TEXTS 51-53

Verš

Tekst

buddhyā viśuddhayā yukto
dhṛtyātmānaṁ niyamya ca
śabdādīn viṣayāṁs tyaktvā
rāga-dveṣau vyudasya ca

vivikta-sevī laghv-āśī
yata-vāk-kāya-mānasaḥ
dhyāna-yoga-paro nityaṁ
vairāgyaṁ samupāśritaḥ

ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ
kāmaṁ krodhaṁ parigraham
vimucya nirmamaḥ śānto
brahma-bhūyāya kalpate

Synonyma

Synonyms

buddhyā — inteligencí; viśuddhayā — zcela očištěný; yuktaḥ — zaměstnaný; dhṛtyā — s odhodlaností; ātmānam — sebe; niyamya — usměrňující; ca — také; śabda-ādīn — jako je zvuk; viṣayān — objekty smyslů; tyaktvā — zříkající se; rāga — připoutanost; dveṣau — a odpor; vyudasya — ponechávající stranou; ca — také; vivikta-sevī — žijící v ústraní; laghu-āśī — přijímající jen malé množství potravy; yata — ovládající; vāk — mluva; kāya — tělo; mānasaḥ — mysl; dhyāna-yoga-paraḥ — pohroužený v tranzu; nityam — dvacet čtyři hodiny denně; vairāgyam — odpoutanost; samupāśritaḥ — uchylující se k; ahaṅkāram — falešné ego; balam — klamná síla; darpam — klamná pýcha; kāmam — chtíč; krodham — hněv; parigraham — a přijímání hmotných věcí; vimucya — osvobozený od; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; śāntaḥ — klidný; brahma-bhūyāya — k seberealizaci; kalpate — je způsobilý.

buddhyā — arukuse abil; viśuddhayā — täielikult puhastunud; yuktaḥ — hõivatud; dhṛtyā — sihikindlusega; ātmānam — „mina"; niyamya — reguleerides; ca — samuti; śabda-ādīn — nagu heli; viṣayān — meelte ihaldusobjektid; tyaktvā — loobudes; rāga — kiindumus; dveṣau — ning vastumeelsus; vyudasya — asetades kõrvale; ca — samuti; vivikta-sevī — elades eraldatud paigas; laghu-āśī — süües vähe; yata — olles saavutanud kontrolli; vāk — kõne; kāya — keha; mānasaḥ — ja mõistus; dhyāna-yoga-paraḥ — transsi süvenenud; nityam — kakskümmend neli tundi ööpäevas; vairāgyam — kiindumustest vabanemine; samupāśritaḥ — olles leidnud varjupaiga; ahaṅkāram — vale ego; balam — kunstlik jõud; darpam — võlts uhkus; kāmam — iha; krodham — viha; parigraham — ning materiaalse asjade vastuvõtmine; vimucya — olles vabastatud; nirmamaḥ — omanditundeta; śāntaḥ — rahulik; brahma-bhūyāya — eneseteadvustamise jaoks; kalpate — omab vajalikke omadusi.

Překlad

Translation

Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.

Eneseteadvustamiseni jõuab kahtlemata see inimene, kes arukuse abil puhastununa kontrollib sihikindlalt oma mõistust, kes hülgab meeleliste naudingute objektid, kes on vaba nii kiindumustest kui ka vastumeelsustest, kes elab üksikus eraldatud paigas, kes sööb vähe, kes kontrollib oma keha, mõistust ja kõnet, kes on alati süvenenud transsi, kes on vaba valest egost, soovist omandada kunstlikku jõudu, võltslikust uhkusest, ihast, vihast, kes ei võta vastu midagi materiaalset, kes on vaba võltslikust omanditundest ning kes on alati rahulik.

Význam

Purport

Když je někdo očištěný prostřednictvím inteligence, setrvává na úrovni kvality dobra. Tak se stane pánem mysli a je stále v tranzu. Neulpívá na objektech smyslového požitku a jedná bez připoutanosti a odporu. Žije přirozeně raději v ústraní, nejí víc, než kolik potřebuje, a ovládá činnosti svého těla a mysli. Nemá falešné ego, neboť se neztotožňuje s tělem. A nechce ani přijímat mnoho hmotných věcí, díky kterým by pak jeho tělo bylo velké a silné. Jelikož nemá tělesné pojetí života, není nemístně pyšný. Spokojí se se vším, co dostane z milosti Pána, a nikdy se nehněvá, když se smyslům nedostává požitku. Ani neusiluje o získání smyslových objektů. Když je tedy někdo zcela prostý falešného ega, nebudou ho přitahovat žádné hmotné věci. Tak vypadá stav poznání sebe jakožto Brahmanu, zvaný brahma-bhūta. Ten, kdo nemá hmotné pojetí života, bude klidný a nic ho nerozruší. To je popsáno v sedmdesátém verši druhé kapitoly Bhagavad-gīty:

Kui inimene on arukuse abil puhastunud, hoiab ta end vooruse guṇas. Sel moel saavutab inimene kontrolli oma mõistuse üle ning püsib alati transis. Ta ei tunne kiindumust meelelisi naudinguid pakkuvate objektide vastu ning on oma tegevustes vaba nii kiindumustest kui ka vihast. Loomulikult eelistab selline loobumuslik inimene elada üksikus eraldatud paigas, ta ei söö rohkem kui hädavajalik ning kontrollib nii oma keha kui ka mõistuse tegevusi. Ta on vaba valest egost, sest ta ei samasta end oma kehaga. Samuti ei võta ta vastu midagi materiaalset ega soovi muuta oma keha tugevaks. Kuna ta on vaba kehalisest elukäsitlusest, ei ole ta asjatult uhke. Ta on rahul kõigega, mis talle Jumala armust osaks langeb, ning ta ei satu meeleliste naudingute puudumisel kunagi raevu. Samuti ei tee ta jõupingutusi meelte ihaldusobjektidega kokkupuutumiseks. Sedasi, olles täielikult vaba valest egost, vabaneb ta kiindumustest kõikide materiaalsete asjade vastu ning saavutab enese kui Brahmani teadvustamise ehk brahma-bhūta tasandi. Kui inimene on vaba materialistlikust elukäsitlusest, saavutab ta rahu, mida ei suuda enam miski häirida. „Bhagavad-gītās" (2.70) öeldakse:

āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī

“Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je takto věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.”

„Rahu suudab saavutada vaid see inimene, keda ei häiri soovide lakkamatu vool, mis on sarnane igavesti täidetavasse, kuid alati rahulikku ookeani suubuvate jõgedega, mitte aga tema, kes püüab neid soove rahuldada."