TEXTS 51-53

Verš

Texte

buddhyā viśuddhayā yukto
dhṛtyātmānaṁ niyamya ca
śabdādīn viṣayāṁs tyaktvā
rāga-dveṣau vyudasya ca

vivikta-sevī laghv-āśī
yata-vāk-kāya-mānasaḥ
dhyāna-yoga-paro nityaṁ
vairāgyaṁ samupāśritaḥ

ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ
kāmaṁ krodhaṁ parigraham
vimucya nirmamaḥ śānto
brahma-bhūyāya kalpate

Synonyma

Synonyms

buddhyā — inteligencí; viśuddhayā — zcela očištěný; yuktaḥ — zaměstnaný; dhṛtyā — s odhodlaností; ātmānam — sebe; niyamya — usměrňující; ca — také; śabda-ādīn — jako je zvuk; viṣayān — objekty smyslů; tyaktvā — zříkající se; rāga — připoutanost; dveṣau — a odpor; vyudasya — ponechávající stranou; ca — také; vivikta-sevī — žijící v ústraní; laghu-āśī — přijímající jen malé množství potravy; yata — ovládající; vāk — mluva; kāya — tělo; mānasaḥ — mysl; dhyāna-yoga-paraḥ — pohroužený v tranzu; nityam — dvacet čtyři hodiny denně; vairāgyam — odpoutanost; samupāśritaḥ — uchylující se k; ahaṅkāram — falešné ego; balam — klamná síla; darpam — klamná pýcha; kāmam — chtíč; krodham — hněv; parigraham — a přijímání hmotných věcí; vimucya — osvobozený od; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; śāntaḥ — klidný; brahma-bhūyāya — k seberealizaci; kalpate — je způsobilý.

buddhyā: par l’intelligence; viśuddhayā: complètement purifié; yuktaḥ: occupé; dhṛtyā: par la détermination; ātmānam: le soi; niyamya: maîtrisant; ca: aussi; śabda-ādīn: tel le son; viṣayān: les objets des sens; tyaktvā: abandonnant; rāga: l’attachement; dveṣau: et l’aversion; vyudasya: écartant; ca: aussi; vivikta-sevī: vivant en un lieu retiré; laghu-āśī: mangeant peu; yata: ayant discipliné; vāk: la parole; kāya: le corps; mānasaḥ: et le mental; dhyāna-yoga-paraḥ: absorbé en transe; nityam: vingt-quatre heures par jour; vairāgyam: dans le détachement; samupāśritaḥ: ayant pris refuge; ahaṅkāram: du faux ego; balam: de la vaine puissance; darpam: de la fatuité; kāmam: de la concupiscence; krodham: de la colère; parigraham: et de l’acceptation des choses matérielles; vimucya: étant délivré; nirmamaḥ: sans esprit de possession; śāntaḥ: paisible; brahma-bhūyāya: pour la réalisation du soi; kalpate: est qualifié.

Překlad

Translation

Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.

Purifié par l’intelligence, maîtrisant le mental avec détermination, renonçant aux objets du plaisir des sens, affranchi tant de l’attachement que de l’aversion, celui qui vit en un lieu retiré, qui mange peu et discipline son corps, son mental et ses paroles, qui toujours demeure ravi en contemplation, détaché, dénué de faux ego, de vaine puissance et de fatuité, sans convoitise et sans colère, hermétique aux choses matérielles, libre de tout esprit de possession et paisible, se trouve certes élevé au niveau de la réalisation spirituelle.

Význam

Purport

Když je někdo očištěný prostřednictvím inteligence, setrvává na úrovni kvality dobra. Tak se stane pánem mysli a je stále v tranzu. Neulpívá na objektech smyslového požitku a jedná bez připoutanosti a odporu. Žije přirozeně raději v ústraní, nejí víc, než kolik potřebuje, a ovládá činnosti svého těla a mysli. Nemá falešné ego, neboť se neztotožňuje s tělem. A nechce ani přijímat mnoho hmotných věcí, díky kterým by pak jeho tělo bylo velké a silné. Jelikož nemá tělesné pojetí života, není nemístně pyšný. Spokojí se se vším, co dostane z milosti Pána, a nikdy se nehněvá, když se smyslům nedostává požitku. Ani neusiluje o získání smyslových objektů. Když je tedy někdo zcela prostý falešného ega, nebudou ho přitahovat žádné hmotné věci. Tak vypadá stav poznání sebe jakožto Brahmanu, zvaný brahma-bhūta. Ten, kdo nemá hmotné pojetí života, bude klidný a nic ho nerozruší. To je popsáno v sedmdesátém verši druhé kapitoly Bhagavad-gīty:

L’être purifié par son intelligence se maintient dans la vertu. Il est dès lors capable de dominer son mental et demeure dans un état permanent de contemplation. Il est détaché des objets du plaisir des sens et libéré de l’attachement et de l’aversion. Il aime vivre en un lieu retiré, ne mange pas plus que nécessaire et maîtrise les activités du corps et du mental. Parce qu’il ne s’identifie pas au corps matériel, il est affranchi du faux ego. Il ne cherche pas non plus à rendre son corps plus fort, plus beau, par toutes sortes de moyens matériels. Il ne montre pas de fatuité car sa conception de l’existence ne repose pas sur le corps. Il est satisfait de tout ce qui lui est offert par la grâce du Seigneur et n’est jamais contrarié quand les satisfactions matérielles viennent à lui manquer. Il ne fait d’ailleurs aucun effort pour obtenir les objets de plaisir des sens. Ainsi, entièrement libéré du faux ego, il perd tout attachement pour la matière. Il a atteint le niveau de la réalisation spirituelle du Brahman (brahma-bhūta). L’homme affranchi de toute conception matérielle de l’existence connaît une sérénité que rien ne saurait troubler. La Bhagavad-gītā (2.70) l’affirme:

āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī

“Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je takto věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.”

« À l’instar de l’océan immuable qui jamais ne déborde malgré les fleuves qui s’y jettent, celui qui demeure imperturbable devant le flot incessant des désirs peut seul trouver la paix, et certes pas celui qui cherche à les combler. »