Skip to main content

TEXT 15

VERSO 15

Verš

Texto

anudvega-karaṁ vākyaṁ
satyaṁ priya-hitaṁ ca yat
svādhyāyābhyasanaṁ caiva
vāṅ-mayaṁ tapa ucyate
anudvega-karaṁ vākyaṁ
satyaṁ priya-hitaṁ ca yat
svādhyāyābhyasanaṁ caiva
vāṅ-mayaṁ tapa ucyate

Synonyma

Sinônimos

anudvega-karam — nezneklidňující; vākyam — slova; satyam — pravdivá; priya — milá; hitam — prospěšná; ca — také; yat — která; svādhyāya — studia Ved; abhyasanam — praktikování; ca — také; eva — jistě; vāk-mayam — hlasu; tapaḥ — askeze; ucyate — je řečeno, že je.

anudvega-karam — que não agitam; vākyam — palavras; satyam — verazes; priya — queridas; hitam — benéficas; ca — também; yat — que; svādhyāya — do estudo védico; abhyasanam — prática; ca — também; eva — decerto; vākmayam — da voz; tapaḥ — austeridade; ucyate — diz-se que é.

Překlad

Tradução

Askeze řeči spočívá v používání slov, která jsou pravdivá, příjemná, prospěšná a nezneklidňují druhé a také v pravidelném čtení védské literatury.

A austeridade da fala consiste em proferir palavras verazes, agradáveis, benéficas e que não perturbam os outros, e também em recitar regularmente a literatura védica.

Význam

Comentário

Nikdo nemá mluvit způsobem, kterým by zneklidňoval mysl druhých. Učitel může samozřejmě říkat pravdu v zájmu poučení svých žáků, ale neměl by promlouvat k těm, kdo nejsou jeho žáky, pokud by jeho slova zneklidňovala jejich mysl. To je askeze řeči. Kromě toho se nemají mluvit nesmysly. V duchovních kruzích se hovoří tak, že se říkají věci, které se opírají o písma — aby dotyčný podložil to, co říká, měl by okamžitě citovat autoritu písem. Zároveň má jeho řeč lahodit uchu. Takovými hovory může získat ten největší prospěch a zároveň povznést společnost. Existuje neomezené množství védské literatury, kterou je třeba studovat. To se nazývá ukáznění řeči.

Ninguém deve falar de um modo que agite a mente dos outros. Naturalmente, ao falar, um professor pode instruir seus alunos, dizendo-lhes a verdade, mas esse mesmo professor não precisa se dirigir àqueles que não são seus alunos com palavras que acaso venham a agitar suas mentes. Esta penitência refere-se ao ato de falar. Ademais, não se devem falar tolices. O processo de falar em círculos espirituais consiste em dizer algo que as escrituras aprovam. Para confirmar aquilo que diz, a pessoa deve imediatamente citar uma passagem da escritura autorizada. Ao mesmo tempo, deve ser muito agradável ouvir a sua conversa. Com seus comentários, ela pode obter o maior benefício e elevar a sociedade humana. Há um acervo ilimitado de literatura védica, e todos devem procurar estudá-la. Isto se chama penitência da fala.