Skip to main content

TEXTS 6-7

TEXTS 6-7

Verš

Texte

mahā-bhūtāny ahaṅkāro
buddhir avyaktam eva ca
indriyāṇi daśaikaṁ ca
pañca cendriya-gocarāḥ
mahā-bhūtāny ahaṅkāro
buddhir avyaktam eva ca
indriyāṇi daśaikaṁ ca
pañca cendriya-gocarāḥ
icchā dveṣaḥ sukhaṁ duḥkhaṁ
saṅghātaś cetanā dhṛtiḥ
etat kṣetraṁ samāsena
sa-vikāram udāhṛtam
icchā dveṣaḥ sukhaṁ duḥkhaṁ
saṅghātaś cetanā dhṛtiḥ
etat kṣetraṁ samāsena
sa-vikāram udāhṛtam

Synonyma

Synonyms

mahā-bhūtāni — hlavní prvky; ahaṅkāraḥ — falešné ego; buddhiḥ — inteligence; avyaktam — neprojevené; eva — zajisté; ca — také; indriyāṇi — smyslů; daśa-ekam — jedenáct; ca — také; pañca — pět; ca — také; indriya-go-carāḥ — objektů smyslového vnímání; icchā — touha; dveṣaḥ — nenávist; sukham — štěstí; duḥkham — neštěstí; saṅghātaḥ — souhrn; cetanā — příznaky života; dhṛtiḥ — přesvědčení; etat — to vše; kṣetram — pole působnosti; samāsena — ve stručnosti; sa-vikāram — s vzájemným působením; udāhṛtam — znázorněno.

mahā-bhūtāni: les grands éléments; ahaṅkāraḥ: le faux ego; buddhiḥ: l’intelligence; avyaktam: le non-manifesté; eva: certes; ca: aussi; indriyāṇi: sens; daśa ekam: les onze; ca: aussi; pañca: les cinq; ca: aussi; indriya-gocarāḥ: objets des sens; icchā: le désir; dveṣaḥ: la haine; sukham: le bonheur; duḥkham: le malheur; saṅghātaḥ: l’agrégat; cetanā: les symptômes de la vie; dhṛtiḥ: la conviction; etat: tout ceci; kṣetram: le champ d’action; samāsena: en résumé; sa-vikāram: avec les interactions; udāhṛtam: exemplifié.

Překlad

Translation

Pět hlavních prvků, falešné ego, inteligence, neprojevená příroda, deset smyslů a mysl, pět smyslových objektů, touha, nenávist, štěstí, neštěstí, souhrn výše uvedeného, příznaky života a přesvědčení — to vše je celkově považováno za pole a projevy vzájemného působení jeho složek.

Le champ d’action comprend, en résumé, l’ensemble des cinq grands éléments, le faux ego, l’intelligence, le non-manifesté, les dix organes sensoriels, le mental, les cinq objets des sens, et leur agrégat. Le désir et l’aversion, la joie et la peine, les symptômes de la vie et les convictions relèvent pour leur part des interactions du champ.

Význam

Purport

Z hlediska všech autoritativních výroků velkých mudrců, védských hymnů a veršů Vedānta-sūtry lze složky tohoto světa chápat následovně: Především jsou zde země, voda, oheň, vzduch a éter, což je pět hlavních prvků (mahā-bhūta), dále falešné ego, inteligence a neprojevený stav tří kvalit přírody. Potom následuje pět poznávacích smyslů: oči, uši, nos, jazyk a kůže, a pět činných smyslů: hlas, nohy, ruce, konečník a genitálie. Smyslům je nadřazena mysl, která se nachází uvnitř těla a lze ji nazvat vnitřním smyslem. Společně s myslí máme tedy celkem jedenáct smyslů. Kromě toho existuje pět objektů smyslového vnímání: vůně, chuť, podoba, dotek a zvuk. Souhrn uvedených dvaceti čtyř prvků se nazývá pole působnosti. Rozborem těchto dvaceti čtyř složek je možné poli působnosti dobře porozumět. Navíc je tu touha, nenávist, štěstí a neštěstí, což jsou projevy vzájemného působení pěti hlavních prvků v hrubohmotném těle. Příznaky života, jako je vědomí a přesvědčení, jsou projevy jemnohmotného těla — mysli, ega a inteligence. Tyto jemnohmotné prvky jsou také součástí pole působnosti.

Selon les grands sages, les hymnes védiques et les aphorismes du Vedānta-sūtra, le monde est constitué de terre, d’eau, de feu, d’air et d’éther, qu’on appelle les cinq grands éléments (le mahā-bhūta). On trouve ensuite le faux ego, l’intelligence, les trois modes d’influence de la nature matérielle à l’état non manifesté, les cinq organes de perception des sens par lesquels nous acquérons la connaissance (le nez, la langue, les yeux, la peau et les oreilles), et les cinq organes d’action (la bouche, les jambes, les bras, l’anus et les organes génitaux). Au-delà des sens se trouve le mental, qu’on appelle aussi sens interne, ou onzième sens, puis les cinq sortes d’objets des sens: l’odeur, le goût, la forme, le toucher et le son. L’agrégat, c’est-à-dire l’ensemble de ces vingt-quatre éléments, constitue ce qu’on appelle le champ d’action, dont l’étude analytique permet d’acquérir une compréhension solide.

Le désir et l’aversion, ainsi que la joie et la peine, sont les manifestations des cinq grands éléments du corps physique, les produits de leurs interactions. Les symptômes de la vie, que sont la conscience et la conviction, sont des manifestations du corps subtil – le mental, l’intelligence et le faux ego. Ces éléments subtils sont également inclus dans le champ d’action.

Pět hlavních prvků jsou hrubohmotné projevy falešného ega. Toto falešné ego je zase projev prvotní úrovně falešného ega, která se odborně nazývá tāmasa-buddhi, inteligence na úrovni nevědomosti neboli materialistické pojetí. A tato úroveň pochází z neprojeveného stavu tří kvalit hmotné přírody, zvaného pradhāna.

Les cinq grands éléments (mahā-bhūta) sont une représentation grossière du faux ego, qui à son tour représente le premier stade du faux ego techniquement appelé « conception matérielle de la vie », ou tāmasa-buddhi, l’intelligence dans l’ignorance. Ceci représente ensuite l’état dit non manifesté des trois modes d’influence de la nature matérielle, le pradhāna.

Kdo chce vědět více o dvaceti čtyřech prvcích a jejich vzájemném působení, musí studovat filozofii hlouběji. Bhagavad-gītā podává jen stručný přehled.

Pour connaître en détail ces vingt-quatre éléments et leurs interactions, dont la Bhagavad-gītā ne donne ici qu’un simple aperçu, il faut étudier en profondeur cette philosophie.

Tělo je projevem všech těchto činitelů a nastává u něho celkem šest změn: narodí se, roste, setrvává, vytváří své produkty, pak začíná chřadnout a v posledním stádiu zanikne. Pole je tedy pomíjivá hmotná věc. Kṣetra-jña, znalec pole a jeho majitel, je však jiný.

Le corps, qui est la somme de tous ces éléments réunis, traverse six étapes: il naît, grandit, se stabilise, se reproduit, dépérit pour finalement mourir. Le kṣetra, le champ, est par conséquent matériel et impermanent, contrairement au kṣetra-jña, le connaissant du champ, son possesseur.