Skip to main content

TEXT 2

TEXT 2

Verš

Texte

idaṁ jñānam upāśritya
mama sādharmyam āgatāḥ
sarge ’pi nopajāyante
pralaye na vyathanti ca
idaṁ jñānam upāśritya
mama sādharmyam āgatāḥ
sarge ’pi nopajāyante
pralaye na vyathanti ca

Synonyma

Synonyms

idam — tohoto; jñānam — poznání; upāśritya — přijímající útočiště u; mama — Mé; sādharmyam — stejné přirozenosti; āgatāḥ — když dosáhli; sarge api — ani při stvoření; na — nikdy; upajāyante — narodí se; pralaye — při zničení; na — ani; vyathanti — jsou rozrušeni; ca — také.

idam: cette; jñānam: connaissance; upāśritya: prenant refuge auprès de; mama: Ma; sādharmyam: même nature; āgatāḥ: ayant atteint; sarge api: même dans la création; na: jamais; upajāyante: ne naissent; pralaye: dans l’anéantissement; na: non plus; vyathanti: sont affectés; ca: aussi.

Překlad

Translation

Ten, kdo se utvrdí v tomto poznání, může dosáhnout stejné transcendentální přirozenosti, jakou mám Já. Poté se již nezrodí v době stvoření a nebude ovlivněn v době zničení.

Qui possède pleinement un tel savoir devient, comme Moi, transcendantal. Il ne renaît pas au temps de la création et n’est pas affecté quand sonne l’heure de la dissolution.

Význam

Purport

Jakmile duše nabyde dokonalého transcendentálního poznání, je vysvobozena z koloběhu zrození a smrti a dosáhne kvalitativní totožnosti s Nejvyšší Osobností Božství. Při tom však neztratí svou individuální totožnost. Z védských spisů je zřejmé, že osvobozené duše, které dosáhly transcendentálních planet duchovního nebe, prokazují transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu a neustále vzhlížejí k Jeho lotosovým nohám. Svou individuální totožnost tedy oddaní neztrácejí ani po osvobození.

Après avoir obtenu la parfaite connaissance spirituelle, l’être échappe au cycle des morts et des renaissances et devient qualitativement égal à Dieu, la Personne Suprême. Cela ne signifie pas toutefois qu’il perde son individualité. Les Écrits védiques stipulent que les âmes libérées qui ont atteint les planètes transcendantales du monde spirituel méditent toujours sur les pieds pareils-au-lotus du Seigneur en Le servant avec amour et dévotion. Ainsi, même après la libération, les dévots ne perdent jamais leur identité propre.

Veškeré poznání, jehož nabydeme v hmotném světě, je znečištěno třemi kvalitami hmotné přírody. Poznání, které jimi znečištěno není, se nazývá transcendentální. Jakmile se utvrdíme v transcendentálním poznání, jsme na stejné úrovni jako Nejvyšší Osoba. Ti, kdo nevědí nic o duchovním nebi, věří, že po osvobození od hmotných činností hmotné podoby se duchovní totožnost stane beztvarou. Tak jako je však hmotná různorodost zde, je rozmanitost i v duchovním světě. Lidé, kteří to nevědí, si myslí, že duchovní existence kontrastuje s hmotnou různorodostí. Živá bytost však v duchovním nebi získává duchovní podobu. Existují tam duchovní činnosti a život plný oddanosti. Je řečeno, že prostředí je tam neznečištěné a živá bytost je kvalitativně totožná s Nejvyšším Pánem. Ten, kdo chce mít přístup k tomuto poznání, musí vyvinout všechny duchovní vlastnosti. Když je vyvine, není ovlivněn ani stvořením, ani zničením hmotného světa.

Si, en règle générale, tout savoir acquis en ce monde est souillé par les trois guṇas, le savoir transcendantal, lui, ne l’est pas. Dès que l’être le possède, il atteint le même niveau spirituel que la Personne Suprême. Les hommes ignorants du monde spirituel prétendent que les âmes spirituelles perdent et leur forme et leur diversité quand elles s’affranchissent des activités relatives au corps. En réalité, si ce monde matériel connaît la diversité, c’est que celle-ci existe déjà dans le monde spirituel. Ceux qui ignorent cette vérité croient l’existence spirituelle dénuée de la variété qui caractérise l’existence matérielle. Ils ne savent pas que dans ce royaume chacun possède sa propre forme spirituelle et que tous ont le loisir d’accomplir différentes activités dévotionnelles qui constituent la réalité spirituelle. Il n’y a pas la moindre trace d’imperfection. Chacun, qualitativement, est l’égal du Seigneur Suprême. Afin d’obtenir ce savoir absolu, l’homme doit développer en lui toutes les qualités spirituelles. Et une fois que ces qualités se sont épanouies, il ne sera plus affecté ni par la création ni par la destruction de l’univers matériel.