TEXT 30

Verš

Texte

prakṛtyaiva ca karmāṇi
kriyamāṇāni sarvaśaḥ
yaḥ paśyati tathātmānam
akartāraṁ sa paśyati

Synonyma

Synonyms

prakṛtyā — hmotnou přírodou; eva — jistě; ca — také; karmāṇi — činnosti; kriyamāṇāni — konané; sarvaśaḥ — ve všech směrech; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; tathā — také; ātmānam — sebe; akartāram — nečinného; saḥ — on; paśyati — dokonale vidí.

prakṛtyā: par la nature matérielle; eva: certes; ca: aussi; karmāṇi: les activités; kriyamāṇāni: accomplies; sarvaśaḥ: à tous égards; yaḥ: quiconque; paśyati: voit; tathā: aussi; ātmānam: le soi; akartāram: celui qui n’agit pas; saḥ: il; paśyati: voit parfaitement.

Překlad

Translation

Ten kdo vidí, že všechny činnosti provádí tělo, které je výtvorem hmotné přírody, a že vlastní já nedělá nic, doopravdy vidí.

Qui comprend que le corps, né de la nature matérielle, accomplit toute action et que jamais le soi n’agit voit les choses dans leur juste perspective.

Význam

Purport

Toto tělo je vytvořeno hmotnou přírodou pod dohledem Nadduše, a žádné činnosti těla nejsou dílem živé bytosti. Všechno, co osoba dělá — ať to vede ke štěstí nebo k neštěstí — musí dělat, nucena přirozenou povahou těla. Vlastní já, duše, však s těmito činnostmi těla nemá nic společného. Své tělo dostává podle dřívějších tužeb; aby se jí mohly splnit, dostane tělo a podle toho s ním jedná. Tělo je prakticky řečeno stroj umožňující splnění tužeb a naplánoval ho Nejvyšší Pán. Kvůli svým touhám se živá bytost dostává do nepřirozených podmínek a potom trpí nebo si užívá. Když získá zmíněný transcendentální pohled, zůstává stranou činností těla. Ten, kdo je schopen vidět tímto způsobem, je tím, kdo skutečně vidí.

La nature matérielle crée le corps selon les directives de l’Âme Suprême, et aucune activité liée au corps n’appartient à l’être lui-même. Tous ses actes, heureux ou malheureux, lui sont imposés par sa constitution corporelle. Le soi demeure distinct des activités physiques proprement dites. Le corps est obtenu en fonction des désirs passés de l’être. Pour les satisfaire, l’être utilise le corps qui lui a été donné. Autrement dit, le corps est une machine conçue par le Seigneur Suprême pour que l’être conditionné puisse combler ses désirs, lesquels sont source de difficultés tant dans le plaisir que dans la souffrance. Cette vision transcendantale de l’être permet, lorsqu’on la développe, de se détacher des activités du corps. Qui a cette vision voit les choses dans leur juste perspective.