TEXT 3

Verš

Texte

tyājyaṁ doṣa-vad ity eke
karma prāhur manīṣiṇaḥ
yajña-dāna-tapaḥ-karma
na tyājyam iti cāpare

Synonyma

Synonyms

tyājyam — je nutné se zříci; doṣa-vat — jako špatnosti; iti — tak; eke — jedna skupina; karma — práce; prāhuḥ — říkají; manīṣiṇaḥ — velcí myslitelé; yajña — oběti; dāna — dávání milodarů; tapaḥ — a askeze; karma — činy; na — nikdy; tyājyam — je třeba se zříci; iti — tak; ca — a; apare — jiní.

tyājyam: doit être abandonné; doṣa-vat: comme un mal; iti: ainsi; eke: un groupe; karma: l’action; prāhuḥ: disent; manīṣiṇaḥ: de grands penseurs; yajña: de sacrifice; dāna: de charité; tapaḥ: et de pénitence; karma: les actes; na: jamais; tyājyam: ne doivent être abandonnés; iti: ainsi; ca: et; apare: d’autres.

Překlad

Translation

Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.

Si certains sages affirment que toute action intéressée est mauvaise et doit être rejetée, d’autres soutiennent que les actes de sacrifice, de charité et de pénitence ne doivent jamais être délaissés.

Význam

Purport

Ve védské literatuře je popsáno mnoho činností, které jsou předmětem sporu. Například je řečeno, že zvíře se smí zabít při oběti, ale zároveň jsou někteří myslitelé zastánci toho, že zabíjení zvířat je velmi špatné. Přestože védská literatura zabití zvířete při oběti doporučuje, není považováno za zabité — oběť mu má přinést nový život. Někdy duše zvířete zabitého při oběti dostane nové zvířecí tělo a někdy je okamžitě pozvednuta do lidské podoby. Mezi mudrci však panují různé názory. Někteří tvrdí, že zabíjení zvířat se je třeba vždy vyvarovat, a jiní říkají, že zabíjet za účelem určité oběti je v pořádku. To vše nyní Pán osobně vyjasní.

Nombre de pratiques décrites dans les Écritures védiques sont sujettes à controverse. Il est dit, par exemple, que l’on peut immoler un animal lors d’un sacrifice, quand d’aucuns soutiennent que tuer un animal est toujours un acte odieux, quelles que soient les circonstances. Les Écritures védiques recommandent, il est vrai, le sacrifice animal, mais il faut comprendre qu’en de tels sacrifices il n’y a pas véritablement mort de l’animal. Le sacrifice doit en effet lui apporter une nouvelle vie, soit une fois encore dans sa forme animale, soit directement dans une forme humaine. Il y a donc parmi les sages des opinions divergentes sur la question des sacrifices. Le Seigneur en personne va maintenant trancher entre ces divers points de vue.