Skip to main content

TEXT 34

TEXT 34

Verš

Tekstas

yathā prakāśayaty ekaḥ
kṛtsnaṁ lokam imaṁ raviḥ
kṣetraṁ kṣetrī tathā kṛtsnaṁ
prakāśayati bhārata
yathā prakāśayaty ekaḥ
kṛtsnaṁ lokam imaṁ raviḥ
kṣetraṁ kṣetrī tathā kṛtsnaṁ
prakāśayati bhārata

Synonyma

Synonyms

yathā — jako; prakāśayati — osvětluje; ekaḥ — jedno; kṛtsnam — celý; lokam — vesmír; imam — tento; raviḥ — slunce; kṣetram — toto tělo; kṣetrī — duše; tathā — podobně; kṛtsnam — celé; prakāśayati — osvětluje; bhārata — ó synu Bharaty.

yathā — kaip; prakāśayati — apšviečia; ekaḥ — viena; kṛtsnaṁ — visą; lokam — visatą; imam — šią; raviḥ — saulė; kṣetram — šį kūną; kṣetrī — siela; tathā — lygiai taip; kṛtsnam — visą; prakāśayati — apšviečia; bhārata — o Bharatos sūnau.

Překlad

Translation

Ó synu Bharaty, tak jako samotné slunce osvětluje celý tento vesmír, jediná živá bytost v těle osvětluje celé tělo vědomím.

O Bharatos sūnau, kaip viena saulė apšviečia visą mūsų visatą, taip ir kūne esanti viena gyvoji esybė sąmone apšviečia visą kūną.

Význam

Purport

O vědomí existují různé teorie. V Bhagavad-gītě je dán příklad slunce a slunečního svitu: tak jako slunce osvětluje celý vesmír, přestože je na jednom místě, malá duchovní částečka — duše v srdci, osvětluje celé tělo vědomím. Vědomí je proto důkazem přítomnosti duše, tak jako je sluneční svit či denní světlo důkazem přítomnosti slunce. Když je duše přítomna v těle, je v celém těle vědomí, a jakmile duše tělo opustí, vědomí zmizí. To každý inteligentní člověk snadno pochopí. Vědomí tedy není vytvořeno kombinací hmotných prvků; je příznakem existence živé bytosti. I když je vědomí živé bytosti kvalitativně totožné se svrchovaným vědomím, není stejně svrchované, neboť se týká pouze jednoho daného těla a nesdílí vědomí jiného. Nadduše, která je přítelem individuální duše dlícím v každém těle, si je však vědoma všech těl. To je rozdíl mezi svrchovaným a individuálním vědomím.

KOMENTARAS: Sąmonę aiškina įvairiausios teorijos. Šiame „Bhagavad- gītos“ posme pateiktas saulės ir jos šviesos pavyzdys. Kaip saulė iš vienos vietos šviesdama nutvieskia visą visatą, taip ir maža dalelė – dvasinė siela, nors ir glūdi širdyje, sąmone apšviečia visą kūną. Taigi sąmonė yra sielos buvimo įrodymas, lygiai kaip saulės šviesa – saulės. Kol siela kūne, tol kūnas turi sąmonę, o kai siela iš jo išeina, užgesta ir sąmonė. Tai lengvai suvokia bet koks protingas žmogus. Taigi sąmonė nėra materijos elementų jungimosi padarinys. Ji – gyvosios esybės požymis. Nors kokybiškai gyvosios esybės sąmonė ir prilygsta aukščiausiajai sąmonei, jos sąmonė nėra aukščiausia, nes vieno konkretaus kūno sąmonė neapima kitų kūnų. Tačiau visuose kūnuose glūdinti Supersiela, individualios sielos draugas, Savo sąmone aprėpia visus kūnus. Ši savybė aukščiausiąją sąmonę ir skiria nuo individualios.