TEXT 18

VERŠ 18

Verš

jyotiṣām api taj jyotis
tamasaḥ param ucyate
jñānaṁ jñeyaṁ jñāna-gamyaṁ
hṛdi sarvasya viṣṭhitam

Synonyma

jyotiṣām — všech svítících těles; api — též; tat — ten; jyotiḥ — zdroj světla; tamasaḥ — temnotou; param — nad; ucyate — je řečeno; jñānam — poznání; jñeyam — předmět poznání; jñāna-gamyam — kterého má být dosaženo poznáním; hṛdi — v srdci; sarvasya — každého; viṣṭhitam — setrvávající.

jyotiṣām — vo všetkom, čo svieti; api — tiež; tat — to; jyotiḥ — zdroj svetla; tamasaḥ — z temnoty; param — mimo; ucyate — povráva sa; jñānam — poznanie; jñeyam — vedieť; jñāna-gamyam — získaný poznaním; hṛdi — v srdci; sarvasya — všetkých; viṣṭhitam — situovaný.

Překlad

Nadduše je zdrojem světla všech svítících těles. Setrvává nad temnotou hmoty a je neprojevená. Je poznáním, předmětem poznání a cílem poznání. Dlí v srdcích všech.

Nadduša je zdrojom svetla vo všetkom, čo svieti. Je nad temnotou a je neprejavená. Je poznaním, predmetom poznania a cieľom poznania. Sídli v srdciach všetkých tvorov.

Význam

Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství, je zdrojem světla všech svítících těles, jako je slunce, měsíc a hvězdy. Ve védské literatuře se dočteme, že v duchovním království není zapotřebí slunce ani měsíce, protože je tam všude záře Nejvyššího Pána. V hmotném světě je tato brahmajyoti, Pánova duchovní záře, pokryta mahat-tattvou (hmotnými prvky), a abychom zde měli světlo, potřebujeme pomoc slunce, měsíce, elektřiny a tak dále. V duchovním světě ale ničeho takového není zapotřebí. Védská písma dávají jasně najevo, že vše je osvětleno díky Pánově záři. Je tedy zcela zřejmé, že Pán nežije v hmotném světě. Setrvává v duchovním světě, který je daleko odtud, v duchovním nebi. To je rovněž potvrzeno ve védské literatuře: āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastād (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8) — Pán věčně svítí jako slunce, ale je vysoko nad temnotou tohoto hmotného světa.

Nadduša, Najvyššia Božská Osobnosť, je zdrojom svetla v svetelných predmetoch, ako je Slnko, Mesiac, hviezdy atď. Vo Vedach sa píše, že v duchovnom svete nie sú potrebné Slnko ani Mesiac, pretože je naplnený jasom Najvyššieho Pána. V hmotnom svete túto brahma-jyoti, Pánovu duchovnú žiaru, pokrývajú hmotné prvky, mahat-tattva. Preto potrebujeme Slnko, Mesiac a elektrinu, aby sme mali svetlo. V duchovnom svete to však nie je nutné. Vo Vedach sa jasne hovorí, že Pánova žiara osvetľuje všetko. To je prirodzené, keďže Jeho sídlo sa nenachádza v tomto hmotnom svete. Nachádza sa v duchovnom svete, ďaleko v duchovnom nebi. To je potvrdené vo vedskych písmach. Āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8). Pán je ako večne žiariace Slnko, no sídli ďaleko, ďaleko za temnotou tohto hmotného sveta.

Jeho poznání je transcendentální. Védská literatura dokládá, že Brahman je soustředěné transcendentální poznání. Ten, kdo touží být přemístěn do duchovního světa, dostává poznání od Nejvyššího Pána, který dlí v srdcích všech. Jedna védská mantra (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.18) učí: taṁ ha devam ātma-buddhi-prakāśaṁ mumukṣur vai śaraṇam ahaṁ prapadye. Ten, kdo si přeje osvobození, se musí odevzdat Nejvyšší Osobnosti Božství. Co se týče cíle konečného poznání, védská literatura rovněž dokládá: tam eva viditvāti mṛtyum eti — “Jedině poznáním Jeho lze překonat hranice zrození a smrti.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8)

Pánovo poznanie je transcendentálne. Vedske písma potvrdzujú, že Brahman je sústredeným transcendentálnym poznaním. Tomu, kto sa chce premiestniť do duchovného sveta, dáva Najvyšší Pán, sídliaci v srdci všetkých živých tvorov, poznanie. Jedna vedska mantra hovorí: taṁ ha devam ātma-budhi-prakāśaṁ mumukṣur vai śaraṇam ahaṁ prapadye (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.18). Ak človek túži po vyslobodení, musí sa odovzdať Najvyššej Božskej Osobnosti. Čo sa týka cieľa najvyššieho poznania, aj ten je predložený vo vedskych písmach: tam eva viditvāti mṛtyum eti. „Človek môže prekonať hranicu rodenia sa a smrti, iba ak pozná Boha.“ (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8).

Nejvyšší dlí v srdci každé živé bytosti a je svrchovaným vládcem. Má nohy a ruce všude, což o individuální duši říci nelze. Proto je nutné uznat, že jsou dva znalci pole působnosti — individuální duše a Nadduše. Ruce a nohy živé bytosti jsou na jednom místě, ale Kṛṣṇovy ruce a nohy jsou všude. To dokládá Śvetāśvatara Upaniṣad (3.17): sarvasya prabhum īśānaṁ sarvasya śaraṇaṁ bṛhat. Tato Nejvyšší Osobnost Božství, Nadduše, je pán (prabhu) všech živých bytostí, a je tudíž jejich konečným útočištěm. Nelze tedy popřít skutečnost, že Nadduše a individuální duše se od sebe vždy liší.

Najvyšší Pán sídli v srdciach všetkých ako Najvyšší Vládca. Najvyšší má nohy a ruky, rozpínajúce sa do všetkých strán, čo sa nedá povedať o individuálnej duši. Musíme teda uznať, že sú dvaja znalci poľa pôsobnosti — individuálna duša a Nadduša. Naše ruky a nohy sú situované na jednom mieste, zatiaľ čo Kṛṣṇove ruky a nohy sú všade. To je potvrdené vo Śvetāśvatara Upaniṣade (3.17): sarvasya prabhum īśānaṁ sarvasya śaraṇaṁ bṛhat. Najvyššia Božská Osobnosť, Nadduša, je prabhu, pán všetkých živých bytostí, a preto je ich najvyšším útočiskom. Nemôžeme teda poprieť skutočnosť, že Najvyššia Duša a individuálna duša sa od seba vždy líšia.