Skip to main content

TEXT 15

VERSO 15

Verš

Texto

sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
vedaiś ca sarvair aham eva vedyo
vedānta-kṛd veda-vid eva cāham
sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
vedaiś ca sarvair aham eva vedyo
vedānta-kṛd veda-vid eva cāham

Synonyma

Sinônimos

sarvasya — každé živé bytosti; ca — a; aham — Já; hṛdi — v srdci; sanniviṣṭaḥ — spočívající; mattaḥ — ode Mne; smṛtiḥ — paměť; jñānam — poznání; apohanam — zapomnění; ca — a; vedaiḥ — prostřednictvím Ved; ca — také; sarvaiḥ — všech; aham — Já jsem; eva — jistě; vedyaḥ — poznatelný; vedānta-kṛt — ten, kdo sestavil Vedāntu; veda-vit — znalec Ved; eva — jistě; ca — a; aham — Já.

sarvasya — de todos os seres vivos; ca — e; aham — Eu; hṛdi — no coração; sanniviṣṭaḥ — situado; mattaḥ — de Mim; smṛtiḥ — lembrança; jñānam — conhecimento; apohanam — esquecimento; ca — e; vedaiḥ — através dos Vedas; ca — também; sarvaiḥ — todos; aham — Eu sou; eva — decerto; vedyaḥ — conhecível; vedānta-kṛt — o compilador do Vedānta; veda-vit — o conhecedor dos Vedas; eva — decerto; ca — e; aham — Eu.

Překlad

Tradução

Dlím v srdcích všech a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění. Všechny Vedy jsou určeny k poznání Mě; Já jsem sestavil Vedāntu a jsem znalcem Ved.

Estou situado nos corações de todos, e é de Mim que vêm a lembrança, o conhecimento e o esquecimento. Através de todos os Vedas, é a Mim que se deve conhecer. Na verdade, sou o compilador do Vedānta e sou aquele que conhece os Vedas.

Význam

Comentário

Nejvyšší Pán se v podobě Paramātmy nachází v srdci každé bytosti a na Jeho podnět se začínají odvíjet všechny činnosti. Živá bytost zapomíná vše ze svého minulého života, ale podle pokynů Pána, jenž je svědkem všech jejích činů, začíná jednat způsobem, který odpovídá jejímu dřívějšímu jednání. Dostává potřebné poznání a paměť a také zapomíná na svůj minulý život. Pán je tedy nejen všeprostupující, ale také lokalizovaný ve všech srdcích individuálních bytostí. Každému přiděluje výsledky jeho plodonosného jednání. Je hoden uctívání nejen jakožto neosobní Brahman, Nejvyšší Osobnost Božství a lokalizovaná Paramātmā, ale také jakožto inkarnace v podobě Ved. Vedy ukazují lidem správný směr, aby si každý mohl náležitě uzpůsobit svůj život a vrátit se k Bohu, zpátky domů. Poskytují poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi; a Kṛṣṇa ve své inkarnaci jménem Vyāsadeva sestavil Vedānta-sūtru. Vyāsadevův komentář k Vedānta-sūtře, Śrīmad-Bhāgavatam, umožňuje Vedānta-sūtru náležitě pochopit. Nejvyšší Pán je tak dokonalý, že v zájmu vysvobození podmíněné duše dodává a tráví její potravu, je svědkem jejích činností, poskytuje jí poznání v podobě Ved a coby Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, ji učí Bhagavad-gītu. Je tedy veskrze dobrý a milostivý a podmíněná duše by Ho měla uctívat.

O Senhor Supremo situa-Se como Paramātmā nos corações de todos, e é Ele que dá início a todas as atividades. A entidade viva esquece tudo o que aconteceu em sua vida anterior, mas ela tem que agir segundo a orientação do Senhor Supremo, que testemunha todo o seu trabalho. Por isso, ela começa a trabalhar de acordo com suas ações passadas. O conhecimento necessário lhe é suprido, e também a lembrança, e ela se esquece de sua vida passada. Logo, o Senhor não é apenas onipenetrante; Ele também está localizado em cada coração individual. Ele concede os diferentes resultados fruitivos. Ele é digno de adoração não só como o Brahman impessoal, a Suprema Personalidade de Deus e o Paramātmā localizado, mas também como a forma da encarnação dos Vedas. Os Vedas nos dão a direção correta para que possamos organizar nossas vidas e voltar ao lar, de volta ao Supremo. Os Vedas ensinam a respeito de Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, e Kṛṣṇa, em Sua encarnação como Vyāsadeva, é o compilador do Vedānta-sūtra. O comentário que Vyāsadeva faz acerca do Vedānta-sūtra no Śrīmad-Bhāgavatam dá a verdadeira compreensão do Vedānta-sūtra. O Senhor Supremo é tão completo que, para ajudar a alma condicionada a salvar-se, Ele fornece e digere o alimento, testemunha sua atividade e dá o conhecimento sob a forma dos Vedas e sendo a Suprema Personalidade de Deus, Śrī Kṛṣṇa, Ele ensina o Bhagavad-gītā. Ele é digno de ser adorado pela alma condicionada. Assim, Deus é muito bom; Deus é muito misericordioso.

Antaḥ-praviṣṭaḥ śāstā janānām — živá bytost zapomíná na vše ihned poté, co opustí své nynější tělo, ale na podnět Nejvyššího Pána pokračuje ve svém jednání. I když zapomíná, Pán jí dává inteligenci, aby navázala na činnosti tam, kde skončila v minulém životě. Nejvyšší Pán, který se nachází v jejím srdci, však neřídí jen její požitek či utrpení v tomto světě — dává jí také příležitost pochopit Vedy. Pokud má někdo vážný zájem proniknout do védského poznání, Kṛṣṇa ho obdaří potřebnou inteligencí. Proč Pán vykládá védské poznání? Protože každá živá bytost má zapotřebí poznat Kṛṣṇu. Ve védské literatuře je to potvrzeno: yo 'sau sarvair vedair gīyate. Všechny védské spisy, počínaje čtyřmi Vedami, Vedānta-sūtrou, Upaniṣadami a Purāṇami, oslavují Nejvyššího Pána. Lze Ho dosáhnout konáním védských obřadů, hovory o védské filozofii a uctíváním prostřednictvím oddané služby. Poznat Kṛṣṇu je tedy účelem Ved; Vedy poskytují vedení a proces, které nám umožňují Ho poznat. Konečným cílem je Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa. Vedānta-sūtra (1.1.4) to dokládá slovy tat tu samanvayāt. Všichni mohou dosáhnout dokonalosti ve třech etapách. Když porozumějí védské literatuře, mohou poznat svůj vztah s Nejvyšším Pánem, různé procesy jim umožní vejít s Pánem do styku a nakonec mohou dosáhnout vrcholného cíle, kterým je právě Nejvyšší Osobnost Božství. Tento verš přesně popisuje smysl, způsob poznání a konečný cíl Ved.

Antaḥ-praviṣṭaḥ śāstā janānām. Tão logo abandona o seu corpo atual, o ser vivo esquece o que passou, mas volta a começar seu trabalho, impelido pelo Senhor Supremo. Embora ele esqueça, o Senhor lhe dá a inteligência para retomar seu trabalho a partir do ponto onde ele o deixara em sua última vida. Assim, a entidade viva não só goza ou sofre neste mundo conforme o que lhe é imposto pelo Senhor Supremo situado localmente no coração, mas também recebe dEle a oportunidade de compreender os Vedas. Se alguém leva a sério a compreensão do conhecimento védico, então Kṛṣṇa lhe dá a inteligência necessária. Por que Ele quer que o conhecimento védico seja compreendido? Porque a entidade viva individual precisa compreender Kṛṣṇa. A literatura védica confirma isto: yo ’sau sarvair vedair gīyate. Em toda a literatura védica, a começar dos quatro Vedas, do Vedānta-sūtra e dos Upaniṣads e Purāṇas, celebram-se as glórias do Senhor Supremo. Quem executa os rituais védicos, comenta a filosofia védica e adora o Senhor em serviço devocional, alcança-O. Portanto, o propósito dos Vedas é compreender Kṛṣṇa. Os Vedas nos orientam como entender Kṛṣṇa, e nos dão o processo através do qual podemos compreendê-lO. A meta última é a Suprema Personalidade de Deus. O Vedānta-sūtra (1.1.4) confirma isto com as seguintes palavras: tat tu samanvayāt. Pode-se atingir a perfeição em três etapas. Compreendendo a literatura védica, podemos entender nossa relação com a Suprema Personalidade de Deus; executando os diferentes processos, podemos aproximar-nos dEle, e no final podemos alcançar a meta suprema, que é a própria Suprema Personalidade de Deus. Neste verso, definem-se com clareza o propósito dos Vedas, a compreensão dos Vedas e a meta dos Vedas.