TEXT 16

Verš

Texte

manaḥ-prasādaḥ saumyatvaṁ
maunam ātma-vinigrahaḥ
bhāva-saṁśuddhir ity etat
tapo mānasam ucyate

Synonyma

Synonyms

manaḥ-prasādaḥ — spokojenost mysli; saumyatvam — vztah s druhými bez dvojakosti; maunam — vážnost; ātma — sebe; vinigrahaḥ — ovládání; bhāva — své povahy; saṁśuddhiḥ — očišťování; iti — takto; etat — toto; tapaḥ — askeze; mānasam — mysli; ucyate — je řečeno, že je.

manaḥ-prasādaḥ: la satisfaction du mental; saumyatvam: l’absence de duplicité; maunam: la gravité; ātma: de soi; vinigrahaḥ: la maîtrise; bhāva: de sa propre nature; saṁśuddhiḥ: la purification; iti: ainsi; etat: cela; tapaḥ: l’austérité; mānasam: du mental; ucyate: est dit être.

Překlad

Translation

A spokojenost, oproštěnost od dvojakosti, vážnost, sebeovládání a očišťování se jsou podoby askeze mysli.

Sérénité, simplicité, gravité, maîtrise de soi et purification de l’existence, telles sont les austérités du mental.

Význam

Purport

Ukáznit mysl znamená odpoutat ji od smyslového požitku. Je třeba ji vytrénovat tak, aby neustále myslela na to, jak činit druhým dobro. Nejlepším tréninkem pro mysl je myslet vážně. Je třeba se neodchýlit a udržet si vědomí Kṛṣṇy a vždy se vyhýbat uspokojování smyslů. Očistit svou povahu znamená nabýt vědomí Kṛṣṇy. Spokojenosti mysli můžeme docílit jedině tak, že mysl odvedeme od myšlenek na smyslový požitek. Čím více na něj myslíme, tím více je mysl nespokojená. V současném věku ji nežádoucím způsobem zaměstnáváme nejrůznějším myšlením na smyslový požitek, a proto nemůže být o její spokojenosti ani řeči. Nejlepším řešením je obrátit její pozornost na védskou literaturu, která je plná uspokojujících příběhů, jako například v Purāṇách a Mahābhāratě. Živá bytost může tohoto poznání využít a tak se očistit. Mysl má být prostá dvojakosti a je třeba myslet na dobro všech. Mlčet značí stále myslet na seberealizaci. V tom smyslu zachovává ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, dokonalé mlčení. Ovládáním mysli se rozumí její odpoutání od smyslového požitku. Je třeba být ve svém jednání přímočarý a tím se očišťovat. Všechny tyto vlastnosti dohromady představují askezi mysli.

Pour que le mental devienne austère, il faut le détacher du plaisir des sens. On doit l’éduquer de façon à ce qu’il ne pense qu’au bien d’autrui, et pour cela l’idéal est de lui imposer la gravité de pensée. Il ne faut jamais dévier de la conscience de Kṛṣṇa et toujours se détourner du plaisir des sens. On n’est conscient de Kṛṣṇa que lorsqu’on se purifie au plus profond de soi. Et l’on ne devient serein, on ne satisfait le mental, que lorsqu’on écarte toute pensée de jouissance matérielle. Car plus on médite sur ces jouissances, plus le mental est frustré et insatisfait. Dans l’âge où nous vivons, les hommes s’absorbent inutilement et de tant de façons dans la recherche du plaisir des sens qu’il leur est impossible de connaître la paix du mental. La meilleure chose à faire est d’orienter le mental vers les Écrits védiques tels que les Purāṇas ou le Mahābhārata, qui sont pleins d’histoires passionnantes. On peut tirer parti du savoir qu’ils renferment et s’en trouver purifié.

Le mental doit être dénué de toute duplicité et s’imprégner de pensées qui visent au bien de tous. On appelle silence une telle immersion de la pensée dans la réalisation spirituelle. L’homme conscient de Kṛṣṇa, qui absorbe toujours ainsi ses pensées, est donc parfaitement silencieux. On obtient la maîtrise du mental en le détachant de la jouissance matérielle. On doit être franc et direct, et ainsi purifier son existence. Toutes ces qualités relèvent de l’austérité du mental.