Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola čtrnáctá

TEXT 9

TEXT 9

Verš

Texte

sattvaṁ sukhe sañjayati
rajaḥ karmaṇi bhārata
jñānam āvṛtya tu tamaḥ
pramāde sañjayaty uta
sattvaṁ sukhe sañjayati
rajaḥ karmaṇi bhārata
jñānam āvṛtya tu tamaḥ
pramāde sañjayaty uta

Synonyma

Synonyms

sattvam — kvalita dobra; sukhe — ve štěstí; sañjayati — poutá; rajaḥ — kvalita vášně; karmaṇi — v jednání s touhou po jeho plodech; bhārata — ó synu Bharaty; jñānam — poznání; āvṛtya — zahalující; tu — ale; tamaḥ — kvalita nevědomosti; pramāde — v šílenství; sañjayati — poutá; uta — je řečeno.

sattvam: la vertu; sukhe: au bonheur; sañjayati: attache; rajaḥ: la passion; karmaṇi: aux actes intéressés; bhārata: ô descendant de Bharata; jñānam: la connaissance; āvṛtya: couvrant; tu: mais; tamaḥ: l’ignorance; pramāde: à la folie; sañjayaty: attache; uta: il est dit.

Překlad

Translation

Ó synu Bharaty, kvalita dobra poutá živou bytost ke štěstí, vášeň ji poutá k jednání s vidinou jeho plodů a nevědomost, jež zahaluje poznání, ji poutá k šílenství.

Ô descendant de Bharata, conditionné par la vertu, l’être s’attache au bonheur; la passion le lie au fruit de l’acte, et l’ignorance qui obscurcit le savoir le conduit à la folie.

Význam

Purport

Každého, kdo je na úrovni dobra, charakterizuje spokojenost plynoucí z jeho práce či intelektuální činnosti — například filozof, vědec či pedagog se zabývají určitou oblastí poznání a nacházejí v tom uspokojení. Člověk vedený kvalitou vášně (s příměsí dobra) se věnuje plodonosnému jednání — udržuje si co největší vlastnictví a přispívá na dobré věci. Někdy se snaží otevírat nemocnice, podporovat charitativní ústavy a podobně. To vše jsou známky kvality vášně. A kvalita nevědomosti zahaluje poznání. Cokoliv živá bytost dělá pod jejím vlivem, nepřináší nic dobrého jí ani komukoliv jinému.

Les hommes que gouverne la vertu sont satisfaits de leurs activités et de leurs recherches intellectuelles. C’est le cas des philosophes, hommes de science et enseignants, qui se satisfont de leurs occupations respectives dans les différentes branches du savoir. Ceux que dominent la passion se livrent, eux, à l’action intéressée. Ils accumulent le plus de biens possible et donnent pour la bonne cause. Ils essaient même parfois de fonder des hôpitaux, de faire des dons aux œuvres caritatives, etc. Telles sont les caractéristiques de la passion. Quant à l’ignorance, elle voile la connaissance de l’être. Les actes de l’homme influencé par ce guṇa ne peuvent apporter rien de bon, ni à lui, ni aux autres.