Skip to main content

TEXT 15

VERŠ 15

Verš

Verš

anudvega-karaṁ vākyaṁ
satyaṁ priya-hitaṁ ca yat
svādhyāyābhyasanaṁ caiva
vāṅ-mayaṁ tapa ucyate
anudvega-karaṁ vākyaṁ
satyaṁ priya-hitaṁ ca yat
svādhyāyābhyasanaṁ caiva
vāṅ-mayaṁ tapa ucyate

Synonyma

Synonyma

anudvega-karam — nezneklidňující; vākyam — slova; satyam — pravdivá; priya — milá; hitam — prospěšná; ca — také; yat — která; svādhyāya — studia Ved; abhyasanam — praktikování; ca — také; eva — jistě; vāk-mayam — hlasu; tapaḥ — askeze; ucyate — je řečeno, že je.

anudvega-karam — neznepokojený; vākyam — slová; satyam — pravdivé; priya — milé; hitam — osožné; ca — tiež; yat — ktoré; svādhyāya — štúdium Ved; abhyasanam — pravidelné; ca — tiež; eva — zaiste; vāk-mayam — hlasu; tapaḥ — sebakázeň; ucyate — nazýva sa.

Překlad

Překlad

Askeze řeči spočívá v používání slov, která jsou pravdivá, příjemná, prospěšná a nezneklidňují druhé a také v pravidelném čtení védské literatury.

Hovoriť slová, ktoré sú pravdivé, blahodárne, osožné a neznepokojujú ostatných, ako aj pravidelné prednášanie vedskych písiem sa nazýva odriekanie reči.

Význam

Význam

Nikdo nemá mluvit způsobem, kterým by zneklidňoval mysl druhých. Učitel může samozřejmě říkat pravdu v zájmu poučení svých žáků, ale neměl by promlouvat k těm, kdo nejsou jeho žáky, pokud by jeho slova zneklidňovala jejich mysl. To je askeze řeči. Kromě toho se nemají mluvit nesmysly. V duchovních kruzích se hovoří tak, že se říkají věci, které se opírají o písma — aby dotyčný podložil to, co říká, měl by okamžitě citovat autoritu písem. Zároveň má jeho řeč lahodit uchu. Takovými hovory může získat ten největší prospěch a zároveň povznést společnost. Existuje neomezené množství védské literatury, kterou je třeba studovat. To se nazývá ukáznění řeči.

Mali by sme hovoriť tak, aby sme nerozrušovali myseľ druhých. Pochopiteľne, učiteľ môže povedať pravdu svojím žiakom, ale nemal by hovoriť k ostatným, ktorý nie sú jeho žiakmi, ak by ich tým mal rozrušiť v mysli. To sa nazýva ukáznenosť reči. Okrem toho človek nemá hovoriť hlúposti. Ak hovorí o duchovných záležitostiach, jeho slova musia byť podložená písmami. Aby podložil to, o čom hovorí mal by vzápätí citovať autoritatívne písma. Zároveň by mal hovoriť tak, aby bolo veľmi príjemné načúvať jeho slovám. Takými diskusiami môže najviac prispieť k povzneseniu a prospechu ľudskej spoločnosti. Existuje nevyčerpateľná zásoba vedskej literatúry, ktorú by sme mali študovať. To sa nazýva ukáznenosť reči.