TEXTS 1-2

VERŠE 1 – 2

Verš

arjuna uvāca
prakṛtiṁ puruṣaṁ caiva
kṣetraṁ kṣetra-jñam eva ca
etad veditum icchāmi
jñānaṁ jñeyaṁ ca keśava

śrī-bhagavān uvāca
idaṁ śarīraṁ kaunteya
kṣetram ity abhidhīyate
etad yo vetti taṁ prāhuḥ
kṣetra-jña iti tad-vidaḥ

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; prakṛtim — přírodu; puruṣam — poživatele; ca — také; eva — jistě; kṣetram — pole; kṣetra-jñam — znalce pole; eva — jistě; ca — také; etat — to všechno; veditum — poznat; icchāmi — přeji si; jñānam — poznání; jñeyam — předmět poznání; ca — také; keśava — ó Kṛṣṇo; śrī-bhagavān uvāca — Pán, Osobnost Božství, pravil; idam — toto; śarīram — tělo; kaunteya — ó synu Kuntī; kṣetram — pole; iti — tak; abhidhīyate — nazývá se; etat — toto; yaḥ — ten, kdo; vetti — zná; tam — on; prāhuḥ — je nazýván; kṣetra-jñaḥ — znalec pole; iti — tak; tat-vidaḥ — těmi, kdo toto znají.

arjunaḥ uvāca — Arjuna riekol; prakṛtim — príroda; puruṣam — požívateľ; ca — tiež; eva — iste; kṣetram — telo; kṣetra-jñam — znalec tela; eva —iste; ca — tiež; etat — toto všetko; veditum — vedieť; icchāmi — prajem si; jñānam — poznanie; jñeyam — predmet poznania; ca — tiež; keśava — ó, Kṛṣṇa; śrī-bhagavān uvāca — Kṛṣṇa, Najvyššia Božská Osobnosť, riekol; idam — toto; śarīram — telo; kaunteya — ó, syn Kuntī; kṣetram — pole; iti — tak; abhidhīyate — nazýva sa; etat — toto; yaḥ — ten, kto; vetti — pozná; tam — on; prāhuḥ — nazýva sa; kṣetra-jñaḥ — znalec poľa; iti — tak; tat-vidaḥ — tými, ktorí vedia.

Překlad

Arjuna řekl: Můj milý Kṛṣṇo, přeji si dozvědět se podrobně o prakṛti (přírodě), puruṣovi (poživateli), poli a znalci pole, poznání a předmětu poznání. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Toto tělo se nazývá pole, synu Kuntī, a ten, kdo tělo zná, je nazýván znalec pole.

Arjuna riekol: „Ó, môj milý Kṛṣṇa, chcel by som vedieť, čo je prakṛti (príroda), puruṣa (požívateľ), pole, znalec poľa, poznanie a predmet poznania.“
Kṛṣṇa, Najvyššia Božská Osobnosť, riekol: „Ó, syn Kuntī, toto telo sa nazýva pole a ten, kto toto telo pozná, sa nazýva znalec poľa.

Význam

Arjuna se zajímal o prakṛti (přírodu), puruṣu (poživatele), kṣetru (pole), kṣetra-jñu (znalce pole), poznání a předmět poznání. Když se na to vše zeptal, Kṛṣṇa mu odpověděl, že tělo se nazývá pole a ten, kdo tělo zná, je znalec pole. Toto tělo je pole působnosti podmíněné duše. Podmíněná duše je v zajetí hmotné existence a pokouší se ovládat hmotnou přírodu. Podle své schopnosti jí vládnout tedy dostává pole působnosti, kterým je tělo. A co je tělo? Tělo je tvořeno smysly. Podmíněná duše chce smyslový požitek a tělo neboli pole působnosti dostává podle toho, jaké má pro to schopnosti. Z toho důvodu se tělo nazývá kṣetra, pole působnosti podmíněné duše. A osoba, která se neztotožňuje s tělem, je kṣetra-jña, znalec pole. Jaký je rozdíl mezi polem a jeho znalcem, mezi tělem a znalcem těla — není těžké pochopit. Každý jednotlivec vidí, že od dětství do stáří prochází jeho tělo mnohými změnami, ale on přesto zůstává stále stejnou osobou. Znalec pole se tedy od samotného pole působnosti liší. Tak může podmíněná duše pochopit, že není tělem. Na začátku Bhagavad-gīty je popsáno (dehino 'smin), že živá bytost je uvnitř těla a že tělo se mění při přechodu z dětství v chlapectví, mládí a stáří, a osoba vlastnící tělo ví, že se tělo mění. Vlastník je tedy zjevně kṣetra-jña. Někdy si myslíme: “Jsem šťastný,” “Jsem muž,” “Jsem žena,” “Jsem pes,” “Jsem kočka.” To jsou označení těla znalce, který však s tělem není totožný. Přestože používáme mnoho věcí — například šaty — víme, že se od nich lišíme. Když zauvažujeme, pochopíme také, že se lišíme od těla. Já, vy nebo kdokoliv jiný, kdo vlastní tělo, je nazýván kṣetra-jña, znalec pole působnosti, a tělo se nazývá kṣetra, samotné pole působnosti.

Arjuna chcel vedieť, čo je prakṛti (príroda), puruṣa (požívateľ), kṣetra (pole) a kṣetra-jña (znalec poľa). Ďalej chcel vedieť, čo je poznanie a predmet poznania. Kṛṣṇa mu odpovedá, že poľom sa myslí telo a že ten, kto toto telo pozná, sa nazýva znalec poľa. Pre podmienenú dušu je telo poľom pôsobnosti. Podmienená duša je v zajatí hmotnej existencie a pokúša sa ovládnuť hmotnú prírodu. A tak vzhľadom na svoju schopnosť vládnuť hmotnej prírode získa pole pôsobnosti. Týmto poľom pôsobnosti je telo. A čo je to telo? Telo tvoria zmysly. Podmienená duša si chce užívať zmysly a podľa druhu pôžitku, o ktorý má záujem, dostane telo. Telo sa teda nazýva kṣetra, alebo pole pôsobnosti podmienenej duše. Ten, kto sa mylne stotožňuje s telom, sa nazýva kṣetra-jña, alebo znalec poľa. Nie je ťažké pochopiť rozdiel medzi poľom a znalcom poľa, alebo medzi telom a jeho znalcom. Každý vidí, že detstvom počnúc a starobou končiac, prechádza telo mnohými zmenami, aj keď človek zostáva tou istou osobou. Rozdiel je teda medzi znalcom poľa a poľom samotným. Týmto spôsobom môže podmienená duša pochopiť, že sa líši od tela. Na začiatku Bhagavad-gīty (2.13) sa píše, že živá bytosť pobýva v tele a že toto telo sa mení z detstva do mladosti a z dospelosti do staroby: dehinòsmin yathā dehe. Vlastník teda vie, že je znalcom poľa, pretože telo sa mení. Vlastník je teda nepochybne kṣetra-jña. Niekedy si myslíme „som šťastný“, „som muž“, „som žena“, „som pes“, „som mačka“ a podobne. To všetko sú telesné označenia znalca poľa. Znalec však nie je totožný so svojím telom. Podobne môžeme vlastniť veľa rôznych vecí, ako napríklad odev atď., no vieme, že sa líšime od týchto vecí. Takýmto spôsobom môžeme s trochou inteligencie pochopiť aj rozdiel medzi nami a telom. Ja, vy alebo hocikto iný, kto vlastní telo, sa nazýva kṣetra-jña, znalec poľa pôsobnosti, a telo sa nazýva kṣetra, pole aktivít vlastného ja.

V prvních šesti kapitolách Bhagavad-gīty je popisován znalec těla (živá bytost) a stav, který mu umožní poznat Nejvyšší Osobnost Božství. V prostředních šesti kapitolách je popisován Nejvyšší Pán a vztah mezi individuální duší a Nadduší týkající se oddané služby. Je v nich jednoznačně definováno nadřazené postavení Nejvyšší Osobnosti Božství a podřízené postavení individuální duše. Živé bytosti jsou za všech okolností níže postavené, ale jelikož na to zapomínají, trpí. Když jsou osvíceny díky svým zbožným činnostem, obracejí se na Nejvyššího Pána různě — jako trpící, ti, kdo potřebují peníze, zvídaví a ti, kdo hledají poznání. To je rovněž popsáno. A počínaje třináctou kapitolou bude vysvětleno, jak živá bytost přichází do styku s hmotnou přírodou a jak ji Nejvyšší Pán vysvobozuje různými metodami, které spočívají v jejím plodonosném jednání, rozvíjení poznání a oddané službě. I když se živá bytost naprosto liší od hmotného těla, nějakým způsobem s ním začíná být spojena. I to bude objasněno.

V prvých šiestich kapitolách Bhagavad-gīty je opísaný znalec poľa (živá bytosť) a pozícia, z ktorej môže porozumieť Najvyššiemu Pánovi. V prostredných šiestich kapitolách Bhagavad-gīty je opísaná Najvyššia Božská Osobnosť a vzťah medzi individuálnou dušou a Naddušou v rámci oddanej služby. V týchto kapitolách je predložená konečná definícia nadradeného postavenia Najvyššej Božskej Osobnosti a podriadeného postavenia individuálnej duše. Živé bytosti sú v každom ohľade podmienené, ale ich zábudlivosť im spôsobuje utrpenie. Keď sa prostredníctvom zbožných skutkov osvietia, snažia sa priblížiť k Najvyššiemu Pánovi za rôznych okolností — buď ako trpiaci, alebo ako ľudia bažiaci po bohatstve, zvedaví, či túžiaci po poznaní. O tom všetkom sme už hovorili. A teraz, na začiatku trinástej kapitoly Pán vysvetľuje, ako živá bytosť prichádza do styku s hmotnou prírodou a ako jej Najvyšší Pán pomáha vyslobodiť sa pomocou rôznych metód — vykonávaním plodonosných činností, pestovaním poznania a oddanou službou. Aj keď sa živá bytosť podstatne líši od hmotného tela, je s ním istým spôsobom spojená. To všetko už bolo vysvetlené.