TEXT 4

Verš

Tekst

yajante sāttvikā devān
yakṣa-rakṣāṁsi rājasāḥ
pretān bhūta-gaṇāṁś cānye
yajante tāmasā janāḥ

Synonyma

Synonyms

yajante — uctívají; sāttvikāḥ — ti, kdo jsou na úrovni dobra; devān — polobohy; yakṣa-rakṣāṁsi — démony; rājasāḥ — ti, kdo jsou vedení kvalitou vášně; pretān — duchy zemřelých; bhūta-gaṇān — přízraky; ca — a; anye — jiné; yajante — uctívají; tāmasāḥ — kteří jsou vedeni kvalitou nevědomosti; janāḥ — lidé.

yajante — tilbeder; sāttvikāḥ — de, der er i godhedens kvalitet; devān — halvguder; yakṣa-rakṣāṁsi — dæmoner; rājasāḥ — de, der er i lidenskabens kvalitet; pretān — de dødes ånder; bhūta-gaṇān — spøgelser; ca — og; anye — andre; yajante — tilbeder; tāmasāḥ — i uvidenhedens kvalitet; janāḥ — folk.

Překlad

Translation

Lidé na úrovni kvality dobra uctívají polobohy, lidé vedení kvalitou vášně uctívají démony a lidé vedení kvalitou nevědomosti uctívají duchy a přízraky.

Mennesker i godhedens kvalitet tilbeder halvguderne, de, der er i lidenskabens kvalitet, tilbeder dæmoner, og folk i uvidenhedens kvalitet tilbeder spøgelser og ånder.

Význam

Purport

Nejvyšší Osobnost Božství nyní popisuje různé druhy uctívatelů podle jejich zjevných činností. Písma učí, že uctívání je hoden pouze Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Ti, kdo však pokyny písem příliš neznají nebo jim nejsou příliš věrní, uctívají různé bytosti v závislosti na tom, jakými kvalitami jsou ovlivněni. Osoby, které jsou pod vlivem kvality dobra, obvykle uctívají polobohy. Existují různí polobozi — Brahmā, Śiva a další, jako Indra, Candra a bůh Slunce. Ti, kdo jsou na úrovni dobra, tedy uctívají určitého poloboha za určitým cílem. Jedinci vedení kvalitou vášně stejně tak uctívají démony. Vybavuje se nám vzpomínka, jak za druhé světové války jeden muž z Kalkaty uctíval Hitlera, protože díky válce získal obchodováním na černém trhu velké bohatství. Ti, kdo podléhají kvalitám vášně a nevědomosti, si obvykle vyvolí za Boha nějakého mocného člověka. Myslí si, že mohou jako Boha uctívat kohokoliv a že výsledek bude tentýž.

FORKLARING: Guddommens Højeste Personlighed beskriver i dette vers forskellige slags tilbedere i forhold til deres ydre handlinger. Ifølge skrifterne er det kun Guddommens Højeste Personlighed, der er tilbedelsesværdig, men de, der ikke er særlig velbevandrede i eller har tro på skrifternes påbud, tilbeder forskellige ting alt efter deres bestemte situationer i den materielle naturs kvaliteter. De, der befinder sig i godhed, dyrker almindeligvis halvguderne. Halvguderne indbefatter Brahmā, Śiva og andre som Indra, Candra og solguden. Der er forskellige halvguder. Mennesker i godhedens kvalitet tilbeder en bestemt halvgud med et bestemt formål for øje. På samme måde dyrker de, der er i lidenskabens kvalitet, dæmoner. Vi husker, at en mand fra Calcutta under Anden Verdenskrig tilbad Hitler, fordi han havde tjent en stor formue på sortbørshandel takket være krigen. På samme måde udser folk i lidenskaben og uvidenhedens kvaliteter almindeligvis et magtfuldt menneske til at være Gud. De tror, at hvem som helst kan tilbedes som Gud, og slutresultatet vil være det samme.

Je zde jasně řečeno, že takové “bohy” si “vytvářejí” a uctívají osoby vedené kvalitou vášně, a jedinci vedení kvalitou temnoty, nevědomosti, uctívají duchy zemřelých. Někdy lidé provádějí uctívání u hrobu nějakého mrtvého člověka. Sexuální služba také patří ke kvalitě temna. V odlehlých indických vesnicích zase žijí lidé, kteří uctívají duchy. Viděli jsme, jak lidé nižších vrstev někdy chodí do lesa a vědí, že v určitém stromě žije duch, a tak tento strom uctívají a přinášejí mu oběti. Tyto různé druhy uctívání nejsou uctíváním Boha. Boha uctívají osoby v transcendentálním postavení na úrovni čistého dobra. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (4.3.23) stojí: sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam — “Člověk, který dosáhl čistého dobra, uctívá Vāsudevu.” To znamená, že Nejvyšší Osobnost Božství jsou schopni uctívat ti, kdo jsou zcela očištěni od hmotných kvalit přírody a dosáhli transcendentálního postavení.

Nu bliver det klart beskrevet her, at de, der er i lidenskabens kvalitet, tilbeder og skaber sådanne guder, og de, der er i uvidenhedens kvalitet, i mørke, tilbeder døde ånder. Nogle gange udfører folk tilbedelse ved en død mands grav. Seksuelle ritualer anses også for at være i mørkets kvalitet. På samme måde er der i afsidesliggende landsbyer i Indien spøgelsestilbedere. Vi har set i Indien, at folk fra de lavere klasser somme tider tager ud i skoven, og hvis de ved, at der bor et spøgelse i et bestemt træ, tilbeder de træet og bringer ofre. Disse forskellige former for offerhandlinger er ikke egentlig Gudstilbedelse. Gudstilbedelse er for mennesker, der er transcendentalt situeret i ren godhed. Der står i Śrīmad-Bhāgavatam (4.3.23), sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam: “Når et menneske befinder sig i ren godhed, tilbeder det Vāsudeva.” Betydningen er, at de, der er helt rensede for den materielle naturs kvaliteter og er transcendentalt situerede, kan tilbede Guddommens Højeste Personlighed.

Impersonalisté by teoreticky měli být na úrovni dobra — své uctívání věnují pětici polobohů. Uctívají neosobní podobu Viṣṇua v hmotném světě, která je výtvorem jejich filozofie; Viṣṇu je expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství, ale impersonalisté v konečném smyslu v Nejvyšší Osobnost Božství nevěří, a proto si představují, že podoba Viṣṇua je jen další aspekt neosobního Brahmanu. Představují si také, že Pán Brahmā je neosobní podobou na úrovni hmotné kvality vášně. Tímto způsobem někdy líčí pětici bohů, která je podle nich na začátku hodna uctívání, ale jelikož se domnívají, že skutečnou pravdou je neosobní Brahman, nakonec všechny objekty svého uctívání odstraní. Závěrem můžeme říci, že různé vlastnosti dané kvalitami hmotné přírody mohou být očištěny stykem s osobami, které mají transcendentální charakter.

Upersonalisterne er normalt situeret i godhedens kvalitet, og de tilbeder fem slags halvguder. De tilbeder den upersonlige Viṣṇu-form i den materielle verden, en form, der kaldes den filosoferede Viṣṇu. Viṣṇu er en ekspansion af Guddommens Højeste Personlighed, men fordi upersonalisterne yderst set ikke tror på Guddommens Højeste Personlighed, forestiller de sig, at Viṣṇu-formen blot er et andet aspekt af den upersonlige Brahman. De forestiller sig ligeledes, at Herren Brahmā er den upersonlige form i lidenskabens materielle kvalitet. På den måde beskriver de fem forskellige slags guder, der er tilbedelsesværdige, men fordi de tror, at den virkelige sandhed er den upersonlige Brahman, forkaster de i sidste ende alt tilbedelsesværdigt. Den virkelige konklusion er dog, at den materielle naturs kvaliteter kan blive renset gennem omgang med personer af en transcendental natur.