TEXT 47

Verš

Tekst

śreyān sva-dharmo viguṇaḥ
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
svabhāva-niyataṁ karma
kurvan nāpnoti kilbiṣam

Synonyma

Synonyms

śreyān — lepší; sva-dharmaḥ — vlastní zaměstnání; viguṇaḥ — nedokonale vykonávané; para-dharmāt — než zaměstnání někoho jiného; su-anuṣṭhitāt — konané dokonale; svabhāva-niyatam — danou v souladu s jeho povahou; karma — práci; kurvan — konající; na — nikdy; āpnoti — obdrží; kilbiṣam — reakce za hříšné jednání.

śreyān — parem; sva-dharmaḥ — oma töö; viguṇaḥ — ebatäiuslikult sooritatud; para-dharmāt — kui kellegi teise töö; su-anuṣṭhitāt — täiuslikult tehtud; svabhāva-niyatam — ette kirjutatud vastavalt igaühe isiklikule loodusele; karma — töö; kurvan — sooritades; na — mitte kunagi; āpnoti — saavutab; kilbiṣam — patuste tegude järelmõjud.

Překlad

Translation

Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.

Parem on teha oma tööd ebatäiuslikult, kui võtta omaks kellegi teise tegevused ning sooritada neid täiuslikult. Oma loomusele vastavate kohustuste täitmine ei too kunagi endaga kaasa patuste tegude järelmõjusid.

Význam

Purport

To, jakou má kdo povinnost týkající se zaměstnání, je stanoveno v Bhagavad-gītě. V předchozích verších již bylo uvedeno, že povinnosti brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů odpovídají příslušným kvalitám hmotné přírody, kterými jsou ovlivněni. Nikdo by neměl napodobovat plnění povinnosti někoho jiného. Člověk, který povahou tíhne k práci śūdrů, se nemá nepřirozeně vydávat za brāhmaṇu, třebaže se mohl narodit do bráhmanské rodiny. Takto by se mělo jednat v souladu se svou povahou — žádná práce není špatná, je-li konána jako služba Nejvyššímu Pánu. Povinnosti brāhmaṇy patří ke kvalitě dobra, ale ten, kdo svou povahou není na úrovni této kvality, by neměl napodobovat jejich plnění. Kṣatriya, vládce, má mnoho velmi nepříjemných povinností — musí používat násilí k zabíjení nepřátel a někdy musí z diplomatických důvodů lhát. Tyto věci provázejí politiku, ale to neznamená, že by se kṣatriya měl zříci své povinnosti a snažit se konat povinnosti brāhmaṇy.

„Bhagavad-gītās" selgitatakse, millised on iga inimese ametialased kohustused. Nagu selgitatud juba eelmistes värssides, on brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya ja śūdra kohustused määratud vastavalt looduse guṇadele, mille mõju all nad viibivad. Keegi ei tohi hakata oma kohustuste täitmise asemel kellegi teise kohustusi täitma. Inimene, kes on oma loomuse kohaselt kiindunud śūdrate poolt tehtavasse töösse, ei tohiks end kunstlikult brāhmaṇana esitleda, isegi kui ta on sündinud brāhmaṇa perekonnas. Igaüks peab töötama vastavalt oma loomusele, sest ükski töö ei ole häbiväärne, kui seda tehakse Kõigekõrgema Jumala heaks. Brāhmaṇa ametikohustused kuuluvad kahtlemata vooruse guṇasse, ent kui inimene ei viibi vooruse guṇas, ei tohiks ta ka oma tegudes brāhmaṇaid jäljendama hakata. Kṣatriyal ehk valitsejaklassi kuuluval inimesel on palju ebameeldivaid kohustusi: kṣatriya peab tarvitama vägivalda oma vaenlaste tapmiseks ning vahel tuleb tal diplomaatia huvides valetada. Selline vägivaldsus ja ebaausus saadavad poliitikat lahutamatult, kuid kṣatriya ei tohiks seepärast loobuda oma ametikohustustest ning võtta omaks näiteks brāhmaṇa kohustusi.

Každý má jednat tak, aby uspokojil Nejvyššího Pána. Například Arjuna byl kṣatriya — nyní se však zdráhal bojovat se svými protivníky. Je-li ovšem boj veden v zájmu Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, není třeba se bát, že povede k úpadku. Rovněž při obchodování musí někdy obchodník lhát, aby vydělal. Bez lhaní by neměl žádný zisk. Obchodníci občas říkají: “Milý zákazníku, kvůli vám se vzdávám veškerého zisku.” Každému by však mělo být jasné, že bez zisku by obchodník nemohl existovat. Pokud tedy říká, že z toho nemá žádný zisk, je zřejmé, že lže. Obchodník však nemá uvažovat tak, že zaměstnání, ve kterém je nucen lhát, by se měl raději zříci a zaměstnat se jako brāhmaṇa. To není doporučeno. Pokud někdo svou prací a jejími výsledky slouží Nejvyšší Osobnosti Božství, nezáleží na tom, zda je kṣatriya, vaiśya nebo śūdra. Dokonce i brāhmaṇové, kteří konají různé oběti, musí někdy zabíjet zvířata, protože ty je třeba v některých obřadech obětovat. A když kṣatriya při konání svých povinností zabíjí nepřátele, také nejedná chybně či hříšně. Tyto věci již byly jasně a podrobně vysvětleny ve třetí kapitole — každý člověk má pracovat pro Yajñu neboli Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství. Vše, co se dělá kvůli vlastnímu smyslovému požitku, vždy spoutává. Každý jednotlivec tedy má být zaměstnán podle příslušné kvality přírody, které nabyl, a má se rozhodnout jednat, jen aby sloužil svrchovanému zájmu Nejvyššího Pána.

Inimene peab tegutsema Kõigekõrgema Jumala rahuldamiseks. Arjuna oli näiteks kṣatriya. Ta kahtles, kas astuda vastasleeri vastu võitlusse või mitte. Kui aga selline lahing toimub Jumala Kõrgeima Isiksuse, Kṛṣṇa nimel, siis pole vaja karta, et selles osalemine põhjustaks mandumist. Ka kaubanduses tuleb mõnel ärimehel kasu nimel rääkida suurel hulgal valesid, sest kui ta ei valetaks, ei tooks ta äri kasu. Vahel võib kaubitseja öelda: „Kallis klient, sinu nimel loobun ma kasu saamisest." Kuid tegelikult ei saa ärimees ilma kasumita ju ära elada. Seepärast tuleb sellist ütlemist võtta lihtsalt kui väikest valet. Kuid kaupmees ei tohiks mõelda, et kuna ta oma ameti tõttu on pidevalt sunnitud rääkima valesid, peaks ta sellest loobuma ning võtma omaks brāhmaṇa ametikohustused. Sellist soovitust pühakirjades ei anta. See, kas inimene on kṣatriya, vaiśya või śūdra, ei oma mingit tähtsust, kui inimene teenib oma tööga Jumala Kõrgeimat Isiksust. Isegi brāhmaṇad, kes viivad läbi erinevaid ohverdusi, on sunnitud vahel tapma loomi, sest sedasi näeb ette ohverduste läbiviimise kord. Kui kṣatriya tapab aga lahingus vaenlase, ei peeta seda samuti mitte patuks. Seda kõike selgitati väga selgelt ja üksikasjalikult kolmandas peatükis. Seal öeldakse, et igaüks peaks töötama Yajña ehk Viṣṇu, Jumala Kõrgeima Isiksuse heaks. Kõik, mida tehakse omaenese meeleliseks rahuldamiseks, aheldab inimest. Järeldus sellest kõigest on see, et igaüks peaks töötama vastavalt sellele looduse guṇale, mille mõju all ta viibib, ning otsustama töötada üksnes Kõigekõrgema Jumala kõrgeimate eesmärkide täitmiseks.