Skip to main content

TEXTS 3-4

VERSOS 3-4

Verš

Texto

na rūpam asyeha tathopalabhyate
nānto na cādir na ca sampratiṣṭhā
aśvattham enaṁ su-virūḍha-mūlam
asaṅga-śastreṇa dṛḍhena chittvā
na rūpam asyeha tathopalabhyate
nānto na cādir na ca sampratiṣṭhā
aśvattham enaṁ su-virūḍha-mūlam
asaṅga-śastreṇa dṛḍhena chittvā
tataḥ padaṁ tat parimārgitavyaṁ
yasmin gatā na nivartanti bhūyaḥ
tam eva cādyaṁ puruṣaṁ prapadye
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī
tataḥ padaṁ tat parimārgitavyaṁ
yasmin gatā na nivartanti bhūyaḥ
tam eva cādyaṁ puruṣaṁ prapadye
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī

Synonyma

Sinônimos

na — ne; rūpam — podobu; asya — tohoto stromu; iha — v tomto světě; tathā — také; upalabhyate — lze vnímat; na — nikdy; antaḥ — konec; na — nikdy; ca — také; ādiḥ — začátek; na — nikdy; ca — také; sampratiṣṭhā — základ; aśvattham — banyán; enam — tento; su-virūḍha — pevně; mūlam — zakořeněný; asaṅga-śastreṇa — zbraní odpoutanosti; dṛḍhena — mocnou; chittvā — porážející; tataḥ — potom; padam — místo; tat — to; parimārgitavyam — musí být vyhledáno; yasmin — kde; gatāḥ — jdoucí; na — nikdy; nivartanti — vracejí se; bhūyaḥ — znovu; tam — Jemu; eva — zajisté; ca — také; ādyam — původnímu; puruṣam — Pánu, Osobnosti Božství; prapadye — odevzdají se; yataḥ — z něhož; pravṛttiḥ — počátek; prasṛtā — rozšířen; purāṇi — prastarý.

na — não; rūpam — a forma; asya — desta árvore; iha — neste mundo; tathā — também; upalabhyate — pode ser percebida; na — nunca; antaḥ — fim; na — nunca; ca — também; ādiḥ — início; na — nunca; ca — também; sampratiṣṭhā — a fundação; aśvattham — a figueira-de-bengala; enam — esta; su-virūḍha — fortemente; mūlam — arraigada; asaṅga-śastreṇa — pela arma do desapego; dṛḍhena — forte; chittvā — cortando; tataḥ — depois disso; padam — situação; tat — esta; parimārgitavyam — deve ser procurada; yasmin — onde; gatāḥ — indo; na — nunca; nivartanti — voltam; bhūyaḥ — de novo; tam — a Ele; eva — decerto; ca — também; ādyam — original; puruṣam — a Personalidade de Deus; prapadye — render-se; yataḥ — de quem; pravṛttiḥ — o começo; prasṛtā — estendido; purāṇī — muito velho.

Překlad

Tradução

Skutečnou podobu tohoto stromu nelze v tomto světě vnímat. Nikdo neví, kde končí, kde začíná a na čem spočívá. Živá bytost však musí s rozhodností skácet tento pevně zakořeněný strom zbraní neulpívání. Poté musí vyhledat ono místo, ze kterého se po jeho dosažení již nikdy nikdo nevrací, a odevzdat se onomu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, v němž má vše svůj počátek a z něhož se vše od nepaměti šíří.

Não se pode perceber a verdadeira forma desta árvore neste mundo. Ninguém pode compreender onde ela acaba, onde começa, ou onde ela se alicerça. Mas com determinação, deve-se derrubar com a arma do desapego esta árvore fortemente arraigada. Em seguida, deve-se procurar aquele lugar do qual ninguém volta após ter chegado, e lá render-se a esta Suprema Personalidade de Deus de quem tudo começou e de quem tudo emana desde os tempos imemoriais.

Význam

Comentário

Zde je jasně řečeno, že skutečnou podobu tohoto banyánu nelze v hmotném světě poznat. Jeho kořeny jsou nahoře, a skutečný strom se tedy rozpíná na druhé straně. Když je živá bytost zapletena s jeho hmotnou expanzí, není schopna vidět, jak daleko strom sahá ani kde je jeho počátek. Přesto však musí najít příčinu. “Jsem synem svého otce, můj otec je synem té a té osoby a tak dále,” — tímto hledáním se dostane až k Brahmovi, jehož projevil Garbhodakaśāyī Viṣṇu. Když takto dospěje k Nejvyšší Osobnosti Božství, její bádání končí. Původ tohoto stromu, Nejvyšší Osobnost Božství, je třeba vyhledat prostřednictvím společnosti osob, které Nejvyššího Pána znají. Díky poznání se živá bytost postupně odpoutá od klamného odrazu skutečnosti. Poznáním může přetnout své spojení s ním a spočinout ve skutečném stromě.

Agora se afirma claramente que a verdadeira forma desta figueira-de-bengala não pode ser compreendida neste mundo material. Como a raiz fica para cima, a extensão da árvore verdadeira é a partir daquele ponto. Quando alguém está enredado nas expansões materiais da árvore, ele não pode ver até onde a árvore se estende, nem pode ver onde esta árvore começa. Entretanto, deve-se procurar descobrir a causa. “Eu sou filho de meu pai, meu pai é filho de fulano de tal, etc.” Através dessa busca, chegamos a Brahmā, que é gerado pelo Garbhodakaśāyī Viṣṇu. Quando finalmente alcançamos esta Suprema Personalidade de Deus, terminamos o trabalho de pesquisa. Deve-se buscar a origem desta árvore, que é a Suprema Personalidade de Deus, através da associação com pessoas que O conheçam. Pela compreensão podemos nos desapegar aos poucos deste falso reflexo da realidade, e pelo conhecimento podemos cortar a ligação e situarmo-nos de fato na verdadeira árvore.

Důležité je v této souvislosti slovo asaṅga — připoutanost k smyslovému požitku a k ovládání hmotné přírody je totiž velmi silná. Živá bytost se proto musí naučit odpoutanosti skrze rozhovory o duchovní vědě, založené na autoritativních písmech, a musí naslouchat osobám, které skutečně mají poznání. Díky těmto rozhovorům ve společnosti oddaných dospěje k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství. První, co potom musí udělat, je odevzdat se Mu. Popis onoho místa, ze kterého se po jeho dosažení živá bytost nikdy nevrací k nepravému stromu, jenž je pouhým odrazem, je uveden v těchto verších. Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je původní kořen, z něhož vše přichází. Chce-li někdo získat přízeň této Osobnosti Božství, musí se jen odevzdat, a to je výsledek vykonávání oddané služby nasloucháním, opěvováním a tak dále. Pán je příčinou expanze v podobě hmotného světa. To již sám prohlásil: ahaṁ sarvasya prabhavaḥ — “Já jsem původ všeho.” Z toho plyne, že chce-li se živá bytost vyprostit ze spleti mohutného banyánu hmotného života, musí se odevzdat Kṛṣṇovi. Jakmile to udělá, automaticky se od této hmotné expanze odpoutá.

A palavra asaṅga é muito importante neste contexto porque o interesse pelo gozo dos sentidos e pelo domínio sobre a natureza material é muito forte. Portanto, deve-se aprender o desapego, através de debates sobre a ciência espiritual e tomando por base as escrituras autorizadas, e devem-se ouvir as pessoas que têm verdadeiro conhecimento. Como resultado desta conversa com os devotos, chega-se à Suprema Personalidade de Deus. Logo, a primeira atitude que se deve tomar é render-se a Ele. Aqui se faz a descrição daquele lugar ao qual a pessoa vai e nunca mais volta a esta falsa árvore refletida. A Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, é a raiz original da qual tudo emana. Para ganhar o favor desta Personalidade de Deus, tudo o que se precisa fazer é render-se, e consegue-se isto executando serviço devocional através de ouvir, cantar, etc. Kṛṣṇa é a causa da extensão do mundo material e isto já foi explicado por Ele mesmo. Āhaṁ sarvasya prabhavaḥ: “Eu sou a origem de tudo”. Portanto, para sair do enredamento desta forte figueira-de-bengala da vida material, devemos nos render a Kṛṣṇa. Logo que nos rendemos a Kṛṣṇa, desapegamo-nos automaticamente desta atmosfera material.