Skip to main content

TEXTS 18-19

TEXTS 18-19

Verš

Text

samaḥ śatrau ca mitre ca
tathā mānāpamānayoḥ
śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu
samaḥ saṅga-vivarjitaḥ
samaḥ śatrau ca mitre ca
tathā mānāpamānayoḥ
śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu
samaḥ saṅga-vivarjitaḥ
tulya-nindā-stutir maunī
santuṣṭo yena kenacit
aniketaḥ sthira-matir
bhaktimān me priyo naraḥ
tulya-nindā-stutir maunī
santuṣṭo yena kenacit
aniketaḥ sthira-matir
bhaktimān me priyo naraḥ

Synonyma

Synonyms

samaḥ — stejný; śatrau — k nepříteli; ca — také; mitre — k příteli; ca — také; tathā — tak; māna — při poctě; apamānayoḥ — a zneuctění; śīta — v zimě; uṣṇa — teple; sukha — štěstí; duḥkheṣu — a neštěstí; samaḥ — vyrovnaný; saṅga-vivarjitaḥ — prostý veškeré společnosti; tulya — stejný; nindā — při hanobení; stutiḥ — a dobré pověsti; maunī — mlčenlivý; santuṣṭaḥ — spokojený; yena kenacit — s čímkoliv; aniketaḥ — bez obydlí; sthira — pevné; matiḥ — odhodlání; bhakti-mān — zaměstnaný oddanou službou; me — Mně; priyaḥ — drahý; naraḥ — člověk.

samaḥ — gleich; śatrau — zu einem Feind; ca — auch; mitre — zu einem Freund; ca — auch; tathā — so; māna — bei Ehre; apamānayoḥ — und Schmach; śīta — bei Kälte; uṣṇa — Hitze; sukha — Glück; duḥkheṣu — und Leid; samaḥ — ausgeglichen; saṅga-vivarjitaḥ — frei von aller Gemeinschaft; tulya — gleich; nindā — bei Beleidigung; stutiḥ — und Ansehen; maunī — schweigsam; santuṣṭaḥ — zufrieden; yena kenacit — mit allem; aniketaḥ — keine Unterkunft habend; sthira — gefestigte; matiḥ — Entschlossenheit; bhakti-mān — in Hingabe beschäftigt; me — zu Mir; priyaḥ — lieb; naraḥ — ein Mensch.

Překlad

Translation

Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele a zůstává vyrovnaný, ať se setkává s poctou či zneuctěním, teplem či zimou, štěstím či neštěstím, slávou či hanbou, kdo není ve styku se znečišťující společností, vždy je mlčenlivý a se vším spokojený, nestará se o to, kde bude bydlet, neochvějně setrvává na úrovni poznání a je zaměstnaný oddanou službou — ten je Mi velmi drahý.

Wer Freunden und Feinden gleichgesinnt ist, wer bei Ehre und Schmach, Hitze und Kälte, Glück und Leid sowie Ruhm und Schande Gleichmut bewahrt, wer stets frei ist von verunreinigender Gemeinschaft, wer immer schweigsam und mit allem zufrieden ist, wer sich nicht um eine Unterkunft sorgt, wer im Wissen gefestigt ist und sich in Meinem hingebungsvollen Dienst beschäftigt – ein solcher Mensch ist Mir sehr lieb.

Význam

Purport

Oddaný nikdy není ve styku se špatnou společností. Lidé jsou takoví, že jednou někoho chválí a jindy zase pomlouvají. Oddaný však zůstává nedotčen falešnou slávou a hanbou, neštěstím i štěstím. Je nanejvýš trpělivý. Nemluví o ničem jiném než o věcech, které jsou spojené s Kṛṣṇou — proto je řečeno, že je mlčenlivý. Být mlčenlivý neznamená, že by se vůbec nemělo hovořit; znamená to nemluvit nesmysly. Má se mluvit jen o důležitých věcech a pro oddaného je nejdůležitější mluvit v zájmu Nejvyššího Pána. Oddaný je šťastný, ať už jsou podmínky jakékoliv — někdy dostane výborné jídlo a jindy ne, ale pokaždé je spokojený. Také si nedělá starosti s bydlením. Někdy může žít pod stromem a jindy v honosném sídle, ale neupoutá ho ani jedno. Je řečeno, že je neochvějný, protože je stálý co se týče odhodlání a poznání. Můžeme si všimnout, že se v popisech jeho kladů některé z nich opakují, ale to má jen zdůraznit skutečnost, že je musí všechny získat. Bez dobrých předpokladů nemůže být nikdo čistým oddaným. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ—ten, kdo není oddaný, nemá žádné klady. Chce-li být někdo považován za oddaného, musí tyto klady projevit. Na to, aby je získal, nevynakládá nějaké další úsilí — oddaná služba s vědomím Kṛṣṇy mu je sama o sobě pomůže vyvinout.

ERLÄUTERUNG: Ein Gottgeweihter ist immer frei von aller schlechten Gemeinschaft. Manchmal wird man gelobt und manchmal beleidigt; das bringt das Leben in der menschlichen Gesellschaft mit sich. Doch ein Gottgeweihter ist immer transzendental zu künstlicher Ehre und Schmach, künstlichem Glück und Leid. Er ist sehr duldsam. Er spricht über kein anderes Thema als Kṛṣṇa; deshalb heißt es, daß er schweigsam ist. Schweigsam zu sein bedeutet nicht, daß man nichts sagen sollte; es bedeutet vielmehr, daß man keinen Unsinn spricht. Man sollte nur über Wesentliches sprechen, und das Wesentlichste für einen Gottgeweihten sind Themen, die mit dem Höchsten Herrn verbunden sind. Ein Gottgeweihter ist unter allen Umständen glücklich. Manchmal bekommt er sehr wohlschmeckende Speisen und manchmal nicht, doch in jedem Fall ist er zufrieden. Auch sorgt er sich nicht um eine Unterkunft. Manchmal lebt er unter einem Baum und manchmal in einem palastartigen Gebäude, doch er fühlt sich zu keinem von beiden hingezogen. Man sagt, er sei gefestigt, weil er in seiner Entschlossenheit und seinem Wissen gefestigt ist. Wir mögen in der Beschreibung der Eigenschaften eines Gottgeweihten gewisse Wiederholungen finden, doch dadurch soll nur die Tatsache betont werden, daß ein Gottgeweihter all diese Eigenschaften entwickeln muß. Ohne gute Eigenschaften kann man kein reiner Gottgeweihter sein. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ: Jemand, der kein Gottgeweihter ist, besitzt keine guten Eigenschaften. Wer als Gottgeweihter angesehen werden möchte, sollte diese guten Eigenschaften entwickeln. Natürlich unternimmt ein Gottgeweihter keine zusätzlichen Bemühungen, um diese Eigenschaften zu erwerben; vielmehr hilft ihm seine Beschäftigung im Kṛṣṇa-Bewußtsein und im hingebungsvollen Dienst, sie automatisch zu entwickeln.