TEXT 22

Verš

Tekst

puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛti-jān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo ’sya
sad-asad-yoni-janmasu

Synonyma

Synonyms

puruṣaḥ — živá bytost; prakṛti-sthaḥ — setrvávající v oblasti hmotné energie; hi — jistě; bhuṅkte — užívá si; prakṛti-jān — vytvořených hmotnou přírodou; guṇān — kvalit přírody; kāraṇam — příčina; guṇa-saṅgaḥ — styk s kvalitami přírody; asya — živé bytosti; sat-asat — v dobrých a špatných; yoni — druzích života; janmasu — ve zrozeních.

puruṣaḥ — det levende væsen; prakṛti-sthaḥ — som befinder sig i den materielle energi; hi — afgjort; bhuṅkte — nyder; prakṛti-jān — som er frembragt af den materielle natur; guṇān — naturens kvaliteter; kāraṇam — årsagen; guṇa-saṅgaḥ — kontakt med naturens kvaliteter; asya — det levende væsens; sat-asat — i gode og dårlige; yoni — livsformer; janmasu — i fødsler.

Překlad

Translation

Živá bytost žije v hmotné přírodě a užívá jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních formách.

På denne måde følger det levende væsen livets gang i den materielle natur og nyder naturens tre kvaliteter. Dette skyldes hans omgang med den materielle natur. Således mødes han med godt og ondt i forskellige livsformer.

Význam

Purport

Tento verš je velice důležitý k pochopení toho, jak dochází k převtělování živé bytosti z jednoho těla do druhého. Ve druhé kapitole je vysvětleno, že transmigruje z těla do těla, jako když si člověk převléká šaty. Tuto výměnu “šatů” způsobuje její připoutanost k hmotné existenci. Dokud je uchvácena falešným hmotným projevem, musí stále vyměňovat jedno tělo za druhé. Do těchto nežádoucích podmínek je postavena kvůli své touze ovládat hmotnou přírodu. Pod vlivem hmotných tužeb se někdy rodí jako polobůh, někdy jako člověk a jindy jako šelma, pták, červ, vodní živočich, světec nebo šváb. To se děje neustále. A pokaždé si o sobě myslí, že je pánem situace, i když je naopak pod vlivem hmotné přírody.

FORKLARING: Dette vers er meget vigtigt for forståelsen af, hvordan de levende væsener vandrer fra krop til krop. Det bliver forklaret i kapitel 2, at det levende væsen vandrer fra den ene krop til den næste, ligesom man skifter tøj. Denne udskiftning af klæder skyldes ens tilknytning til den materielle eksistens. Så længe man er besnæret af denne falske manifestation, bliver man nødt til at fortsætte sin vandring fra den ene krop til den næste. På grund af sit ønske om at herske over den materielle natur bliver man anbragt i sådanne uheldige omstændigheder. Under indflydelse af dette materielle begær bliver det levende væsen sommetider født som halvgud, sommetider som menneske, sommetider som dyr, som fugl, som orm, som vanddyr, som en helgen eller som et insekt. Det er, hvad der foregår. Og i alle tilfælde betragter det levende væsen sig selv som herre over sine omstændigheder, selv om han er underlagt den materielle naturs indflydelse.

Zde je vysvětleno, jak se do těchto různých těl dostává — je to následek jejího styku s různými kvalitami přírody. Proto se musí povznést nad tyto tři kvality a spočinout v transcendentálním postavení. To se nazývá vědomí Kṛṣṇy. Dokud nesetrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy, její hmotné vědomí ji bude nutit přecházet z těla do těla, neboť hmotné touhy má již od nepaměti. To však musí změnit a tuto změnu lze uskutečnit jedině správným nasloucháním — zdroje jejího naslouchání musí být autoritativní. Nejlepší příklad vidíme zde: Arjuna si vyslechne vědu o Bohu od Kṛṣṇy. Pokud se živá bytost odevzdá tomuto procesu naslouchání, pozbyde přání ovládat hmotnou přírodu, které si tak dlouho pěstovala. Postupně a úměrně tomu, jak svou dávnou touhu vládnout bude zmírňovat, začne pociťovat duchovní štěstí. V jedné védské mantře je řečeno, že s tím, jak začne nabývat poznání ve styku s Nejvyšší Osobností Božství, bude také úměrně vychutnávat svůj věčný, blažený život.

Hvordan det går til, at det levende væsen bliver anbragt i sådanne forskellige kroppe, forklares her. Det skyldes hans forbindelse med naturens forskellige kvaliteter. Derfor må man hæve sig over de tre materielle kvaliteter og blive forankret i den transcendentale position. Det kaldes Kṛṣṇa-bevidsthed. Medmindre man befinder sig i Kṛṣṇa-bevidsthed, tvinger ens materielle bevidsthed én til at vandre fra krop til krop på grund af de materielle ønsker, man har haft lige siden tidernes begyndelse. Man bliver nødt til at ændre sin mentalitet. Den ændring kan kun finde sted ved at høre fra autoritative kilder. Det bedste eksempel er her: Arjuna hører videnskaben om Gud fra Kṛṣṇa. Hvis det levende væsen indvilliger i at høre om Kṛṣṇa på denne måde, mister han sit længe nærede ønske om at herske over den materielle natur, og gradvist og i takt med, at han reducerer sit kroniske begær efter at herske, kommer han til at opleve åndelig lykke. Der står i et vedisk mantra, at efterhånden som man bliver vis i selskab med Guddommens Højeste Personlighed, nyder man i samme grad sit evige lyksalige liv.