TEXT 19

Verš

Texte

yo mām evam asammūḍho
jānāti puruṣottamam
sa sarva-vid bhajati māṁ
sarva-bhāvena bhārata

Synonyma

Synonyms

yaḥ — každý, kdo; mām — Mě; evam — takto; asammūḍhaḥ — bez pochyb; jānāti — zná; puruṣa-uttamam — Nejvyšší Osobnost Božství; saḥ — on; sarva-vit — znalec všeho; bhajati — prokazuje oddanou službu; mām — Mně; sarva-bhāvena — v každém ohledu; bhārata — ó synu Bharaty.

yah: quiconque; mām: Moi; evam: ainsi; asammūḍhaḥ: sans nul doute; janāti: connaît; puruṣottamam: Dieu, la Personne Suprême; saḥ: il; sarva-vit: celui qui sait tout; bhajati: sert avec dévotion; mām: Moi; sarva-bhāvena: à tous les égards; bhārata: ô descendant de Bharata.

Překlad

Translation

Ó synu Bharaty! Každý, kdo Mě bez jediné pochyby zná jako Nejvyšší Osobnost Božství, zná vše. Plně se proto věnuje oddané službě Mně.

Celui qui ne doute pas que Je suis Dieu, la Personne Suprême, connaît toute chose. C’est pourquoi, de tout son être, il Me sert avec dévotion, ô descendant de Bharata.

Význam

Purport

O základním postavení živých bytostí a Nejvyšší Absolutní Pravdy existuje mnoho filozofických spekulací. V tomto verši však Svrchovaný Pán Kṛṣṇa vyjasňuje, že každý, kdo Ho zná jako Nejvyšší Osobu, zná vše. Ti, kdo mají nedokonalé poznání, mohou o Absolutní Pravdě spekulovat donekonečna. Avšak ten, jehož poznání je dokonalé, nemarní cenný čas a přímo se věnuje rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, oddané službě Nejvyššímu Pánu. Tato skutečnost je zdůrazňována v celé Bhagavad-gītě, na každém kroku. Přesto mnoho tvrdohlavých autorů komentářů k této knize pokládá Nejvyšší Absolutní Pravdu a živé bytosti za jedno a totéž.

On ne compte plus le nombre d’études philosophiques spéculatives qui traitent de la position constitutionnelle des êtres vivants et de la Vérité Suprême et Absolue. Dans ce verset, Kṛṣṇa exprime clairement que celui qui Le sait Dieu, la Personne Suprême, connaît tout. Quand on ne dispose que d’un savoir imparfait, inéluctablement, on élucubre des théories fantaisistes sur la Vérité Absolue. Inversement, quand on dispose d’une connaissance parfaite, on en vient tout naturellement à adopter directement la conscience de Kṛṣṇa et à se consacrer au service dévotionnel du Seigneur Suprême, sans plus perdre un temps précieux. Ce point est réitéré à maintes reprises d’un bout à l’autre de la Bhagavad-gītā, et malgré cela, bon nombre de commentateurs continuent obstinément de prétendre que rien ne distingue la Vérité Suprême et Absolue des êtres individuels.

Védské poznání se nazývá śruti, což znamená, že se získává nasloucháním. Poselství Ved je třeba přijmout od autorit — od Kṛṣṇy či Jeho zástupců. Zde Kṛṣṇa vše jasně odlišuje; a to má být zdroj našeho naslouchání. Nestačí naslouchat tak, jak naslouchají prasata — musíme být schopni přijímat poznání od autorit. Nikdo nemá jen akademicky spekulovat. Je třeba pokorně vyslechnout z Bhagavad-gīty, že živé bytosti jsou vždy v podřízeném postavení vůči Nejvyšší Osobnosti Božství. Každý, kdo je schopen to pochopit, zná podle Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy, smysl Ved; nikdo jiný jej nemůže znát.

Le savoir védique est appelé śruti, « savoir reçu par l’écoute ». Il faut en effet recevoir ce message védique de la bouche d’une autorité en la matière, qu’il s’agisse de Kṛṣṇa ou de l’un de Ses représentants. Ici, Dieu est particulièrement clair; c’est donc de Lui qu’il faut obtenir le savoir. Ne nous contentons pas d’écouter comme un simple animal. Il s’agit de comprendre ce que l’on écoute en se faisant aider par une autorité qualifiée. Plutôt que de nous livrer à des spéculations académiques, écoutons avec attention la Bhagavad-gītā nous enseigner que les êtres distincts sont toujours subordonnés à Dieu, la Personne Suprême. Seul l’être qui est en mesure de comprendre ce point, tel que l’explique Śrī Kṛṣṇa, sait véritablement quel but poursuivent les Védas. Nul autre ne le peut.

Velice důležité slovo je bhajati. Na mnoha místech se ho používá v souvislosti se službou Nejvyššímu Pánu. Pokud je někdo zaměstnaný oddanou službou Pánu — je si plně vědom Kṛṣṇy — znamená to, že pronikl do veškerého védského poznání. Ve vaišnavské parampaře bylo řečeno, že ten, kdo prokazuje oddanou službu Kṛṣṇovi, nemá zapotřebí praktikovat žádnou jinou duchovní metodu k poznání Nejvyšší Absolutní Pravdy. Jelikož se věnuje oddané službě Pánu, již dospěl k podstatě. Má za sebou všechny procesy předcházející poznání. Pokud však někdo poté, co spekuloval statisíce životů, nedospěje k tomu, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a že je nutné se Mu odevzdat, byla veškerá jeho spekulace trvající tolik let a zrození zbytečnou ztrátou času.

Le mot bhajati mérite qu’on s’y arrête: intimement lié au service de dévotion, il est utilisé en de nombreux endroits. On doit comprendre que l’homme pleinement absorbé dans la conscience de Kṛṣṇa, dans le service divin, a parfaitement compris l’ensemble du savoir védique. La paramparā vaiṣṇava dit également que si l’on prend part au service dévotionnel du Seigneur, il n’est besoin d’aucune autre forme de pratique spirituelle pour comprendre la Vérité Suprême et Absolue. Le fait qu’on se consacre au service de dévotion montre qu’on est parvenu à la juste compréhension. On en a terminé avec toutes les voies préliminaires d’entendement spirituel. Mais si, après avoir passé un nombre considérable d’existences à élucubrer sur la Vérité Absolue, l’homme ne parvient pas à comprendre qu’il doit s’abandonner à Kṛṣṇa – parce qu’Il est Dieu, la Personne Suprême –, il n’aura fait que perdre son temps.