Kapitola sedmnáctá
SEPTYNIOLIKTAS SKYRIUS
Druhy víry
Tikėjimo atmainos
- TEXT 1:
- Arjuna se otázal: Ó Kṛṣṇo, jaké je postavení těch, kdo se neřídí pokyny písma a s vírou uctívají podle svých vlastních představ? Jsou pod vlivem dobra, vášně nebo nevědomosti?
- TEXT 1:
- Arjuna paklausė: O Kṛṣṇa, kokia padėtis tų, kurie nesilaiko šventraščių principų, o garbina pagal savo įsivaizdavimą? Dorybė, aistra ar neišmanymas juos veikia?
- TEXT 2:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Víra může být trojího druhu — na úrovni dobra, vášně a nevědomosti — podle toho, jakých kvalit přírody vtělená duše nabyla. Nyní o tom slyš více.
- TEXT 2:
- Aukščiausiasis Dievo Asmuo tarė: Pagal tai, kokią prigimtį įkūnyta siela gavo iš gamtos guṇų, jos tikėjimas gali būti trejopas: dorybės, aistros ar neišmanymo. Išgirski dabar apie tai.
- TEXT 3:
- Ó synu Bharaty, živá bytost vyvíjí druh víry, který odpovídá její existenci pod vlivem různých kvalit přírody. Je řečeno, že má víru, která odpovídá kvalitám, jež získala.
- TEXT 3:
- O Bharatos sūnau, vienoks ar kitoks tikėjimas priklauso nuo to, kaip gyvąją būtybę veikia gamtos guṇos. Sakoma, kad gyvoji būtybė išpažįsta tokį tikėjimą, kokios guṇos ją veikia.
- TEXT 4:
- Lidé na úrovni kvality dobra uctívají polobohy, lidé vedení kvalitou vášně uctívají démony a lidé vedení kvalitou nevědomosti uctívají duchy a přízraky.
- TEXT 4:
- Žmonės, kurie yra dorybės guṇos, garbina pusdievius, tie, kurie yra aistros guṇos – demonus, o paveiktieji neišmanymo guṇos garbina vaiduoklius bei dvasias.
- TEXTS 5-6:
- Je třeba vědět, že ti, kdo z pýchy a egoismu podstupují tvrdou askezi, která není doporučena v písmech, kdo jsou hnaní chtíčem a připoutaností, pošetilí a trýznící hmotné prvky tvořící tělo, jakož i Nadduši dlící v něm, jsou démoni.
- TEXTS 5-6:
- Tie, kurie atlieka šventraščių nerekomenduojamą rūsčią askezę ir visa tai daro iš pasipūtimo bei egoizmo, skatinami geismo bei potraukių, kurie yra kvailiai ir kankina kūną, sudarytą iš materijos pradmenų, o taip pat ir Supersielą jame, tie yra demonai.
- TEXT 7:
- I jídlo, které má kdo v oblibě, je tří druhů podle tří kvalit hmotné přírody. Totéž platí o obětích, askezi a milodarech. Nyní slyš, čím se od sebe liší.
- TEXT 7:
- Valgis, kurį išsirenka žmogus – net ir tas yra trijų rūšių ir atitinka tris materialios gamtos guṇas. Tą patį galima pasakyti ir apie aukų atnašavimą, askezes bei labdarą. Dabar paklausyk, kuo jie skiriasi.
- TEXT 8:
- Jídla oblíbená těmi, kdo setrvávají na úrovni dobra, prodlužují život, očišťují a přinášejí sílu, zdraví, štěstí a spokojenost. Taková jídla jsou šťavnatá, tučná, zdravá a milá srdci.
- TEXT 8:
- Valgis, patinkantis tiems, kurie yra dorybės guṇos, ilgina gyvenimą, apvalo būtį ir suteikia jėgų, sveikatos, laimės bei pasitenkinimo. Toks maistas – sultingas, riebus, sveikas ir mielas širdžiai.
- TEXT 9:
- Jídla, která jsou příliš hořká, kyselá, slaná, pálivá, ostrá, suchá a horká, mají rády osoby vedené kvalitou vášně. Taková jídla jsou příčinou těžkostí, utrpení a nemoci.
- TEXT 9:
- Pernelyg kartus, rūgštus, sūrus, aštrus, pikantiškas, sausas bei deginantis valgis patinka tiems, kurie yra aistros guṇos. Šitoks maistas sukelia kančias, sielvartą ir ligas.
- TEXT 10:
- Jídlo připravené více než tři hodiny před požitím, jídlo bez chuti, shnilé a páchnoucí a jídlo složené ze zbytků a nedotknutelných věcí mají rády osoby podléhající kvalitě temna.
- TEXT 10:
- Valgis, paruoštas anksčiau kaip prieš tris valandas iki valgant, beskonis, sugedęs ir dvokiantis, susidedantis iš kitų valgyto maisto likučių bei neliečiamų dalykų, patinka tiems, kurie yra tamsos guṇos.
- TEXT 13:
- Každá oběť, která je konána bez zřetele k pokynům písma, bez rozdávání prasādam (duchovního jídla), bez recitování védských hymnů, bez odměn kněžím a bez víry, má charakter nevědomosti.
- TEXT 13:
- O bet kokia auka, kurią atnašaujant nesilaikoma šventraščių nurodymų, nedalijamas prasādam [dvasinis maistas], negiedami Vedų himnai ir neatlyginama šventikams, ir kuri atnašaujama be tikėjimo – yra neišmanymo guṇos.
- TEXT 14:
- Askeze týkající se těla spočívá v uctívání Nejvyššího Pána, brāhmaṇů, duchovního učitele a osob v nadřazeném postavení, jakými jsou otec a matka, jakož i v čistotě, přímosti, pohlavní zdrženlivosti a nenásilí.
- TEXT 14:
- Kūno askezė – tai Aukščiausiojo Viešpaties, brahmanų, dvasinio mokytojo, vyresniųjų, pavyzdžiui, tėvo bei motinos, gerbimas, švara, paprastumas, celibatas ir prievartos nenaudojimas.
- TEXT 17:
- Tato askeze trojího druhu, podstupovaná s transcendentální vírou lidmi, kteří neočekávají hmotný prospěch a jednají pouze v zájmu Nejvyššího, se nazývá askeze na úrovni dobra.
- TEXT 17:
- Ši trijų rūšių askezė, kurią su transcendentiniu tikėjimu atlieka žmonės, nelaukiantys materialios naudos, o siekiantys patenkinti Aukščiausiąjį – vadinasi dorybės guṇos askezė.
- TEXT 18:
- O askezi podstupované z pýchy a s cílem získat váženost, pocty a uctívání je řečeno, že je na úrovni kvality vášně. Není ustálená ani trvalá.
- TEXT 18:
- Askezė, atliekama iš puikybės, siekiant išsikovoti pagarbą, šlovę ir garbinimą, sakoma, yra aistros guṇos. Ji nėra nei pastovi, nei ilgalaikė.
- TEXT 23:
- Od počátku stvoření se pro vyjádření Nejvyšší Absolutní Pravdy používala tři slova: oṁ tat sat. Toto trojí symbolické zastoupení používali brāhmaṇové, když zpívali védské hymny a konali oběti pro uspokojení Nejvyššího.
- TEXT 23:
- Nuo tada, kai sukurtas pasaulis, Aukščiausiajai Absoliučiai Tiesai pažymėti vartojami trys žodžiai – oṁ tat sat. Šiais trimis simboliniais įvaizdžiais naudojosi brahmanai, kai giedodavo Vedų himnus ir atnašaudavo aukas Aukščiausiojo patenkinimui.
- TEXT 24:
- Proto transcendentalisté, kteří se chystají vykonat oběť, dát milodar nebo podstoupit askezi, vždy v souladu s usměrněními písem začínají vibrací oṁ, aby dosáhli Nejvyššího.
- TEXT 24:
- Todėl transcendentalistai, pagal šventraščių nurodymus atnašaudami aukas, teikdami labdarą bei atlikdami askezę, šią veiklą visada pradeda skiemeniu „oṁ“, kad pasiektų Aukščiausiąjį.
- TEXT 25:
- Je třeba různých druhů obětí, askeze a dobročinnosti, které mají být provázeny slovem tat, bez touhy po výsledcích. Účelem těchto transcendentálních činností je vysvobodit se z hmotného zapletení.
- TEXT 25:
- Įvairių rūšių aukas, askezes ir labdarą reikia atlikti netrokštant jų vaisių sau ir su žodžiu „tat“. Šių transcendentinių veiksmų tikslas – išsivaduoti iš materijos pančių.
- TEXTS 26-27:
- Ó synu Pṛthy, Absolutní Pravda je cílem oběti konané s oddaností a je vyjádřena slovem sat. Konatel takové oběti je také nazván sat, stejně jako všechny činy spojené s obětí, askezí a dáváním milodarů, které — jak odpovídá absolutní povaze — jsou prováděny pro potěšení Nejvyšší Osoby.
- TEXTS 26-27:
- Absoliuti Tiesa yra atsidavimo aukos tikslas ir žymima žodžiu „sat“. Atnašaujantis šią auką irgi vadinasi „sat“, kaip ir visi aukojimo, askezės ir labdaros darbai, kurie atitinka absoliučią prigimtį ir yra skirti Aukščiausiajam Asmeniui patenkinti, o Pṛthos sūnau.
- TEXT 28:
- Každá oběť, dobročinnost nebo askeze prostá víry v Nejvyššího je pomíjivá, synu Pṛthy. Nazývá se asat a nepřináší nic v tomto ani v příštím životě.
- TEXT 28:
- O Pṛthos sūnau, bet kokia auka, labdara ar askezė, atlikta netikint Aukščiausiąjį, yra laikina ir vadinasi „asat“. Tokia veikla niekam tikus, iš jos nebus naudos nei šį, nei kitą gyvenimą.