Skip to main content

TEXT 18

TEXT 18

Verš

Tekst

jyotiṣām api taj jyotis
tamasaḥ param ucyate
jñānaṁ jñeyaṁ jñāna-gamyaṁ
hṛdi sarvasya viṣṭhitam
jyotiṣām api taj jyotis
tamasaḥ param ucyate
jñānaṁ jñeyaṁ jñāna-gamyaṁ
hṛdi sarvasya viṣṭhitam

Synonyma

Synonyms

jyotiṣām — všech svítících těles; api — též; tat — ten; jyotiḥ — zdroj světla; tamasaḥ — temnotou; param — nad; ucyate — je řečeno; jñānam — poznání; jñeyam — předmět poznání; jñāna-gamyam — kterého má být dosaženo poznáním; hṛdi — v srdci; sarvasya — každého; viṣṭhitam — setrvávající.

jyotiṣām — kõikides valgusallikates; api — samuti; tat — see; jyotiḥ — valguse allikas; tamasaḥ — pimedus; param — väljaspool; ucyate — öeldakse; jñānam — teadmised; jñeyam — teada olema; jñāna-gamyam — teadmiste abil lähenetav; hṛdi — südames; sarvasya — igaühe; viṣṭhitam — asetsev.

Překlad

Translation

Nadduše je zdrojem světla všech svítících těles. Setrvává nad temnotou hmoty a je neprojevená. Je poznáním, předmětem poznání a cílem poznání. Dlí v srdcích všech.

Tema on kõikide valgusallikate valguse allikas. Ta asub väljaspool mateeria pimedust ning on mitteavaldunud. Ta on nii teadmised, teadmiste objekt kui ka teadmiste eesmärk. Ta asetseb igaühe südames.

Význam

Purport

Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství, je zdrojem světla všech svítících těles, jako je slunce, měsíc a hvězdy. Ve védské literatuře se dočteme, že v duchovním království není zapotřebí slunce ani měsíce, protože je tam všude záře Nejvyššího Pána. V hmotném světě je tato brahmajyoti, Pánova duchovní záře, pokryta mahat-tattvou (hmotnými prvky), a abychom zde měli světlo, potřebujeme pomoc slunce, měsíce, elektřiny a tak dále. V duchovním světě ale ničeho takového není zapotřebí. Védská písma dávají jasně najevo, že vše je osvětleno díky Pánově záři. Je tedy zcela zřejmé, že Pán nežije v hmotném světě. Setrvává v duchovním světě, který je daleko odtud, v duchovním nebi. To je rovněž potvrzeno ve védské literatuře: āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastād (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8) — Pán věčně svítí jako slunce, ale je vysoko nad temnotou tohoto hmotného světa.

Ülihing, Jumala Kõrgeim Isiksus, on kõikide valgusallikate nagu Päike, Kuu ja tähed, valguse allikaks. Vedakirjandusest saame me teada, et vaimses kuningriigis pole vajadust Päikese või Kuu järele, sest sealseid planeete valgustab Kõigekõrgema Jumala sära. Materiaalses maailmas on see Jumala vaimne sära – brahmajyoti – kaetud mahat-tattva, materiaalsete elementidega, ning seetõttu vajame me valguse saamiseks Päikest, Kuud, elektrit jne. Vaimses maailmas selliste nähtuste järele aga vajadus puudub. Vedakirjanduses öeldakse selgelt, et kõik valgustub tänu Jumala helendavale särale. Seega on ilmne, et Jumala asupaik ei ole mitte see materiaalne maailm. Ta asub vaimses maailmas, mis on meist väga kaugel vaimses taevas. Ka seda kinnitatakse meile vedakirjanduses. Āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt. („Śvetāśvatara Upaniṣad" 3.8) Jumal on just nagu Päike, mis levitab igavesti Enda ümber valgust, kuid Ta Ise asub kaugel väljaspool seda materiaalse maailma pimedust.

Jeho poznání je transcendentální. Védská literatura dokládá, že Brahman je soustředěné transcendentální poznání. Ten, kdo touží být přemístěn do duchovního světa, dostává poznání od Nejvyššího Pána, který dlí v srdcích všech. Jedna védská mantra (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.18) učí: taṁ ha devam ātma-buddhi-prakāśaṁ mumukṣur vai śaraṇam ahaṁ prapadye. Ten, kdo si přeje osvobození, se musí odevzdat Nejvyšší Osobnosti Božství. Co se týče cíle konečného poznání, védská literatura rovněž dokládá: tam eva viditvāti mṛtyum eti — “Jedině poznáním Jeho lze překonat hranice zrození a smrti.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8)

Tema teadmised on transtsendentaalsed. Vedakirjanduses kinnitatakse, et Brahman esindab transtsendentaalsete teadmiste tuuma. Sellele, kes ihaldab tõusta vaimsesse maailma, annab teadmised iga elusolendi südames viibiv Kõigekõrgem Jumal. Ühes vedalikus mantras („Śvetāśvatara Upaniṣad" 6.18) öeldakse: taṁ ha devam ātma-buddhi-prakāśaṁ mumukṣur vai śaraṇam ahaṁ prapadye. Kui inimene vähegi soovib saavutada vabanemist, peab ta alistuma Jumala Kõrgeimale Isiksusele. Mis puutub lõplike teadmiste eesmärki, siis selle kohta leiame me vedakirjandusest järgmise kinnituse: tam eva viditvāti mṛtyum eti. „Üksnes Jumalat tundes on võimalik pääseda vabaks sünni ja surma ahelaist." („Śvetāśvatara Upaniṣad" 3.8)

Nejvyšší dlí v srdci každé živé bytosti a je svrchovaným vládcem. Má nohy a ruce všude, což o individuální duši říci nelze. Proto je nutné uznat, že jsou dva znalci pole působnosti — individuální duše a Nadduše. Ruce a nohy živé bytosti jsou na jednom místě, ale Kṛṣṇovy ruce a nohy jsou všude. To dokládá Śvetāśvatara Upaniṣad (3.17): sarvasya prabhum īśānaṁ sarvasya śaraṇaṁ bṛhat. Tato Nejvyšší Osobnost Božství, Nadduše, je pán (prabhu) všech živých bytostí, a je tudíž jejich konečným útočištěm. Nelze tedy popřít skutečnost, že Nadduše a individuální duše se od sebe vždy liší.

Jumal asetseb kõrgeima valitsejana igaühe südames. Kõigekõrgema käed ja jalad asuvad kõikjal, erinevalt individuaalsest hingest. Seepärast tuleb tunnistada, et tegevusväljal on kaks tundjat: individuaalne hing ning Ülihing. Individuaalse hinge käed ja jalad saavad korraga olla ainult ühes paigas, kuid Kṛṣṇa käed ja jalad ulatuvad kõikjale. Sedasi kinnitatakse „Śvetāśvatara Upaniṣadis" (3.17): sarvasya prabhum īśānaṁ sarvasya śaraṇaṁ bṛhat. Jumala Kõrgeim Isiksus, Ülihing, on kõikide elusolendite prabhu ehk isand, ning seega on Ta ka kõikide elusolendite lõplik varjupaik. Sellest võib järeldada, et Ülihing ning individuaalne hing on alati erinevad. Seda ei saa mitte keegi eitada.