Skip to main content

TEXTS 51-53

TEXTS 51-53

Verš

Texto

buddhyā viśuddhayā yukto
dhṛtyātmānaṁ niyamya ca
śabdādīn viṣayāṁs tyaktvā
rāga-dveṣau vyudasya ca
buddhyā viśuddhayā yukto
dhṛtyātmānaṁ niyamya ca
śabdādīn viṣayāṁs tyaktvā
rāga-dveṣau vyudasya ca
vivikta-sevī laghv-āśī
yata-vāk-kāya-mānasaḥ
dhyāna-yoga-paro nityaṁ
vairāgyaṁ samupāśritaḥ
vivikta-sevī laghv-āśī
yata-vāk-kāya-mānasaḥ
dhyāna-yoga-paro nityaṁ
vairāgyaṁ samupāśritaḥ
ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ
kāmaṁ krodhaṁ parigraham
vimucya nirmamaḥ śānto
brahma-bhūyāya kalpate
ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ
kāmaṁ krodhaṁ parigraham
vimucya nirmamaḥ śānto
brahma-bhūyāya kalpate

Synonyma

Palabra por palabra

buddhyā — inteligencí; viśuddhayā — zcela očištěný; yuktaḥ — zaměstnaný; dhṛtyā — s odhodlaností; ātmānam — sebe; niyamya — usměrňující; ca — také; śabda-ādīn — jako je zvuk; viṣayān — objekty smyslů; tyaktvā — zříkající se; rāga — připoutanost; dveṣau — a odpor; vyudasya — ponechávající stranou; ca — také; vivikta-sevī — žijící v ústraní; laghu-āśī — přijímající jen malé množství potravy; yata — ovládající; vāk — mluva; kāya — tělo; mānasaḥ — mysl; dhyāna-yoga-paraḥ — pohroužený v tranzu; nityam — dvacet čtyři hodiny denně; vairāgyam — odpoutanost; samupāśritaḥ — uchylující se k; ahaṅkāram — falešné ego; balam — klamná síla; darpam — klamná pýcha; kāmam — chtíč; krodham — hněv; parigraham — a přijímání hmotných věcí; vimucya — osvobozený od; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; śāntaḥ — klidný; brahma-bhūyāya — k seberealizaci; kalpate — je způsobilý.

buddhyā — con la inteligencia; viśuddhayā — completamente purificada; yuktaḥ — dedicado; dhṛtyā — mediante la determinación; ātmānam — el yo; niyamya — regulando; ca — también; śabda-ādīn — tales como el sonido; viṣayān — los objetos de los sentidos; tyaktvā — abandonando; rāga — apego; dveṣau — y odio; vyudasya — haciendo a un lado; ca — también; vivikta-sevī — viviendo en un lugar recluido; laghu-āśī — comiendo poco; yata — habiendo dominado; vāk — el habla; kāya — el cuerpo; mānasaḥ — y la mente; dhyāna-yoga-paraḥ — absorto en un trance; nityam — veinticuatro horas al día; vairāgyam — desapego; samupāśritaḥ — habiéndose refugiado en; ahaṅkāram — el ego falso; balam — la fuerza falsa; darpam — el orgullo falso; kāmam — la lujuria; krodham — la ira; parigraham — aceptación de cosas materiales; vimucya — estando liberado de; nirmamaḥ — sin un sentido de posesión; śāntaḥ — apacible; brahma-bhūyāya — para la autorrealización; kalpate — está en capacidad.

Překlad

Traducción

Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.

Habiéndose purificado por medio de la inteligencia y controlando la mente con determinación, renunciando a los objetos que complacen los sentidos, estando libre de apego y odio, aquel que vive en un lugar recluido, que come poco, que controla el cuerpo, la mente y la facultad de hablar, que siempre está en trance y que está desapegado, que está libre del ego falso, de la fuerza falsa, del orgullo falso, de la lujuria, de la ira y de la aceptación de cosas materiales, que está libre del sentido falso de posesión y que es apacible: una persona como esa sin duda que es elevada hasta la posición de la autorrealización.

Význam

Significado

Když je někdo očištěný prostřednictvím inteligence, setrvává na úrovni kvality dobra. Tak se stane pánem mysli a je stále v tranzu. Neulpívá na objektech smyslového požitku a jedná bez připoutanosti a odporu. Žije přirozeně raději v ústraní, nejí víc, než kolik potřebuje, a ovládá činnosti svého těla a mysli. Nemá falešné ego, neboť se neztotožňuje s tělem. A nechce ani přijímat mnoho hmotných věcí, díky kterým by pak jeho tělo bylo velké a silné. Jelikož nemá tělesné pojetí života, není nemístně pyšný. Spokojí se se vším, co dostane z milosti Pána, a nikdy se nehněvá, když se smyslům nedostává požitku. Ani neusiluje o získání smyslových objektů. Když je tedy někdo zcela prostý falešného ega, nebudou ho přitahovat žádné hmotné věci. Tak vypadá stav poznání sebe jakožto Brahmanu, zvaný brahma-bhūta. Ten, kdo nemá hmotné pojetí života, bude klidný a nic ho nerozruší. To je popsáno v sedmdesátém verši druhé kapitoly Bhagavad-gīty:

Cuando uno se purifica mediante la inteligencia, se mantiene en el plano de la modalidad de la bondad. De esa manera, uno se vuelve dueño de la mente y siempre está en trance. Uno no está apegado a los objetos que complacen los sentidos, y en sus actividades se encuentra libre del apego y el odio. Una persona así de desapegada prefiere naturalmente vivir en un lugar recluido, no come más de lo que necesita, y controla las actividades del cuerpo y la mente. Esa persona no tiene ego falso, porque no acepta que es el cuerpo. Y ella tampoco tiene el deseo de hacer que su cuerpo se vuelva gordo y fuerte, aceptando para ello una gran cantidad de cosas materiales. Como esa persona no tiene ningún concepto corporal de la vida, no está falsamente orgullosa. Ella se satisface con todo lo que se le ofrece por la gracia del Señor, y nunca se disgusta en ausencia de la complacencia de los sentidos. Y ella tampoco se esfuerza por adquirir objetos para los sentidos. Así pues, cuando ella se libra por completo del ego falso, queda desapegada de todas las cosas materiales, y esa es la etapa de la comprensión Brahman del ser. Esa etapa se denomina la etapa brahma-bhūta. Cuando uno está libre de la concepción material de la vida, se vuelve apacible y nada lo puede agitar. Eso se describe en el Bhagavad-gītā (2.70):

āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī
āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī

“Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je takto věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.”

«La persona que no se perturba por el incesante fluir de los deseos —que entran en ella como los ríos en el océano, el cual, aunque siempre se está llenando, permanece calmado—, es la única que puede encontrar la paz, y no el hombre que se esfuerza por satisfacer dichos deseos».