė, kaip fragmentinė Aukščiausiojo Viešpaties dalelė, yra amžinas Jo tarnas. Materialiame pasaulyje jis nemato ką nors esant aukštesnės arba žemesnės padėties. Bet kokia padėtis materialiame pasaulyje tėra trumpalaikė, o bhakto nedomina vienadieniai, tai atsirandantys, tai išnykstantys dalykai. Ir akmuo, ir auksas jam turi lygią vertę. Toks yra brahma-bhūtos būvis, ir tyram bhaktui jis labai lengvai pasiekiamas. Šiame būties būvyje mintis apie susiliejimą su Aukščiausiuoju Brahmanu ar savo individualybės sunaikinimą atrodo pragaištinga, pasikėlimo į dangaus karalystę idėja tampa fantasmagorija, o juslės prilygsta gyvatėms su išlaužtais dantimis. Kaip nebaisi gyvatė su išlaužtais dantimis, taip nebaisios ir suvaldytos juslės. Materializmu užsikrėtusiems žmonėms pasaulis kupinas kančių, o bhaktams pasaulis yra beveik toks pat geras, kaip ir Vaikuṇṭha – dvasinis dangus. Didžiausia asmenybė materialioje visatoje bhaktui neatrodo svarbesnė už skruzdę. Pasiekti šį būvį galima Viešpaties Caitanyos, šiame amžiuje mokiusio tyros pasiaukojimo tarnystės, malone.