Skip to main content

TEXT 20

TEXT 20

Verš

Tekstas

dātavyam iti yad dānaṁ
dīyate ’nupakāriṇe
deśe kāle ca pātre ca
tad dānaṁ sāttvikaṁ smṛtam
dātavyam iti yad dānaṁ
dīyate ’nupakāriṇe
deśe kāle ca pātre ca
tad dānaṁ sāttvikaṁ smṛtam

Synonyma

Synonyms

dātavyam — hoden darování; iti — takto; yat — ten, který; dānam — milodar; dīyate — je dán; anupakāriṇe — bez ohledu na odměnu; deśe — na správném místě; kāle — ve správnou dobu; ca — také; pātre — vhodné osobě; ca — a; tat — ten; dānam — milodar; sāttvikam — patřící ke kvalitě dobra; smṛtam — je považován.

dātavyam — verta duoti; iti — taip; yat — ta, kuri; dānam — labdara; dīyate — yra duodama; anupakāriṇe — nepriklausomai nuo atlygio; deśe — tinkamoje vietoje; kāle — tinkamu laiku; ca — taip pat; pātre — tinkamai asmenybei; ca — ir; tat — ta; dānam — labdara; sāttvikam — dorybės guṇos; smṛtam — yra laikoma.

Překlad

Translation

Milodar dávaný z povinnosti, bez očekávání odplaty, ve správnou dobu, na správném místě a osobě, která ho je hodna, patří ke kvalitě dobra.

Labdara, teikiama iš pareigos, nelaukiant atlygio, tinkamu laiku ir tinkamoje vietoje bei jos vertam žmogui, yra dorybės guṇos.

Význam

Purport

Ve védské literatuře je doporučeno dávat milodary osobám, které se věnují duchovním činnostem. Nikde se nedoporučuje dobročinnost bez rozlišování — vždy se hledí na duchovní dokonalost. Proto je doporučeno dávat milodary na poutních místech, při zatmění měsíce či slunce, na konci měsíce, kvalifikovanému brāhmaṇovi nebo vaiṣṇavovi (oddanému) a také v chrámech. Je třeba je dávat bez myšlenek na odměnu. Někdy se ze soucitu dávají milodary chudým, ale pokud jich nejsou hodni, nepřinese to dárci žádný duchovní pokrok. Vedy tedy neradí dávat milodary neuváženým způsobem.

KOMENTARAS: Vedų raštuose rekomenduojama šelpti dvasine praktika užsiimantį žmogų, bet neskatinama teikti labdarą visiems iš eilės. Reikia visada pagalvoti, ar labdara padės dvasiškai tobulėti. Todėl labdarą rekomenduojama teikti šventoje vietoje arba šventyklose, mėnulio bei saulės užtemimų metu, mėnesio pabaigoje arba kompetentingam brahmanui ar vaiṣṇavui (bhaktui). Iš tokios labdaros nereikia tikėtis jokio atpildo. Kartais iš užuojautos išmalda duodama vargšams, tačiau jei žmogus jos nevertas, toks poelgis nepaskatins dvasinio tobulėjimo. Kitaip sakant, Vedų raštuose neapgalvota labdara nerekomenduojama.