TEXT 27

Verš

Tekst

brahmaṇo hi pratiṣṭhāham
amṛtasyāvyayasya ca
śāśvatasya ca dharmasya
sukhasyaikāntikasya ca

Synonyma

Synonyms

brahmaṇaḥ — neosobního Brahmanu; hi — zajisté; pratiṣṭhā — opora; aham — Já jsem; amṛtasya — nesmrtelného; avyayasya — nemizícího; ca — také; śāśvatasya — věčného; ca — a; dharmasya — základního místa; sukhasya — štěstí; aikāntikasya — nejvyššího; ca — také.

brahmaṇaḥ — impersonaalse brahmajyoti; hi — kindlasti; pratiṣṭhā — alustugi; aham — Mina olen; amṛtasya — surematu; avyayasya — hävimatu; ca — samuti; śāśvatasya — igavese; ca — ja; dharmasya — algolemusliku positsiooni; sukhasya — õnne; aikāntikasya — lõpliku; ca — samuti.

Překlad

Translation

A Já jsem oporou neosobního Brahmanu, který se vyznačuje nesmrtelností, neubývá, je věčný a je základním místem nejvyššího štěstí.

Ja Mina olen impersonaalse Brahmani alus. See Brahman on surematu, hävimatu ja igavene ning lõpliku õnne algolemuslik positsioon.

Význam

Purport

Brahman se vyznačuje nesmrtelností, neměnností, věčností a štěstím. Realizace Brahmanu je počátkem transcendentálního vnímání, Paramātmā neboli Nadduše je vnímána na druhém, prostředním stupni, a realizace Nejvyšší Osobnosti Božství je konečnou realizací Absolutní Pravdy. Nejvyšší Osoba tedy zahrnuje jak Paramātmu, tak neosobní Brahman. V sedmé kapitole je uvedeno, že hmotná příroda je projevem nižší energie Pána. Pán oplodňuje nižší, hmotnou přírodu částečkami vyšší přírody — to je duchovní dotek v hmotné přírodě. Když začne živá bytost podmíněná hmotnou přírodou rozvíjet duchovní poznání, pozvedne se nad hmotné bytí a postupně dospěje k pojetí Brahmanu. To je první stupeň seberealizace. Osoba, která poznala Brahman, je transcendentální vůči hmotnému postavení, ale na úrovni realizace Brahmanu není dokonalá. Jestliže chce, může i nadále setrvat na úrovni Brahmanu, poté postupně pokračovat k poznání Paramātmy a dále k poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. Ve védské literatuře najdeme mnoho takových příkladů. Čtyři Kumārové nejprve vnímali pravdu jako neosobní Brahman, ale postupně dospěli na úroveň oddané služby. Tomu, kdo nedokáže překonat neosobní pojetí Brahmanu, hrozí, že poklesne. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že živá bytost může dospět k neosobnímu Brahmanu, ale když nebude pokračovat dále a nezíská poznatky o Nejvyšší Osobě, její inteligence nebude dokonale čirá. To znamená, že i ten, kdo se dostal na úroveň Brahmanu, může poklesnout, pokud nebude prokazovat oddanou službu Pánu. Ve Vedách také stojí: raso vai saḥ, rasaṁ hy evāyaṁ labdhvānandī bhavati — “Když někdo pozná Osobnost Božství, zdroj veškeré radosti, Kṛṣṇu, bude skutečně transcendentálně blažený.” (Taittirīya Upaniṣad 2.7.1) Nejvyšší Pán v plné míře oplývá bohatstvím šesti druhů, a když s Ním oddaný přijde do styku, dochází k výměnám tohoto bohatství. Králův služebník si užívá na téměř stejné úrovni jako král. A tak i věčné, neslábnoucí štěstí a věčný život doprovázejí oddanou službu. Realizace Brahmanu neboli věčnosti či nepomíjivosti je tedy v oddané službě zahrnuta.

Brahmani algne olemus on surematus, hävimatus, igavikulisus ning õnn. Brahmani teadvustamine on transtsendentaalse teadvustamise esimene aste. Paramātmā ehk Ülihinge teadvustamine on selle tee teine, keskmine aste, ning Jumala Kõrgeima Isiksuse mõistmine tähendab Absoluutse Tõe lõplikku teadvustamist. Seega sisalduvad nii impersonaalne Brahman kui ka Paramātmā Kõrgeimas Isiksuses. Seitsmendas peatükis selgitatakse, et materiaalne loodus on Kõigekõrgema Jumala madalama energia avaldumine. Jumal eostab madalama, materiaalse looduse, kõrgema looduse osakestega, ning see on vaimne kokkupuude materiaalse maailmaga. Kui selle materiaalse looduse tingimustest sõltuv elusolend hakkab arendama vaimseid teadmisi, tõuseb ta kõrgemale materiaalse eksistentsi tasandist ning jõuab järk-järgult tasandile, kus ta võib mõista Kõigekõrgema Olendi Brahmani aspekti. Brahmani teadvustamine on vaimse eneseteadvustamise esimene tasand. Sellel tasandil muutub Brahmanit teadvustanud isiksus transtsendentaalseks materiaalse eksistentsi suhtes, kuid ta pole veel täielikult Brahmanit teadvustanud. Kui ta soovib, võib ta teatud ajaks sellele Brahmani tasandile jääda ning seejärel, järk-järgult arenedes, tõusta Paramātmā teadvustamiseni ning lõpuks ka Jumala Kõrgeima Isiksuse teadvustamiseni. Sellisest arenemisteest on vedakirjanduses palju näiteid. Neli Kumārat teadvustasid esmalt tõe impersonaalse Brahmani aspekti, kuid seejärel tõusid nad aegamööda pühendunud teenimise tasandile. See, kes ei tõuse Brahmani teadvustamise tasandilt kõrgemale, riskib ohuga uuesti langeda. „Śrīmad-Bhāgavatamis" öeldakse, et isegi kui inimene tõuseb impersonaalse Brahmani teadvustamise tasandile, ei ole tema arukus täielikult kirgastunud enne kui ta omandab teadmised Kõrgeimast Isiksusest ning areneb edasi Brahmani teadvustamisest. Seepärast võib elusolend Brahmani tasandile tõusnult ikkagi väga kergesti langeda, kui ta ei rakenda end Jumala pühendunud teenimisse. Vedakirjanduses öeldakse: raso vai saḥ, rasaṁ hy evāyaṁ labdhvānandī bhavati – „Kui inimene mõistab Jumala Isiksust, naudingute allikat, Kṛṣṇat, saab ta tõepoolest kogeda transtsendentaalset õndsust." („Taittirīya Upaniṣad" 2.7.1) Kõigekõrgemale Jumalale kuuluvad täielikult kuus küllust, ning kui Jumala pühendunu jõuab Jumalani, saab ka tema neist küllustest osa. Kuninga teener naudib peaaegu samavõrd kui kuningas. Igavene ja hävimatu õnn ning igavene elu käivad pühendunud teenimisega alati kaasas. Seepärast kuulub ka Brahmani ehk igaviku ehk hävimatuse teadvustamine pühendunud teenimise hulka. Isiksus, kes teenib pühendunult Jumalat, omab juba nimetatud omadusi.

I když je živá bytost svou povahou Brahman, má touhu vládnout hmotnému světu, a to je příčinou jejího možného pádu. Ve svém přirozeném postavení je nad třemi kvalitami hmotné přírody, ale ve styku s hmotnou přírodou se do jejích kvalit (dobra, vášně a nevědomosti) zaplétá. Stykem s nimi se její přání vládnout hmotnému světu projevuje. Jakmile se zaměstná oddanou službou, plně si vědoma Kṛṣṇy, okamžitě se dostane na transcendentální úroveň a její nepatřičná touha ovládat hmotnou přírodu zmizí. Proto je třeba ve společnosti oddaných praktikovat devět stanovených metod oddané služby, počínaje nasloucháním, opěvováním a vzpomínáním. Vlivem společnosti oddaných a duchovního učitele je hmotná touha vládnout postupně odstraněna a oddaný se ustálí v transcendentální láskyplné službě Pánu. Tento postup je stanoven v posledních verších této kapitoly: od dvacátého druhého po závěrečný. Oddaná služba Pánu je velmi prostá — je třeba stále sloužit Pánu, jíst zbytky jídla obětovaného Božstvu, vonět ke květům obětovaným lotosovým nohám Pána, navštěvovat místa Pánových transcendentálních zábav, číst o Jeho různých činnostech a Jeho opětování lásky s oddanými, neustále zpívat transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare a dodržovat postní dny na oslavu příchodu Pána a Jeho oddaných do hmotného světa nebo jejich opuštění tohoto světa. Následováním tohoto procesu se oddaný zcela odpoutá od všech hmotných činností. Ten, kdo takto dokáže spočinout na úrovni brahmajyoti či na různých úrovních pojetí Brahmanu, se kvalitou vyrovná Nejvyšší Osobnosti Božství.

Ehkki elusolend on oma olemuselt Brahman, omab ta soovi valitseda materiaalse maailma üle ning see põhjustabki tema langemise. Oma algolemuslikus positsioonis on elusolend kõrgemalseisev materiaalse looduse kolmest guṇast, kuid puutudes kokku materiaalse loodusega, langeb ta selle erinevate guṇade – vooruse, kire ja teadmatuse mõju alla. Puutudes kokku nende kolme guṇaga, tekib temas soov materiaalse looduse üle valitseda. Asudes aga teenima Jumalat täies Kṛṣṇa teadvuses, tõuseb ta kohe transtsendentaalsele tasandile ning tema õigusevastane iha valitseda materiaalse looduse üle kaob. Seepärast peaks inimene teiste pühendunute seltskonnas praktiseerima pühendunud teenimise protsessi, mis sisaldab kuulamist, laulmist, mäletamist jne. (Pühakirjades on antud üheksa erinevat pühendunud teenimise meetodit.) Teiste pühendunutega suhtlemise läbi ning vaimse õpetaja abiga hävitab inimene endas järk-järgult soovi materiaalse looduse üle valitseda ning rakendab end vankumatult ja armastusega Jumala transtsendentaalsesse teenimisse. Sellist toimimisviisi soovitatakse järgida käesolevas peatükis alates kahekümne teisest värsist. Jumala pühendunud teenimine on väga lihtne: inimene peaks alati teenima Jumalat, sööma jumalusele pakutud toidu jäänuseid, nuusutama Jumala lootosjalgadele pakutud lilli, külastama paiku, kus Jumal ilmutas Oma mänge, lugema Jumala erinevatest tegevustest ning Tema vastastikusest armastusest pühendunutega, ning alati kordama transtsendentaalset vibratsiooni Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Samuti peaks ta järgima paaste, mis on mõeldud Jumala ja Tema pühendunute ilmumise ning lahkumise tähistamiseks. Sellist protsessi järgides loobub inimene kõikidest materiaalsetest tegevustest. Kui ta on sel moel jõudnud brahmajyotini või mõistnud mõnd Brahmani aspekti käsitlustest, omab ta samu omadusi, mida Jumala Kõrgeim Isiksuski.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtrnácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o třech kvalitách hmotné přírody.

Selliselt lõpevad Bhaktivedanta selgitused „Śrīmad Bhagavad-gītā" neljateistkümnendale peatükile, mis käsitlesid materiaalse looduse kolme guṇat.