TEXT 13

VERŠ 13

Verš

pañcaitāni mahā-bāho
kāraṇāni nibodha me
sāṅkhye kṛtānte proktāni
siddhaye sarva-karmaṇām

Synonyma

pañca — pět; etāni — těchto; mahā-bāho — ó muži mocných paží; kāraṇāni — příčin; nibodha — poznej; me — ode Mě; sāṅkhye — ve Vedāntě; kṛta-ante — v závěru; proktāni — řečeno; siddhaye — za účelem dokonalosti; sarva — všech; karmaṇām — činností.

pañca — päť; etāni — tieto; mahā-bāho — ó, bojovník mocných paží; kāraṇāni — spôsobené; nibodha — pouč sa; me — odo Mňa; sāṅkhye — podľa Vedānty; kṛta-ante — záver; proktāni — povedané; siddhaye — pre dokonalosť; sarva — všetkých; karmaṇām — činností.

Překlad

Ó Arjuno, válečníku mocných paží, podle Vedānty má provedení veškerých činností pět příčin. Nyní je ode Mne poznej.

Ó, Arjuna, bojovník mocných paží, pouč sa teraz odo Mňa o piatich príčinách prispievajúcich k zavŕšeniu všetkých činov, tak ako ich popisuje Vedānta.

Význam

Někdo se možná zeptá: “Když musí mít každá činnost nějakou reakci, jak je možné, že osoba vědomá si Kṛṣṇy netrpí výsledky svého jednání ani si jich neužívá?” Pán to vysvětluje odkazem na filozofii Vedānty. Říká, že všechny činnosti mají pět příčin, a aby byl někdo ve svém jednání úspěšný, musí je vzít v úvahu. Sāṅkhya znamená rozmluva o poznání a Vedānta je konečná rozmluva o poznání, a tak ji uznávají všichni přední ācāryové. I Śaṅkara uznává, že sāṅkhya uvedená v tomto verši poukazuje na Vedāntu. Proto je třeba se obracet o radu na takový autoritativní zdroj.

Keďže všetky vykonané skutky so sebou prinášajú svoje reakcie, môže vyvstať otázka, ako je možné, že človek vedomý si Kṛṣṇu netrpí za následky svojich činov a ani v nich nehľadá pôžitok. Śrī Kṛṣṇa preto cituje vedāntskú filozofiu, aby ukázal, ako je to možné. Hovorí, že každý človek by mal poznať päť príčin nutných k úspešnému zavŕšeniu akejkoľvek činnosti. Sāṅkhya znamená stred poznania a vedānta znamená konečné poznanie, prijímané všetkými hlavnými ācāryami. Aj Śaṅkara prijal Vedānta-sūtru v tomto duchu. Preto sa človek musí poradiť s príslušnou autoritou.

Konečné řízení náleží Nadduši, která — jak je řečeno v Bhagavad-gītě (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ) — každého zaměstnává určitými činnostmi tak, že mu připomíná jeho dřívější jednání. Činy na úrovni vědomí Kṛṣṇy, které jsou vedeny Nadduší z nitra, nenesou žádné reakce ani v tomto životě, ani v životě po smrti.

Zvrchovanú vládu nad všetkými má Nadduša. V Bhagavad-gīte sa píše: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ. Každého zamestnáva v určitých činnostiach tým, že mu pripomína jeho minulé skutky. Ale činnosti vo vedomí Kṛṣṇu, vykonávané pod priamym vedením Pána sídliaceho v srdci, nenesú nijaké následky ani v tomto, ani v budúcom živote.