TEXT 1

Verš

Tekst

arjuna uvāca
sannyāsasya mahā-bāho
tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa
pṛthak keśi-niṣūdana

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsasya — odříkání; mahā-bāho — ó Pane mocných paží; tattvam — pravdu; icchāmi — přeji si; veditum — znát; tyāgasya — zříkání se; ca — také; hṛṣīkeśa — ó Pane smyslů; pṛthak — jinak; keśi-niṣūdana — ó hubiteli démona Keśīho.

arjunaḥ uvāca — Arjuna ütles; sannyāsasya — loobumuse; mahā-bāho — oo, tugevakäeline; tattvam — tõde; icchāmi — ma soovin; veditum — mõista; tyāgasya — loobumuse; ca — samuti; hṛṣīkeśa — oo, meelte valitseja; pṛthak — erinevalt; keśi-niṣūdana — oo, deemon Keśī tapja.

Překlad

Translation

Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).

Arjuna ütles: Oo, tugevakäeline deemon Keśī tapja, oo, meelte valitseja, ma soovin mõista loobumuse [tyāga] ja loobumusliku elukorralduse [sannyāsa] eesmärki.

Význam

Purport

Bhagavad-gītā je v zásadě úplná v sedmnácti kapitolách. Osmnáctá kapitola je dodatek shrnující témata probraná dříve. V každé kapitole Gīty Pán Kṛṣṇa zdůrazňuje, že oddaná služba prokazovaná Jemu, Nejvyšší Osobnosti Božství, je konečným cílem života. Totéž je stručně a přehledně zopakováno v osmnácté kapitole jako nejdůvěrnější poznání. V prvních šesti kapitolách byla zdůrazňována oddaná služba: yoginām api sarveṣām... Pán Kṛṣṇa tím říká: “Ze všech yogīnů či transcendentalistů je nejlepší ten, který v nitru stále myslí na Mě.” Následujících šest kapitol pojednávalo o čisté oddané službě, její povaze a činnostech, které jsou s ní spojené. V posledních šesti kapitolách bylo popsáno poznání, odříkání, působení hmotné a transcendentální energie a oddaná služba. Závěr zněl, že vše je třeba dělat ve spojení s Nejvyšším Pánem, zastoupeným slovy oṁ tat sat, jež poukazují na Viṣṇua, Svrchovanou Osobu. Třetí část Bhagavad-gīty vyjevuje, že vrcholným cílem života není nic jiného než oddaná služba. To bylo dokázáno citováním dřívějších ācāryů a uváděním pasáží z Brahma-sūtry neboli Vedānta-sūtry. Jistí impersonalisté se domnívají, že mají na poznání Vedānta-sūtry monopol, ale ve skutečnosti má Vedānta-sūtra vést k poznání oddané služby, neboť Pán sám ji sestavil a je jejím znalcem. O tom se píše v patnácté kapitole. Bhagavad-gītā vysvětluje, že v každém písmu, každé Vedě, je cílem oddaná služba.

Tegelikult lõpeb „Bhagavad-gītā" seitsmeteistkümnenda peatükiga. Käesolev, kaheksateistkümnes peatükk on vaid kokkuvõttev lisa eespool arutatud teemadele. Igas „Bhagavad-gītā" peatükis rõhutab Jumal Kṛṣṇa, et elu lõplik eesmärk on Jumala Kõrgeima Isiksuse pühendunud teenimine. Kaheksateistkümnendas peatükis kirjeldatakse sedasama lühidalt kui kõige salajasemat teadmiste teed. Esimeses kuues peatükis rõhutati pühendunud teenimist: yoginām api sarveṣām... „Kõikidest joogidest ja transtsendentalistidest on kõrgeim see, kes mõtleb alati Minust eneses." Järgnenud kuues peatükis arutleti puhta pühendunud teenimise, selle olemuse ja tegevuste üle. Viimases kuues peatükis räägitakse teadmistest, loobumusest, materiaalsetest ja transtsendentaalsetest tegevustest ning pühendunud teenimisest. Järeldusena on öeldud, et kõik tegevused tuleks siduda Kõigekõrgema Jumalaga, kes on esindatud sõnades oṁ tat sat, mis viitavad Kõrgeimale Isikule Viṣṇule. „Bhagavad-gītā" kolmandas osas on selgelt öeldud, et elu lõplikuks eesmärgiks on pühendunud teenimine ja ei midagi muud. Seda kinnitavad nii minevikus elanud ācāryad kui ka „Brahma- sūtra" ehk „Vedānta-sūtra". Mõningad impersonalistid peavad ennast „Vedānta-sūtra" ainuõigeteks selgitajateks, kuid tegelikult on „Vedānta- sūtra" mõeldud pühendunud teenimise mõistmiseks, sest Jumal Ise on „Vedānta-sūtra" kokkupanijaks ja tundjaks. Seda kirjeldatakse viieteistkümnendas peatükis. Iga pühakirja ja iga „Veda" eesmärgiks on õpetada inimestele Jumala pühendunud teenimist – nii öeldakse „Bhagavad-gītās".

Tak jako byl shrnut celý obsah ve druhé kapitole, shrnuje veškeré učení i kapitola osmnáctá. Je vyjádřeno, že smyslem života je odříkání a dosažení transcendentální úrovně, nacházející se nad třemi kvalitami hmotné přírody. Arjuna chce vyjasnit dvě témata Bhagavad-gīty — zříkání se (tyāga) a stav odříkání (sannyās). Ptá se tedy na význam těchto dvou slov.

Nii nagu teises peatükis anti ülevaade kõikidest „Bhagavad-gītā" teemadest, on käesolev, kaheksateistkümnes peatükk kokkuvõte kõikidest „Bhagavad-gītās" antud juhendustest. Siin öeldakse, et elu eesmärk on jõuda loobumuste läbi transtsendentaalsele tasandile, kõrgemale kõikidest materiaalse looduse guṇadest. Arjuna tahab, et Kṛṣṇa selgitaks talle kahte „Bhagavad-gītās" käsitletud teemat: loobumust (tyāga) ja loobumuslikku elukorraldust (sannyāsa). Seetõttu küsib ta nende kahe sõna tähendust.

Velmi důležitá jsou dvě slova, jimiž je v tomto verši nazván Nejvyšší Pán — Hṛṣīkeśa a Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa je Kṛṣṇa jakožto Pán smyslů, jenž nám kdykoliv může pomoci docílit mentální vyrovnanosti. Arjuna Ho žádá, aby vše shrnul způsobem, který mu umožní zůstat vyrovnaný. Má však ještě nějaké pochyby a ty bývají přirovnávány k démonům. Proto Kṛṣṇu oslovuje Keśi-niṣūdano. Keśī byl hrůzostrašný démon, jehož Pán zabil, a nyní Arjuna očekává, že Kṛṣṇa zabije démona v podobě pochybnosti.

Tähelepanuväärsed on käesolevas värsis ka kasutatud nimed, millega Arjuna Kṛṣṇa poole pöördub: Hṛṣīkeśa ja Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa on Kṛṣṇa, kõikide meelte valitseja, kes võib alati aidata meil saavutada mõistuses selgust. Arjuna palub Kṛṣṇal kõik arutatu kokku võtta nii, et ta võiks saavutada meelerahu. Tal on ikkagi veel mõningad kahtlused, ent kahtlusi võrreldakse deemonitega. Seepärast nimetab Arjuna Kṛṣṇat Keśi- niṣūdanaks. Keśi oli üks hirmuäratavamaid deemoneid, kelle Jumal tappis, ning nüüd palub Arjuna, et Kṛṣṇa tapaks tema kahtluste deemoni.