Skip to main content

TEXT 19

TEXT 19

Verš

Text

yo mām evam asammūḍho
jānāti puruṣottamam
sa sarva-vid bhajati māṁ
sarva-bhāvena bhārata
yo mām evam asammūḍho
jānāti puruṣottamam
sa sarva-vid bhajati māṁ
sarva-bhāvena bhārata

Synonyma

Synonyms

yaḥ — každý, kdo; mām — Mě; evam — takto; asammūḍhaḥ — bez pochyb; jānāti — zná; puruṣa-uttamam — Nejvyšší Osobnost Božství; saḥ — on; sarva-vit — znalec všeho; bhajati — prokazuje oddanou službu; mām — Mně; sarva-bhāvena — v každém ohledu; bhārata — ó synu Bharaty.

yaḥ — anyone who; mām — Me; evam — thus; asammūḍhaḥ — without a doubt; jānāti — knows; puruṣa-uttamam — the Supreme Personality of Godhead; saḥ — he; sarva-vit — the knower of everything; bhajati — renders devotional service; mām — unto Me; sarva-bhāvena — in all respects; bhārata — O son of Bharata.

Překlad

Translation

Ó synu Bharaty! Každý, kdo Mě bez jediné pochyby zná jako Nejvyšší Osobnost Božství, zná vše. Plně se proto věnuje oddané službě Mně.

Whoever knows Me as the Supreme Personality of Godhead, without doubting, is the knower of everything. He therefore engages himself in full devotional service to Me, O son of Bharata.

Význam

Purport

O základním postavení živých bytostí a Nejvyšší Absolutní Pravdy existuje mnoho filozofických spekulací. V tomto verši však Svrchovaný Pán Kṛṣṇa vyjasňuje, že každý, kdo Ho zná jako Nejvyšší Osobu, zná vše. Ti, kdo mají nedokonalé poznání, mohou o Absolutní Pravdě spekulovat donekonečna. Avšak ten, jehož poznání je dokonalé, nemarní cenný čas a přímo se věnuje rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, oddané službě Nejvyššímu Pánu. Tato skutečnost je zdůrazňována v celé Bhagavad-gītě, na každém kroku. Přesto mnoho tvrdohlavých autorů komentářů k této knize pokládá Nejvyšší Absolutní Pravdu a živé bytosti za jedno a totéž.

There are many philosophical speculations about the constitutional position of the living entities and the Supreme Absolute Truth. Now in this verse the Supreme Personality of Godhead clearly explains that anyone who knows Lord Kṛṣṇa to be the Supreme Person is actually the knower of everything. The imperfect knower goes on simply speculating about the Absolute Truth, but the perfect knower, without wasting his valuable time, engages directly in Kṛṣṇa consciousness, the devotional service of the Supreme Lord. Throughout the whole of Bhagavad-gītā, this fact is being stressed at every step. And still there are so many stubborn commentators on Bhagavad-gītā who consider the Supreme Absolute Truth and the living entities to be one and the same.

Védské poznání se nazývá śruti, což znamená, že se získává nasloucháním. Poselství Ved je třeba přijmout od autorit — od Kṛṣṇy či Jeho zástupců. Zde Kṛṣṇa vše jasně odlišuje; a to má být zdroj našeho naslouchání. Nestačí naslouchat tak, jak naslouchají prasata — musíme být schopni přijímat poznání od autorit. Nikdo nemá jen akademicky spekulovat. Je třeba pokorně vyslechnout z Bhagavad-gīty, že živé bytosti jsou vždy v podřízeném postavení vůči Nejvyšší Osobnosti Božství. Každý, kdo je schopen to pochopit, zná podle Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy, smysl Ved; nikdo jiný jej nemůže znát.

Vedic knowledge is called śruti, learning by aural reception. One should actually receive the Vedic message from authorities like Kṛṣṇa and His representatives. Here Kṛṣṇa distinguishes everything very nicely, and one should hear from this source. Simply to hear like the hogs is not sufficient; one must be able to understand from the authorities. It is not that one should simply speculate academically. One should submissively hear from Bhagavad-gītā that these living entities are always subordinate to the Supreme Personality of Godhead. Anyone who is able to understand this, according to the Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, knows the purpose of the Vedas; no one else knows the purpose of the Vedas.

Velice důležité slovo je bhajati. Na mnoha místech se ho používá v souvislosti se službou Nejvyššímu Pánu. Pokud je někdo zaměstnaný oddanou službou Pánu — je si plně vědom Kṛṣṇy — znamená to, že pronikl do veškerého védského poznání. Ve vaišnavské parampaře bylo řečeno, že ten, kdo prokazuje oddanou službu Kṛṣṇovi, nemá zapotřebí praktikovat žádnou jinou duchovní metodu k poznání Nejvyšší Absolutní Pravdy. Jelikož se věnuje oddané službě Pánu, již dospěl k podstatě. Má za sebou všechny procesy předcházející poznání. Pokud však někdo poté, co spekuloval statisíce životů, nedospěje k tomu, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a že je nutné se Mu odevzdat, byla veškerá jeho spekulace trvající tolik let a zrození zbytečnou ztrátou času.

The word bhajati is very significant. In many places the word bhajati is expressed in relationship with the service of the Supreme Lord. If a person is engaged in full Kṛṣṇa consciousness, in the devotional service of the Lord, it is to be understood that he has understood all the Vedic knowledge. In the Vaiṣṇava paramparā it is said that if one is engaged in the devotional service of Kṛṣṇa, then there is no need for any other spiritual process for understanding the Supreme Absolute Truth. He has already come to the point, because he is engaged in the devotional service of the Lord. He has ended all preliminary processes of understanding. But if anyone, after speculating for hundreds of thousands of lives, does not come to the point that Kṛṣṇa is the Supreme Personality of Godhead and that one has to surrender there, all his speculation for so many years and lives is a useless waste of time.