TEXTS 6-7

Verš

Tekst

mahā-bhūtāny ahaṅkāro
buddhir avyaktam eva ca
indriyāṇi daśaikaṁ ca
pañca cendriya-gocarāḥ

icchā dveṣaḥ sukhaṁ duḥkhaṁ
saṅghātaś cetanā dhṛtiḥ
etat kṣetraṁ samāsena
sa-vikāram udāhṛtam

Synonyma

Synonyms

mahā-bhūtāni — hlavní prvky; ahaṅkāraḥ — falešné ego; buddhiḥ — inteligence; avyaktam — neprojevené; eva — zajisté; ca — také; indriyāṇi — smyslů; daśa-ekam — jedenáct; ca — také; pañca — pět; ca — také; indriya-go-carāḥ — objektů smyslového vnímání; icchā — touha; dveṣaḥ — nenávist; sukham — štěstí; duḥkham — neštěstí; saṅghātaḥ — souhrn; cetanā — příznaky života; dhṛtiḥ — přesvědčení; etat — to vše; kṣetram — pole působnosti; samāsena — ve stručnosti; sa-vikāram — s vzájemným působením; udāhṛtam — znázorněno.

mahā-bhūtāni — põhielemendid; ahaṅkāraḥ — vale ego; buddhiḥ — arukus; avyaktam — mitteavaldunu; eva — kindlasti; ca — samuti; indriyāṇi — meeled; daśa-ekam — üksteist; ca — samuti; pañca — viis; ca — samuti; indriya-go-carāḥ — meelte ihaldusobjektid; icchā — iha; dveṣaḥ — viha; sukham — õnn; duḥkham — ahastus; saṅghātaḥ — kogum; cetanā — elu tunnused; dhṛtiḥ — veendumus; etat — kõik see; kṣetram — tegevusväli; samāsena — kokkuvõttes; sa-vikāram — vastasmõjudega; udāhṛtam — on näiteks.

Překlad

Translation

Pět hlavních prvků, falešné ego, inteligence, neprojevená příroda, deset smyslů a mysl, pět smyslových objektů, touha, nenávist, štěstí, neštěstí, souhrn výše uvedeného, příznaky života a přesvědčení — to vše je celkově považováno za pole a projevy vzájemného působení jeho složek.

Viis põhielementi, vale ego, arukus, mitteavaldunu, kümme meelt ning mõistus, viis meelte ihaldusobjekti, iha, viha, õnn, ahastus, materiaalsete elementide kogum, elu tunnused ning veendumus – kõik see moodustab üheskoos tegevusvälja ning selle muutused.

Význam

Purport

Z hlediska všech autoritativních výroků velkých mudrců, védských hymnů a veršů Vedānta-sūtry lze složky tohoto světa chápat následovně: Především jsou zde země, voda, oheň, vzduch a éter, což je pět hlavních prvků (mahā-bhūta), dále falešné ego, inteligence a neprojevený stav tří kvalit přírody. Potom následuje pět poznávacích smyslů: oči, uši, nos, jazyk a kůže, a pět činných smyslů: hlas, nohy, ruce, konečník a genitálie. Smyslům je nadřazena mysl, která se nachází uvnitř těla a lze ji nazvat vnitřním smyslem. Společně s myslí máme tedy celkem jedenáct smyslů. Kromě toho existuje pět objektů smyslového vnímání: vůně, chuť, podoba, dotek a zvuk. Souhrn uvedených dvaceti čtyř prvků se nazývá pole působnosti. Rozborem těchto dvaceti čtyř složek je možné poli působnosti dobře porozumět. Navíc je tu touha, nenávist, štěstí a neštěstí, což jsou projevy vzájemného působení pěti hlavních prvků v hrubohmotném těle. Příznaky života, jako je vědomí a přesvědčení, jsou projevy jemnohmotného těla — mysli, ega a inteligence. Tyto jemnohmotné prvky jsou také součástí pole působnosti.

Kõikidest suurte tarkade kinnitustest, vedalikest hümnidest ja „Vedānta- sūtra" aforismidest võime teha selle maailma komponentide kohta järgmise järelduse. Esiteks eksisteerivad maa, vesi, tuli, õhk ja eeter. Need on viis põhielementi, mida kokku nimetatakse mahā-bhūtaks. Neile järgnevad vale ego, arukus ning materiaalse maailma kolm guṇat mitteavaldunud kujul. Neile järgnevad omakorda viis teadmiste omandamist võimaldavat meelt: silmad, kõrvad, nina, keel ja nahk; ning viis tegutsemismeelt: hääl, jalad, käed, pärak ning suguelundid. Meeltest kõrgemale jääb mõistus, mida võib nimetada sisemiseks meeleks. Seega eksisteerib mõistusega kokku üksteist meelt. Samuti eksisteerib viis meelte ihaldusobjekti: lõhn, maitse, kuju, puudutus ning heli. Kokku nimetatakse neid kahtekümmet nelja elementi tegevusväljaks. Kui inimene asub neid kahtekümmet nelja elementi analüütiliselt uurima, võib ta väga hästi aru saada, milline on tegevusvälja olemus. Samuti eksisteerivad iha, viha, õnn ja ahastus, mis on viie põhielemendi vastastikuste mõjude avaldumised jämedakoelises kehas. Elu tunnused, mida esindab teadvus, ning veendumused, on peenekoelise keha – s.o. mõistuse, ego ja arukuse – avaldumised. Ka need peenekoelised elemendid loetakse tegevusvälja hulka.

Pět hlavních prvků jsou hrubohmotné projevy falešného ega. Toto falešné ego je zase projev prvotní úrovně falešného ega, která se odborně nazývá tāmasa-buddhi, inteligence na úrovni nevědomosti neboli materialistické pojetí. A tato úroveň pochází z neprojeveného stavu tří kvalit hmotné přírody, zvaného pradhāna.

Viis põhielementi on vale ego jämedakoeline avaldumine, mis omakorda esindab vale ego algstaadiumit, mida tähistatakse terminiga „materialistlik kontseptsioon" ehk tāmasa-buddhi (teadmatuse mõju all olev arukus). See esindab aga omakorda materiaalse looduse kolme guṇat nende mitteavaldunud kujul. Materiaalse looduse kolme guṇat nende mitteavaldunud kujul nimetatakse pradhānaks.

Kdo chce vědět více o dvaceti čtyřech prvcích a jejich vzájemném působení, musí studovat filozofii hlouběji. Bhagavad-gītā podává jen stručný přehled.

See, kes tahab omandada üksikasjalikud teadmised neist kahekümne neljast elemendist ja nende vastastikustest mõjudest, peaks uurima filosoofiat detailsemalt. „Bhagavad-gītās" tuuakse ära ainult üldistav kokkuvõte.

Tělo je projevem všech těchto činitelů a nastává u něho celkem šest změn: narodí se, roste, setrvává, vytváří své produkty, pak začíná chřadnout a v posledním stádiu zanikne. Pole je tedy pomíjivá hmotná věc. Kṣetra-jña, znalec pole a jeho majitel, je však jiný.

Keha on kõikide nende tegurite esindaja ning see allub kuuele muutusele: keha sünnib, kasvab, säilib teatud aja jooksul, loob kõrvalsaadusi, seejärel kängub ning lõpuks hävib. Seepärast on tegevusväli ajalik, materiaalne nähtus. Tegevusvälja tundja ja omaniku ehk kṣetra-jña olemus on aga teistsugune.