Skip to main content

TEXT 18

TEXT 18

Verš

Texte

jñānaṁ jñeyaṁ parijñātā
tri-vidhā karma-codanā
karaṇaṁ karma karteti
tri-vidhaḥ karma-saṅgrahaḥ
jñānaṁ jñeyaṁ parijñātā
tri-vidhā karma-codanā
karaṇaṁ karma karteti
tri-vidhaḥ karma-saṅgrahaḥ

Synonyma

Synonyms

jñānam — poznání; jñeyam — předmět poznání; parijñātā — a znalec; tri-vidhā — tří druhů; karma — práce; codanā — podnět; karaṇam — smysly; karma — práce; kartā — konatel; iti — takto; tri-vidhaḥ — tří druhů; karma — práce; saṅgrahaḥ — souhrn.

jñānam: la connaissance; jñeyam: l’objet de la connaissance; parijñātā: le connaissant; tri-vidhā: de trois sortes; karma: de l’action; codanā: la motivation; karaṇam: les sens; karma: l’action; kartā: l’auteur de l’action; iti: ainsi; tri-vidhaḥ: de trois sortes; karma: de l’action; saṅgrahaḥ: l’ensemble.

Překlad

Translation

Poznání, předmět poznání a znalec jsou tři faktory podněcující k jednání. A smysly, práce a konatel jsou tři složky jednání.

La connaissance, l’objet de la connaissance et le connaissant sont les trois facteurs qui motivent l’action. Les sens, l’acte en soi et son auteur sont les trois constituants de l’action.

Význam

Purport

Každodenní činnost má tři druhy podnětů, jimiž jsou poznání, předmět poznání a znalec. Nástroje jednání, jednání samotné a konatel jsou složky jednání. Vše, co člověk koná, se vyznačuje těmito třemi činiteli. Než začne jednat, vybídne ho k tomu nějaký podnět, který se nazývá inspirace. Jakékoliv řešení, ke kterému se dospěje před samotnou činností, se projeví v subtilní podobě jednání, a potom se činnost skutečně odehraje. Nejprve musí proběhnout psychologický proces, který spočívá v myšlení, cítění a chtění. To se nazývá podnět. Inspirace k jednání pocházející z písem a ta, která pochází z pokynu duchovního učitele, je stejná. Když je přítomna inspirace a konatel, dochází k činnosti za pomoci smyslů zahrnujících mysl, která je jejich ústředím. Všechny tyto složky dohromady se nazývají souhrn činnosti.

Trois sortes d’éléments motivent les actes quotidiens: la connaissance, l’objet de la connaissance et le connaissant. Les instruments de l’acte, l’acte en soi et son auteur sont les éléments constituants de l’acte. Tout acte accompli par l’homme comporte ces six éléments. La force stimulante qui précède l’acte est l’inspiration. Et la solution qui se présente à l’esprit avant la réalisation de l’acte n’est autre que la forme subtile de cet acte, acte subtil qui se transforme ensuite en l’acte lui-même. Mais il faut d’abord passer par trois processus psychologiques – penser, sentir et vouloir – qui constituent ce qu’on appelle le stimulus. Notons que l’inspiration qui nous vient des Écritures est la même que celle venue du maître spirituel. Quand l’inspiration et l’auteur se trouvent réunis, l’acte lui-même s’accomplit avec le concours des sens, dont le mental est le centre. La somme de tous les constituants de l’acte est appelée la « totalité de l’action ».