TEXT 26

Verš

Texte

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

Synonyma

Synonyms

mām — Mně; ca — rovněž; yaḥ — ten, kdo; avyabhicāreṇa — výlučnou; bhakti-yogena — oddanou službou; sevate — slouží; saḥ — on; guṇān — kvality hmotné přírody; samatītya — překonávající; etān — tyto všechny; brahma-bhūyāya — pozvednutý na úroveň Brahmanu; kalpate — stává se.

mām: Moi; ca: aussi; yaḥ: la personne qui; avyabhicāreṇa: sans faillir; bhakti-yogena: par le service de dévotion; sevate: sert; saḥ: il; guṇān: guṇas; samatītya: transcendant; etān: tous ces; brahma-bhūyāya: élevé au niveau du Brahman; kalpate: devient.

Překlad

Translation

Kdo Mi slouží s naprostou a výlučnou, neselhávající oddaností, okamžitě překonává kvality hmotné přírody a tak se dostává na úroveň Brahmanu.

Celui qui tout entier s’absorbe dans le service de dévotion, sans jamais faillir, transcende aussitôt les modes d’influence de la nature matérielle et atteint le niveau du Brahman.

Význam

Purport

Tento verš je odpovědí na Arjunovu třetí otázku: Co umožní dosáhnout transcendentálního postavení? Jak již bylo vysvětleno, v hmotném světě se děje vše pod vlivem kvalit hmotné přírody. Živá bytost nemá být jejich působením rozrušena; místo aby na ně zaměřovala své vědomí, měla by ho zaměřit na činnosti spojené s Kṛṣṇou. Takové činnosti se nazývají bhakti-yoga — konání všeho pro Kṛṣṇu. To se nevztahuje pouze na samotného Kṛṣṇu, ale také na Jeho různé úplné expanze, jakými jsou například Rāma nebo Nārāyaṇa. Kṛṣṇa má nespočetně mnoho expanzí. Ten, kdo slouží kterékoliv z podob Kṛṣṇy či Jeho úplných expanzí, je v transcendentálním postavení. Musíme vzít na vědomí, že všechny Kṛṣṇovy podoby jsou dokonale transcendentální, věčné, blažené a oplývající poznáním. Tyto Osobnosti Božství jsou všemocné a vševědoucí a mají všechny transcendentální vlastnosti. Když tedy někdo s nezlomnou rozhodností slouží Kṛṣṇovi nebo Jeho úplným expanzím, snadno překoná jinak stěží překonatelné kvality hmotné přírody. To již bylo vyloženo v sedmé kapitole. Ten, kdo se odevzdá Kṛṣṇovi, je ihned mimo vliv hmotných kvalit. Jednat s vědomím Kṛṣṇy neboli věnovat se oddané službě znamená dosáhnout rovnosti s Kṛṣṇou. Pán říká, že je svou povahou věčný, blažený a oplývá poznáním, a živé bytosti jsou nedílné části Nejvyššího, stejně jako jsou kousky zlata částí zlatého dolu. Živá bytost je tedy v duchovním postavení kvalitou stejná jako zlato, jako Kṛṣṇa. Rozdíl v individualitě zůstává, neboť jinak by nebylo možné mluvit o bhakti-yoze. Bhakti-yoga znamená, že je zde Pán, oddaný a jejich opětování lásky. Dvě bytosti — Nejvyšší Osobnost Božství a individuální osoba — si tedy stále zachovávají svou individualitu; jinak by bhakti-yoga neměla žádný smysl. Živá bytost nemůže Nejvyššímu Pánu sloužit, dokud není ve stejném transcendentálním postavení jako On. K tomu, aby se někdo mohl stát osobním služebníkem krále, musí získat předpoklady. Zde je předpokladem dosáhnout úrovně Brahmanu, stavu bez hmotného znečištění. Ve védské literatuře stojí: brahmaiva san brahmāpy eti. Živá bytost může dosáhnout Nejvyššího Brahmanu tak, že se sama stane Brahmanem. To znamená, že musí být kvalitativně stejná jako Brahman. Dosažením Brahmanu neztratí svou věčnou totožnost individuální duše, která je svou povahou Brahman.

Kṛṣṇa, dans ce verset, répond à la troisième question d’Arjuna: quelle voie faut-il emprunter pour atteindre le niveau absolu ? L’univers matériel, comme nous l’avons déjà vu, est régi par les trois guṇas. Mais on ne doit pas se laisser troubler par leurs actions. Plutôt que d’y absorber sa conscience, mieux vaut consacrer ses pensées aux actions centrées sur Kṛṣṇa. N’agir que pour Kṛṣṇa, tel est le bhakti-yoga, lequel comprend bien évidemment les actes accomplis pour Kṛṣṇa, mais également ceux accomplis pour Ses innombrables émanations plénières, tels Rāma et Nārāyaṇa. On dit de celui qui sert n’importe laquelle des formes de Kṛṣṇa, ou de Ses émanations plénières, qu’il a atteint le niveau absolu, qu’il a transcendé les guṇas, car toutes ces émanations sont pleinement spirituelles, éternelles, toutes de connaissance et de félicité. Dans chacune de Ses formes, le Seigneur manifeste Sa toute-puissance et Son omniscience, mais aussi Ses autres attributs transcendantaux. C’est pourquoi, en prenant part au service de Kṛṣṇa, ou de Ses émanations plénières, fort d’une détermination inflexible, on transcendera aisément les trois guṇas, d’ordinaire si difficiles à surmonter. Le septième chapitre l’expliquait déjà: qui s’abandonne à Kṛṣṇa transcende aussitôt l’influence des guṇas.

Être conscient de Kṛṣṇa, pratiquer le service de dévotion, permet d’obtenir une nature pareille à Dieu. Le Seigneur décrit Sa nature comme étant éternelle, omnisciente et bienheureuse. Ainsi qu’une pépite qui partage tous les attributs de la mine d’or, l’être vivant fait partie intégrante du Seigneur Suprême. Sa nature spirituelle est qualitativement égale à celle de Kṛṣṇa. Notons néanmoins qu’il est à jamais distinct du Seigneur – autrement il ne saurait être question de bhakti-yoga, lequel requiert la présence du Seigneur, celle de Son dévot, et leur échange d’amour. Dieu, la Personne Suprême, et l’être distinct sont deux identités séparées, ayant chacune une individualité propre. Sinon, répétons-le, quel sens aurait le bhakti-yoga ? Par ailleurs, si l’on n’était pas situé au même niveau absolu que le Seigneur Suprême, on ne pourrait Le servir. Comment, sans acquérir les qualités requises, pourrait-on servir un roi ? Il est par conséquent nécessaire de parvenir au niveau du Brahman, où l’on est lavé des souillures matérielles. Les Écrits védiques disent: brahmaiva san brahmāpy eti. On atteint le Brahman Suprême en devenant Brahman. Cela signifie que l’on doit qualitativement ne plus faire qu’un avec le Brahman. Mais jamais, en l’atteignant, on ne perd son identité éternelle d’âme spirituelle distincte.