Skip to main content

TEXT 13

TEXT 13

Verš

Texte

jñeyaṁ yat tat pravakṣyāmi
yaj jñātvāmṛtam aśnute
anādi mat-paraṁ brahma
na sat tan nāsad ucyate
jñeyaṁ yat tat pravakṣyāmi
yaj jñātvāmṛtam aśnute
anādi mat-paraṁ brahma
na sat tan nāsad ucyate

Synonyma

Synonyms

jñeyam — předmět poznání; yat — co; tat — to; pravakṣyāmi — nyní vyložím; yat — co; jñātvā — znající; amṛtam — nektar; aśnute — osoba ochutnává; anādi — bez počátku; mat-param — závislá na Mně; brahma — duchovní podstata; na — ani; sat — příčina; tat — toto; na — ani; asat — následek; ucyate — je řečeno, že je.

jñeyam: connaissable; yat: ce; tat: que; pravakṣyāmi: J’expliquerai maintenant; yat: ce que; jñātvā: sachant; amṛtam: le nectar; aśnute: on goûte; anādi: sans commencement; mat-param: subordonné à Moi; brahma: l’Esprit; na: ne pas; sat: cause; tat: que; na: non plus; asat: effet; ucyate: est dit être.

Překlad

Translation

Nyní vyložím předmět poznání, a když jej poznáš, okusíš věčnost. Brahman, duchovní podstata, jež je bez počátku a závislá na Mně, leží mimo příčinu a následek tohoto hmotného světa.

Je vais maintenant t’instruire de l’objet du savoir, lequel te permettra de goûter l’éternité. Le Brahman, l’Esprit, est sans commencement, à Moi subordonné, et se situe au-delà des causes et des effets du monde matériel.

Význam

Purport

Śrī Kṛṣṇa již popsal pole působnosti a znalce pole, spolu s procesem, který umožňuje znalce pole poznat. Nyní Pán začíná popisovat předmět poznání — nejprve duši a potom Nadduši. Když někdo pozná znalce, duši i Nadduši, může okusit nektar života. Ve druhé kapitole bylo vysvětleno, že živá bytost je věčná, a totéž je potvrzeno i zde. Neexistuje doba narození této jīvy a nikdo nezjistí historii jejího projevení z Nejvyššího Pána. Je tedy bez počátku. Védské spisy to dokládají takto: na jāyate mriyate vā vipaścit (Kaṭha Upaniṣad 1.2.18). Znalec těla se nikdy nerodí a nikdy neumírá, a oplývá poznáním.

Le Seigneur a décrit le champ d’action, le connaissant de ce champ, de même que le moyen d’appréhender ce connaissant. Il commence maintenant à décrire l’objet du savoir: l’âme distincte et l’Âme Suprême. Connaître ces deux connaissants, l’âme et l’Âme Suprême, permet de goûter le nectar de l’existence. L’âme, comme on l’a vu au second chapitre, est éternelle, ce que confirme ce verset. Les jīvas ne sont pas nés à un moment précis. Nul, en effet, ne saurait déterminer le temps où ils auraient émané du Seigneur Suprême. Ils sont sans commencement. Ce que corroborent les Textes védiques (Kaṭha Upaniṣad 1.2.18): na jāyate mriyate vā vipaścit – « Jamais le connaissant du corps ne naît ni ne meurt et il a connaissance de tout. »

O nejvyšším Pánu v podobě Nadduše je ve védské literatuře (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.16) také uvedeno, že je hlavním znalcem těla a Pánem tří kvalit hmotné přírody (pradhāna-kṣetrajña-patir guṇeśaḥ). Ve smṛti stojí: dāsa-bhūto harer eva nānyasyaiva kadācana. Živé bytosti jsou věčně služebníky Nejvyššího Pána. To rovněž potvrzuje ve svém učení Pán Caitanya. Popis Brahmanu v tomto verši se tedy týká individuální duše. Když se slova Brahman použije pro živou bytost, myslí se tím, že je vijñāna-brahma, a nikoliv ānanda-brahma. Ānanda-brahma je Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství.

Ces mêmes textes (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.16) décrivent également le Seigneur en tant qu’Âme Suprême: pradhāna-kṣetrajña-patir guṇeśaḥ – le Seigneur est le principal connaissant du corps et le maître des trois modes d’influence de la nature matérielle. Et la smṛti ajoute: dāsa-bhūto harer eva nānyasyaiva kadācana – les êtres distincts sont éternellement au service du Seigneur Suprême. Ce que confirme par ailleurs Śrī Caitanya dans Ses enseignements. Par suite, la description du Brahman, telle qu’elle est donnée dans ce verset, s’applique à l’âme infinitésimale. Lorsque, comme ici, le mot Brahman est utilisé pour désigner l’être distinct, c’est du vijñāna-brahma qu’il s’agit, par opposition à l’ānanda-brahma, qui désigne le Brahman, le Seigneur Suprême.