Skip to main content

TEXT 10

TEXT 10

Verš

Tekst

utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ
utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ

Synonyma

Synonyms

utkrāmantam — opouštějící tělo; sthitam — setrvávající v těle; api — ani; bhuñjānam — užívající; — nebo; guṇa-anvitam — pod vlivem kvalit hmotné přírody; vimūḍhāḥ — pošetilci; na — nikdy; anupaśyanti — mohou vidět; paśyanti — mohou vidět; jñāna-cakṣuṣaḥ — ti, kdo se dívají očima poznání.

utkrāmantam — kehast lahkudes; sthitam — kehas asetsedes; vā api — kas; bhuñjānam — nautides; — või; guṇa-anvitam — materiaalse looduse guṇade lummuses; vimūḍhāḥ — rumalad inimesed; na — mitte kunagi; anupaśyanti — suudavad näha; paśyanti — suudavad näha; jñāna-cakṣuṣaḥ — need, kelle silmad on täis teadmisi.

Překlad

Translation

Pošetilci nechápou, jak dochází k tomu, že živá bytost opouští své tělo, a nechápou ani to, jaké tělo užívá pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ten, kdo má oči cvičené v poznání, to vše vidí.

Need, kes on rumalad, ei suuda mõista ei seda, kuidas võib elusolend kehast lahkuda ega sedagi, missugust keha nad looduse guṇade lummuses naudivad. Kuid see, kelle silmad on täidetud teadmistega, suudab seda kõike näha.

Význam

Purport

Velmi důležité je slovo jñāna-cakṣuṣaḥ. Bez poznání nelze chápat, jak živá bytost opouští své nynější tělo, jaký druh těla bude mít v příštím životě, a dokonce ani to, jak žije právě v těle, které má nyní. K tomu je třeba rozsáhlého poznání z Bhagavad-gīty a podobných písem vyslechnutých od pravého duchovního učitele. Ten, kdo se naučil toto vše vidět, je šťastlivec. Každá živá bytost za určitých okolností opouští tělo, za určitých okolností žije a za určitých okolností užívá ovlivněna hmotnou přírodou. Tak je oklamána iluzí smyslového požitku a zakouší různé druhy štěstí a neštěstí. Ti, kdo jsou věčně klamáni chtíčem a touhou, pozbývají veškeré schopnosti chápat, jak mění tělo a jak setrvávají v těle, které dostali. Avšak ti, kdo rozvinuli duchovní poznání, jsou schopni vidět, že duše se liší od těla, že své tělo mění a užívá různými způsoby. Chápou, jak podmíněná živá bytost v této hmotné existenci trpí. Proto osoby vyznačující se velmi rozvinutým vědomím Kṛṣṇy dělají vše, co mohou, aby předaly toto poznání všem lidem. Podmíněný život je plný útrap, a proto by ho měli všichni opustit, být si vědomi Kṛṣṇy a osvobodit se, a tak dosáhnout duchovního světa.

Selles värsis on väga oluline sõna jñāna-cakṣuṣaḥ. Ilma teadmisteta ei suuda inimene mõista, kuidas elusolend lahkub oma praegusest kehast või millise keha omandab ta järgmises elus, ega isegi mitte seda, miks ta hetkel elab just sellises kehas. Nende asjade mõistmine nõuab suurt hulka teadmisi, mida saab omandada „Bhagavad-gītāst" ja teistest taolistest teostest, kuulates neid autoriteetse vaimse õpetaja suust. Õnnelik on see, keda on õpetatud kõike eespool nimetatut nägema. Iga elusolend lahkub oma kehast teatud tingimustes, elab teatud tingimustes ning naudib elu teatud tingimustes, olles materiaalse looduse lummuses. Nii kogevad elusolendid meeleliste naudingute illusiooni kütkes erinevaid naudinguid ja kannatusi. Isiksused, keda iha ja himu lõputult petavad, kaotavad igasuguse võime mõista kehade vahetamist ning teatud liiki kehas viibimise põhjuseid. See jääb lihtsalt väljapoole nende mõistmise piire. Ent need, kes on arendanud vaimseid teadmisi, suudavad mõista, et hing on kehast erinev, et hing vahetab kehasid ning naudib erinevatel viisidel. Selliseid teadmisi omav inimene suudab näha, kuidas tingimustest sõltuv elusolend kannatab materiaalses eksistentsis. Seepärast püüavad need, kes on jõudnud Kṛṣṇa teadvuse arendamises juba kaugemale, anda neid teadmisi ka teistele inimestele, teades, et nende tingimustest sõltuv elu on väga vaevarohke. Nad peaksid sellisest elust kõrgemale tõusma, endas Kṛṣṇa teadvust arendama, ning ennast vaimsesse maailma tagasipöördumiseks vabastama.