TEXT 6

VERSO 6

Verš

Texto

na tad bhāsayate sūryo
na śaśāṅko na pāvakaḥ
yad gatvā na nivartante
tad dhāma paramaṁ mama

Synonyma

Sinônimos

na — ne; tat — to; bhāsayate — osvětluje; sūryaḥ — slunce; na — ani; śaśāṅkaḥ — měsíc; na — ani; pāvakaḥ — oheň, elektřina; yat — kam; gatvā — jdoucí; na — nikdy; nivartante — vracejí se; tat dhāma — toto sídlo; paramam — svrchované; mama — Moje.

na — não; tat — essa; bhāsayate — ilumina; sūryaḥ — o Sol; na — nem; śaśāṅkaḥ — a Lua; na — nem; pāvakaḥ — fogo, eletricidade; yat — onde; gatvā — indo; na — nunca; nivartante — retornam; tat dhāma — essa morada; paramam — suprema; mama — Minha.

Překlad

Tradução

Toto Mé svrchované sídlo není osvětlováno sluncem ani měsícem, ohněm ani elektřinou. Ti, kteří ho dosáhnou, se nikdy nevracejí do hmotného světa.

Esta Minha morada suprema não é iluminada pelo Sol ou pela Lua, nem pelo fogo ou pela eletricidade. Aqueles que a alcançam jamais retornam a este mundo material.

Význam

Comentário

Zde je popsán duchovní svět — sídlo Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, které se nazývá Kṛṣṇaloka neboli Goloka Vṛndāvana. V duchovním nebi není zapotřebí světla slunce či měsíce, ohně nebo elektřiny, neboť všechny planety tam svítí samy. V tomto vesmíru máme jen jednu planetu — Slunce — která je zdrojem světla, ale v duchovním nebi jsou takové všechny. Pronikavý jas těchto planet (které se jmenují Vaikuṇṭhy) je podstatou zářícího nebe zvaného brahmajyoti. Záře ve skutečnosti pochází z Kṛṣṇovy planety, Goloky Vṛndāvany. Část této záře je zahalena mahat-tattvou neboli hmotným světem. Zbývající část — většina onoho zářícího nebe — se skví nesčetně mnoha duchovními planetami, Vaikuṇṭhami, z nichž Goloka Vṛndāvana je hlavní.

Descreve-se aqui a morada da Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, o mundo espiritual — que é conhecida como Kṛṣṇaloka, Goloka Vṛndāvana. No céu espiritual não há necessidade do brilho do sol, do luar, de fogo ou de eletricidade, porque todos os planetas são luminosos. Neste Universo, há apenas um planeta, o Sol, que é autoluminoso, mas todos os planetas no céu espiritual são autoluminosos. A refulgência brilhante de todos esses planetas (chamados Vaikuṇṭhas) constitui o céu resplandecente conhecido como brahmajyoti. Na verdade, a refulgência emana do planeta de Kṛṣṇa, Goloka Vṛndāvana. Parte desta refulgência brilhante está coberta pelo mahat-tattva, o mundo material. Mas a maior porção deste céu refulgente é cheia de planetas espirituais, chamados Vaikuṇṭhas, o principal dos quais é Goloka Vṛndāvana.

Dokud živá bytost přebývá v temném hmotném světě, žije podmíněný život, ale když tento převrácený strom hmotného světa odstraní a dosáhne tím duchovního nebe, je osvobozená. Tehdy již nepřipadá v úvahu, že by se vracela zpátky. V podmíněném životě se považuje za pána hmotného světa, ale v osvobozeném stavu vejde do duchovního království a stane se společníkem Nejvyššího Pána. Tam bude vychutnávat věčnou blaženost, věčný život a úplné poznání.

Enquanto está neste mundo material escuro, o ser vivo leva uma vida condicionada, mas logo que alcança o céu espiritual, eliminando a árvore falsa e adulterada, ou seja, este mundo material, ele se libera. Então, não há possibilidade de ele voltar para cá. Em sua vida condicionada, o ser vivo se considera o dono deste mundo material, mas em seu estado liberado ele ingressa no reino espiritual e se torna um associado do Senhor Supremo. Lá, ele desfruta de bem-aventurança eterna, vida eterna e conhecimento pleno.

Tento údaj by měl všechny fascinovat. Měli by toužit dosáhnout onoho věčného světa a dostat se z klamného odrazu reality. Pro toho, kdo na hmotném světě příliš lpí, je přetnutí těchto pout nesmírně těžké. Začne-li však rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, může se postupně odpoutat. Musí se sdružovat s těmi, kdo již vědomí Kṛṣṇy mají — s oddanými. Má vyhledat společnost, která je zasvěcena vědomí Kṛṣṇy, a učit se, jak vykonávat oddanou službu. Tak se lze zbavit pout k hmotnému světu. Nikdo se nestane lhostejným k lákadlům hmotného světa jen tím, že si na sebe vezme šafránový oděv. Je třeba vyvinout připoutanost k oddané službě Pánu. Proto bychom měli vzít velice vážně skutečnost, že oddaná služba, jak byla popsána ve dvanácté kapitole, je jediná cesta ven z této klamné napodobeniny pravého stromu. Ve čtrnácté kapitole je uvedeno, jak jsou nejrůznější procesy znečištěny hmotnou přírodou. Za čistě transcendentální je tam označena jedině oddaná služba.

O homem deve se interessar por esta informação. Ele deve desejar transferir-se para este mundo eterno e desembaraçar-se deste falso reflexo da realidade. Para quem está deveras apegado a este mundo material, é muito difícil cortar este apego, mas se adota a consciência de Kṛṣṇa, existe a possibilidade de que se desapegue aos poucos. Ele deve se associar com devotos, com aqueles que estão em consciência de Kṛṣṇa. Ele deve procurar uma sociedade dedicada à consciência de Kṛṣṇa e aprender como executar o serviço devocional. Dessa maneira, ele pode cortar seu apego ao mundo material. Ninguém pode livrar-se da atração ao mundo material apenas vestindo roupa açafroada. Ele deve apegar-se ao serviço devocional ao Senhor. Portanto, todos devem considerar mui seriamente que o serviço devocional como foi descrito no Décimo Segundo Capítulo é o único meio de sair desta falsa representação da árvore verdadeira. O Décimo Quarto Capítulo descreve a influência que a natureza material exerce em todos os diversos processos. Só o serviço devocional é descrito como puramente transcendental.

Velmi důležitá jsou zde slova paramaṁ mama. Každé místo je majetkem Nejvyššího Pána, ale duchovní svět je paramam, v plné míře oplývá šesti druhy bohatství. Kaṭha Upaniṣad (2.2.15) rovněž dokládá, že v duchovním světě není zapotřebí světla slunce, měsíce ani hvězd (na tatra sūryo bhāti na candra-tārakam), neboť celé duchovní nebe osvětluje vnitřní energie Nejvyššího Pána. Tohoto svrchovaného sídla nelze dosáhnout jinak než odevzdáním se.

Aqui, as palavras paramaṁ mama são muito importantes. Na verdade, todos os cantos são propriedade do Senhor Supremo, mas o mundo espiritual é paramam, pleno em seis opulências. O Kaṭha Upaniṣad (2.2.15) também confirma que no mundo espiritual não há necessidade de brilho do sol, de luar ou de estrelas (na tatra sūryo bhāti na candratārakam), pois o céu espiritual é inteiramente iluminado pela potência interna do Senhor Supremo. Só se pode alcançar esta morada suprema através da rendição, e por nenhum outro meio.