TEXT 16

Verš

Text

manaḥ-prasādaḥ saumyatvaṁ
maunam ātma-vinigrahaḥ
bhāva-saṁśuddhir ity etat
tapo mānasam ucyate

Synonyma

Synonyms

manaḥ-prasādaḥ — spokojenost mysli; saumyatvam — vztah s druhými bez dvojakosti; maunam — vážnost; ātma — sebe; vinigrahaḥ — ovládání; bhāva — své povahy; saṁśuddhiḥ — očišťování; iti — takto; etat — toto; tapaḥ — askeze; mānasam — mysli; ucyate — je řečeno, že je.

manaḥ-prasādaḥ — satisfaction of the mind; saumyatvam — being without duplicity towards others; maunam — gravity; ātma — of the self; vinigrahaḥ — control; bhāva — of one’s nature; saṁśuddhiḥ — purification; iti — thus; etat — this; tapaḥ — austerity; mānasam — of the mind; ucyate — is said to be.

Překlad

Translation

A spokojenost, oproštěnost od dvojakosti, vážnost, sebeovládání a očišťování se jsou podoby askeze mysli.

And satisfaction, simplicity, gravity, self-control and purification of one’s existence are the austerities of the mind.

Význam

Purport

Ukáznit mysl znamená odpoutat ji od smyslového požitku. Je třeba ji vytrénovat tak, aby neustále myslela na to, jak činit druhým dobro. Nejlepším tréninkem pro mysl je myslet vážně. Je třeba se neodchýlit a udržet si vědomí Kṛṣṇy a vždy se vyhýbat uspokojování smyslů. Očistit svou povahu znamená nabýt vědomí Kṛṣṇy. Spokojenosti mysli můžeme docílit jedině tak, že mysl odvedeme od myšlenek na smyslový požitek. Čím více na něj myslíme, tím více je mysl nespokojená. V současném věku ji nežádoucím způsobem zaměstnáváme nejrůznějším myšlením na smyslový požitek, a proto nemůže být o její spokojenosti ani řeči. Nejlepším řešením je obrátit její pozornost na védskou literaturu, která je plná uspokojujících příběhů, jako například v Purāṇách a Mahābhāratě. Živá bytost může tohoto poznání využít a tak se očistit. Mysl má být prostá dvojakosti a je třeba myslet na dobro všech. Mlčet značí stále myslet na seberealizaci. V tom smyslu zachovává ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, dokonalé mlčení. Ovládáním mysli se rozumí její odpoutání od smyslového požitku. Je třeba být ve svém jednání přímočarý a tím se očišťovat. Všechny tyto vlastnosti dohromady představují askezi mysli.

To make the mind austere is to detach it from sense gratification. It should be so trained that it can be always thinking of doing good for others. The best training for the mind is gravity in thought. One should not deviate from Kṛṣṇa consciousness and must always avoid sense gratification. To purify one’s nature is to become Kṛṣṇa conscious. Satisfaction of the mind can be obtained only by taking the mind away from thoughts of sense enjoyment. The more we think of sense enjoyment, the more the mind becomes dissatisfied. In the present age we unnecessarily engage the mind in so many different ways for sense gratification, and so there is no possibility of the mind’s becoming satisfied. The best course is to divert the mind to the Vedic literature, which is full of satisfying stories, as in the Purāṇas and the Mahābhārata. One can take advantage of this knowledge and thus become purified. The mind should be devoid of duplicity, and one should think of the welfare of all. Silence means that one is always thinking of self-realization. The person in Kṛṣṇa consciousness observes perfect silence in this sense. Control of the mind means detaching the mind from sense enjoyment. One should be straightforward in his dealings and thereby purify his existence. All these qualities together constitute austerity in mental activities.