Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola sedmnáctá

TEXT 20

TEXT 20

Verš

Tekst

dātavyam iti yad dānaṁ
dīyate ’nupakāriṇe
deśe kāle ca pātre ca
tad dānaṁ sāttvikaṁ smṛtam
dātavyam iti yad dānaṁ
dīyate ’nupakāriṇe
deśe kāle ca pātre ca
tad dānaṁ sāttvikaṁ smṛtam

Synonyma

Synonyms

dātavyam — hoden darování; iti — takto; yat — ten, který; dānam — milodar; dīyate — je dán; anupakāriṇe — bez ohledu na odměnu; deśe — na správném místě; kāle — ve správnou dobu; ca — také; pātre — vhodné osobě; ca — a; tat — ten; dānam — milodar; sāttvikam — patřící ke kvalitě dobra; smṛtam — je považován.

dātavyam — andmist väärt; iti — sel moel; yat — see, mida; dānam — annetust; dīyate — antakse; anupakāriṇe — ootamata vastutasu; deśe — sobivas paigas; kāle — sobival ajal; ca — samuti; pātre — sobivale isikule; ca — ja; tat — seda; dānam — annetust; sāttvikam — vooruse guṇas; smṛtam — peetakse.

Překlad

Translation

Milodar dávaný z povinnosti, bez očekávání odplaty, ve správnou dobu, na správném místě a osobě, která ho je hodna, patří ke kvalitě dobra.

Sellist annetust, mida antakse kohusetundest ja vastutasu ootamata, sobival ajal ja sobivas paigas ning seda väärivale inimesele, tuleb pidada vooruse guṇasse kuuluvaks.

Význam

Purport

Ve védské literatuře je doporučeno dávat milodary osobám, které se věnují duchovním činnostem. Nikde se nedoporučuje dobročinnost bez rozlišování — vždy se hledí na duchovní dokonalost. Proto je doporučeno dávat milodary na poutních místech, při zatmění měsíce či slunce, na konci měsíce, kvalifikovanému brāhmaṇovi nebo vaiṣṇavovi (oddanému) a také v chrámech. Je třeba je dávat bez myšlenek na odměnu. Někdy se ze soucitu dávají milodary chudým, ale pokud jich nejsou hodni, nepřinese to dárci žádný duchovní pokrok. Vedy tedy neradí dávat milodary neuváženým způsobem.

Vedakirjanduses soovitatakse teha annetusi vaimsete tegevustega seotud inimestele, mitte aga valimatult, kellele tahes. Alati tuleb arvestada vaimset täiuslikkust. Seepärast soovitatakse teha annetusi palverännakute paigas ning kuu- või päikesevarjutuse ajal või kuu lõpul või kvalifitseeritud brāhmaṇale või vaiṣṇavale (s.o. pühendunule) või templites. Selliseid annetusi tuleb teha vastutasu ootamata. Vahel antakse kaastundest annetusi vaestele, ent kui vaene inimene pole annetusi väärt, ei aita selline annetus kaasa vaimsele arengule. Teisisõnu öeldes ei soovitata vedakirjanduses teha annetusi valimatult.