Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola třináctá

TEXT 29

TEXT 29

Verš

Tekst

samaṁ paśyan hi sarvatra
samavasthitam īśvaram
na hinasty ātmanātmānaṁ
tato yāti parāṁ gatim
samaṁ paśyan hi sarvatra
samavasthitam īśvaram
na hinasty ātmanātmānaṁ
tato yāti parāṁ gatim

Synonyma

Synonyms

samam — stejně; paśyan — vidící; hi — zajisté; sarvatra — všude; samavasthitam — spočívající stejně; īśvaram — Nadduši; na — ne; hinasti — degraduje; ātmanā — myslí; ātmānam — duši; tataḥ — pak; yāti — přichází; parām — transcendentálního; gatim — do místa určení.

samam — i lige høj grad; paśyan — idet han ser; hi — afgjort; sarvatra — overalt; samavasthitam — ligeligt situeret; īśvaram — Oversjælen; na — ikke; hinasti — han fornedrer; ātmanā — gennem sindet; ātmānam — sjælen; tataḥ — da; yāti — når han; parām — det transcendentale; gatim — bestemmelsessted.

Překlad

Translation

Osoba, která vidí Nadduši rovnocenně přítomnou všude, v každé živé bytosti, se svou myslí nedegraduje. Tak přichází do transcendentálního místa určení.

Den, der ser Oversjælen i samme grad til stede overalt i alle levende væsener, trækker ikke sig selv ned med sit sind. Således nærmer han sig det transcendentale mål.

Význam

Purport

Živá bytost se přijetím svého hmotného bytí ocitla v situaci, která se liší od jejího duchovního postavení. Chápe-li však někdo, že Nejvyšší se ve svém projevu Paramātmy nachází všude, neboli když vnímá přítomnost Nejvyšší Osobnosti Božství ve všem živém, pak si nezpůsobuje vlastní degradaci zhoubným uvažováním. Tak postupně spěje do duchovního světa. Mysl je obvykle posedlá uspokojováním smyslů, ale když se obrátí k Nadduši, osoba dosáhne pokroku v duchovním poznání.

FORKLARING: Ved at acceptere den materielle eksistens bliver det levende væsen anderledes situeret end i sin åndelige eksistens. Men hvis man forstår, at den Højeste befinder Sig overalt i Sin manifestation som Paramātmā, eller hvis man med andre ord kan se Guddommens Højeste Personligheds tilstedeværelse i alt levende, trækker man ikke sig selv ned med en destruktiv mentalitet, og som følge heraf gør man gradvist fremskridt mod den åndelige verden. Generelt er sindet forfaldent til forskellige former for sansetilfredsstillelse, men når sindet vender sig mod Oversjælen, bliver man avanceret i åndelig forståelse.