Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola osmnáctá

TEXT 38

제38절

Verš

원문

viṣayendriya-saṁyogād
yat tad agre ’mṛtopamam
pariṇāme viṣam iva
tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam
비샤옌드리야-삼요갇 viṣayendriya-saṁyogād
얏 딷 아그레’므리또빠맘 yat tad agre ’mṛtopamam
빠리나메 비샴 이바 pariṇāme viṣam iva
땃 수캄 라자삼 스므리땀 tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam

Synonyma

동의어

viṣaya — smyslových objektů; indriya — a smyslů; saṁyogāt — ze spojení; yat — co; tat — to; agre — na začátku; amṛta-upamam — jako nektar; pariṇāme — na konci; viṣam iva — jako jed; tat — to; sukham — štěstí; rājasam — charakteru vášně; smṛtam — je považováno.

비샤야: 감각 대상들의, 인드리야: 그리고 감각들, 삼요갓: 결합으로부터, 얏: 그것, 땃: 저것, 아그레: 처음에, 암리따-우빠맘: 감로수처럼, 빠리나메: 끝에는, 비샴 이바: 독약처럼, 땃: 저것, 수캄: 행복, 라자삼: 동성에 있는, 스므리땀: 여겨진다.

Překlad

번역

Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.

감각과 그 대상과의 접촉에서 초래되며 처음에는 감로수 같지만 결국에는 독약과 같은 행복은 동성에 있다고 하느니라.

Význam

주석

Když se mladý muž setká s mladou ženou, smysly ho podněcují k tomu, aby se na ni díval, dotýkal se jí a měl s ní pohlavní styk. Zpočátku to může být jejich smyslům velmi příjemné, ale na konci — či po nějakém čase — to již působí jako jed. Nestýkají se nebo se rozvedou a přijde bědování, soužení a tak dále. Takové štěstí má vždy charakter vášně. Štěstí, které pochází ze spojení smyslů se smyslovými objekty, způsobuje pouze neštěstí a je nutné se mu vyhnout.

젊은 남녀가 만나면 남자의 감각이 여자를 보고 만지고 성교하도록 부추긴다. 처음에는 이런 것이 감각에 아주 만족스럽지만, 결국에는, 혹은 얼마 지나지 않아 곧 독약처럼 느껴진다. 그들은 헤어지거나, 이혼하며, 한탄과 비통함을 겪게 된다. 그러한 행복은 항상 동성에 있는 것이다. 감각과 감각 대상과의 결합으로 생긴 행복은 항상 괴로움의 원인이며 어떻게 해서든 피해야 한다.