TEXT 22

Verš

Tekstas

yat tu kṛtsna-vad ekasmin
kārye saktam ahaitukam
atattvārtha-vad alpaṁ ca
tat tāmasam udāhṛtam

Synonyma

Synonyms

yat — to, které; tu — ale; kṛtsna-vat — jako všechno na světě; ekasmin — k jedné; kārye — práci; saktam — připoutaný; ahaitukam — bez příčiny; atattva-artha-vat — bez znalosti pravdy; alpam — nepatrné; ca — a; tat — to; tāmasam — ke kvalitě temna; udāhṛtam — je řečeno, že patří.

yat — tas, kuris; tu — bet; kṛtsna-vat — visiškai; ekasmin — prie vieno; kārye — darbo; saktam — prisirišęs; ahaitukam — be priežasties; atattva-artha-vat — be žinių apie tikrovę; alpam — labai ribotas; ca — ir; tat — tas; tāmasam — tamsos guṇos; udāhṛtam — sakoma, yra.

Překlad

Translation

A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.

Žinojimas, dėl kurio žmogus prisiriša prie vienos veiklos rūšies kaip visų svarbiausios, neatspindintis tiesos ir labai skurdus, pasakyta, yra tamsos guṇos.

Význam

Purport

Takzvané poznání obyčejného člověka patří vždy ke kvalitě nevědomosti neboli temnoty, neboť každá podmíněná živá bytost se rodí do vlivu kvality nevědomosti. Ten, kdo nevyvine poznání prostřednictvím autorit nebo písem, se vyznačuje poznáním omezeným na tělo. Nejeví zájem o jednání podle pokynů písma. Bohem jsou pro něho peníze a poznáním je uspokojení požadavků těla. Takové poznání nemá s Absolutní Pravdou nic společného. Víceméně se neliší od poznání obyčejných zvířat, která vědí, jak jíst, jak spát, jak se bránit a jak se pářit. Zde se o tomto poznání uvádí, že pochází z kvality temna. Jinými slovy, poznání o duši převyšující tělo patří ke kvalitě dobra, poznání vyznačující se mnoha teoriemi a doktrínami na základě světské logiky a myšlenkové spekulace pochází z kvality vášně a poznání zaměřené pouze na to, jak zajistit pohodlí tělu, patří ke kvalitě nevědomosti.

KOMENTARAS: Paprasto žmogaus „žinojimas“ visada priklauso tamsos, arba neišmanymo, guṇai, nes sąlygotame gyvenime kiekvienos gyvosios esybės gimimas yra įtakojamas neišmanymo guṇos. Kas negilina žinių, remdamasis autoritetais ir šventraščių nurodymais, to žinios yra apribotos kūno pažinimu. Jis nesistengia veikti pagal šventraščių nurodymus. Jo Dievas yra pinigai, o žinojimas susijęs su tuo, kaip patenkinti kūno poreikius. Toks žinojimas niekaip nesusijęs su Absoliučia Tiesa. Jis daugiau ar mažiau panašus į gyvūnų „mokslą“ – kaip valgyti, miegoti, poruotis ir gintis. Apibūdindamas tokį žinojimą, posmas jį vadina tamsos guṇos padariniu. Kitaip sakant, žinojimas, kad dvasinė siela yra aukščiau kūno, yra dorybės guṇos. Žinojimas, skatinantis daugybės teorijų ir doktrinų kūrimą, pasitelkus žemišką logiką ir spekuliatyvius samprotavimus, yra aistros guṇos, o žinojimas, kurio vienintelis objektas – kūno patogumai, yra neišmanymo guṇos.