Skip to main content

TEXT 52

VERSO 52

Verš

Texto

śrī-bhagavān uvāca
su-durdarśam idaṁ rūpaṁ
dṛṣṭavān asi yan mama
devā apy asya rūpasya
nityaṁ darśana-kāṅkṣiṇaḥ
śrī-bhagavān uvāca
su-durdarśam idaṁ rūpaṁ
dṛṣṭavān asi yan mama
devā apy asya rūpasya
nityaṁ darśana-kāṅkṣiṇaḥ

Synonyma

Sinônimos

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; su-durdarśam — velice těžké uvidět; idam — tuto; rūpam — podobu; dṛṣṭavān asi — na kterou se díváš; yat — která; mama — Moje; devāḥ — polobozi; api — také; asya — tuto; rūpasya — podobu; nityam — věčně; darśana-kāṅkṣiṇaḥ — usilují spatřit.

śrī-bhagavān uvāca — a Suprema Personalidade de Deus disse; su-durdarśam — muito difícil de ver; idam — esta; rūpam — forma; dṛṣṭavān asi — como você viu; yat — a qual; mama — Minha; devāḥ — os semideuses; api — também; asya — esta; rūpasya — forma; nityam — eternamente; darśana-kāṅkṣiṇaḥ — desejando ver.

Překlad

Tradução

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Můj milý Arjuno, spatřit Mou podobu, na kterou se nyní díváš, je velice obtížné. Dokonce i polobozi neustále vyhledávají příležitost uvidět tuto podobu, která je živé bytosti tak drahá.

A Suprema Personalidade de Deus disse: Meu querido Arjuna, esta Minha forma que você agora vê, é muito difícil de contemplar. Até mesmo os semideuses sempre buscam a oportunidade de ver esta forma, que é tão querida.

Význam

Comentário

Ve čtyřicátém osmém verši této kapitoly jsme četli, jak Pán Kṛṣṇa zakončil projevení své vesmírné podoby a oznámil Arjunovi, že ji není možné spatřit pomocí mnoha zbožných činností, obětí a tak dále. Zde použité slovo su-durdarśam vyjadřuje, že Kṛṣṇova dvouruká podoba je ještě důvěrnější. Vesmírnou podobu Kṛṣṇy lze uvidět za předpokladu, že se činnosti, jako je askeze, studium Ved a filozofická spekulace, alespoň nepatrně obohatí oddanou službou. Je možné ji spatřit, i když nikoliv bez příměsi bhakti, jak již bylo vysvětleno. Výše než vesmírná podoba však stojí podoba Kṛṣṇy se dvěma rukama, kterou je ještě těžší uvidět; dokonce i pro polobohy, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva. Ti si přejí Nejvyššího spatřit a ve Śrīmad-Bhāgavatamu je doloženo, že když měl být v lůně své matky Devakī, všichni polobozi z nebes přišli zázračného Kṛṣṇu navštívit. I když Ho v té době ještě neviděli, věnovali Mu pěkné modlitby a čekali, až se zjeví. Hlupák se Mu může vysmívat s tím, že Ho považuje za obyčejnou lidskou bytost, a místo Něho může ctít neosobní “něco” v Něm, ale to jsou jen nesmyslné pózy. Kṛṣṇu v Jeho dvouruké podobě si přejí vidět i polobozi, jako je Brahmā a Śiva.

No verso quarenta e oito deste capítulo, o Senhor Kṛṣṇa parou de mostrar Sua forma universal e informou a Arjuna que não é por meio de muitas atividades piedosas, sacrifícios, etc., que alguém conseguirá ver esta forma. Agora, usa-se aqui a palavra su-durdarśam, indicando que a forma em que Kṛṣṇa tem dois braços é ainda mais confidencial. Talvez alguém seja capaz de ver a forma universal de Kṛṣṇa, dando um leve toque de serviço devocional a várias atividades, tais como penitências, estudo védico e especulação filosófica. Talvez seje possível, mas não se pode ver sem um pouco de bhakti, como já foi explicado. Ainda mais, além dessa forma universal, a forma em que Kṛṣṇa tem duas mãos, é bem mais difícil de ser vista, mesmo por semideuses como Brahmā e o Senhor Śiva. Eles desejam vê-lO, e temos evidência no Śrīmad-Bhāgavatam de que, quando se supunha que Ele estava no ventre de Sua mãe, Devakī, todos os semideuses celestiais vieram ver este prodígio, Kṛṣṇa, e ofereceram belas orações ao Senhor, embora naquela ocasião Ele não lhes fosse visível. Assim, eles aguardaram para vê-lO. Um tolo talvez zombe dEle, considerando-O uma pessoa comum, e talvez ofereça respeitos não a Ele, mas ao “algo” impessoal dentro dEle, mas todas estas atitudes são absurdas. De fato, semideuses como Brahmā e Śiva desejam ver Kṛṣṇa em Sua forma de dois braços.

Bhagavad-gītā (9.11) rovněž učí: avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritaḥ — pro hlupáky, kteří se Nejvyššímu Pánu vysmívají, Pán zůstává neviditelný. Kṛṣṇovo tělo je zcela duchovní, věčné a plné blaženosti, jak dokládá Brahma-saṁhitā a Kṛṣṇa samotný v Bhagavad-gītě. Jeho tělo se vždy liší od hmotných těl. Avšak pro osoby, jež zkoumají Kṛṣṇu čtením Bhagavad-gīty a jiných védských písem, Kṛṣṇa znamená potíž. Ten, kdo používá hmotný způsob zkoumání, Ho považuje za velkou osobnost dějin a velice učeného filozofa, ale stále je pro něj pouze obyčejným člověkem, který i navzdory úžasné moci musel přijmout hmotné tělo. Tito jedinci považují Absolutní Pravdu z konečného hlediska za neosobní, a proto se domnívají, že neosobní Nejvyšší přijal osobní podobu, která je spojená s hmotnou přirozeností. Toto je materialistické uvažování o Nejvyšším Pánu. Další úvaha o Kṛṣṇovi, kterou předkládají ti, kdo hledají poznání, je spekulativní — tito lidé spekulují také o Kṛṣṇovi a považují Ho za méně důležitého, než je vesmírná podoba Nejvyššího. Někteří si tedy myslí, že vesmírná podoba, kterou Kṛṣṇa zjevil Arjunovi, je důležitější než Jeho osobní podoba. Osobní podoba Nejvyššího je podle nich jen pomyslná. Věří, že z konečného hlediska Absolutní Pravda není osoba. Avšak transcendentální způsob, jak poznat pravdu, je uveden ve čtvrté kapitole Bhagavad-gīty: naslouchat o Kṛṣṇovi od autorit. To je skutečný védský způsob přijímání poznání a ti, kdo patří k védské posloupnosti, naslouchají o Kṛṣṇovi od autority. Tím, že o Něm naslouchají znovu a znovu, jim Kṛṣṇa začne být velmi drahý. Již několikrát jsme hovořili o tom, že Kṛṣṇu halí Jeho energie yoga-māyā. Kṛṣṇa se nezjevuje komukoliv — vidět Ho může jen ten, komu se sám ukáže. Vedy to dokládají; Absolutní Pravdu může poznat odevzdaná duše. Transcendentalistovi se neustálým rozvíjením vědomí Kṛṣṇy a oddanou službou mohou otevřít duchovní oči a před nimi se mu Kṛṣṇa může zjevit. Toho nedosahují ani polobozi — i pro ně je tedy těžké poznat Kṛṣṇu. Pokročilí polobozi neustále doufají, že uvidí Kṛṣṇu v Jeho dvouruké podobě. Závěr zní, že i když spatřit Kṛṣṇovu vesmírnou podobu je velice obtížné a nepodaří se to všem, ještě těžší je poznat Jeho osobní podobu Śyāmasundary.

No Bhagavad-gītā (9.11), também se confirma que avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam: Ele não é visível aos tolos que O ridicularizam. O corpo de Kṛṣṇa, como se corrobora no Brahma-saṁhitā e é confirmado pelo próprio Kṛṣṇa no Bhagavad-gītā, é inteiramente espiritual e pleno de bem-aventurança e eternidade. Seu corpo nunca é como um corpo material. Mas Kṛṣṇa é um verdadeiro problema, para alguns que O estudam lendo o Bhagavad-gītā ou escrituras védicas semelhantes. Para alguém que utiliza um processo material, Kṛṣṇa é considerado uma grande personalidade histórica e um filósofo muito erudito, mas Ele é um homem comum, e embora fosse tão poderoso, Ele teve de aceitar um corpo material. Em última análise, eles acham que a Verdade Absoluta é impessoal; por isso, eles pensam que, a partir de Seu aspecto impessoal, Kṛṣṇa assumiu um aspecto pessoal vinculado à natureza material. Esta é uma estimativa material do Senhor Supremo. A outra avaliação é especulativa. Aqueles que buscam conhecimento também especulam sobre Kṛṣṇa e consideram-nO menos importante do que a forma universal do Supremo. Assim, alguns pensam que a forma universal que Kṛṣṇa manifestou a Arjuna é mais importante do que Sua forma pessoal. De acordo com eles, a forma pessoal do Supremo é algo imaginário. Eles acreditam que, em última análise, a Verdade Absoluta não é uma pessoa. Mas o Quarto Capítulo do Bhagavad-gītā descreve o processo transcendental, ou seja, ouvir o que as autoridades falam sobre Kṛṣṇa. Este é o verdadeiro processo védico, e aqueles que de fato estão na linha védica ouvem o que a autoridade fala sobre Kṛṣṇa. Por ouvir repetidamente sobre Ele, Kṛṣṇa Se torna querido. Como comentamos várias vezes, Kṛṣṇa Se cobre com Sua potência yoga-māyā. Nem todo mundo pode vê-lO e tampouco Ele Se revela a qualquer um. Ele só pode ser visto pela pessoa a quem Ele Se revela. A literatura védica confirma isto; a alma rendida pode realmente compreender a Verdade Absoluta. O transcendentalista, por meio de contínua consciência de Kṛṣṇa e por meio do serviço devocional a Kṛṣṇa, desenvolve olhos espirituais e pode ver Kṛṣṇa por revelação. Tal revelação não é possível nem mesmo para os semideuses; portanto, até os semideuses têm dificuldade em compreender Kṛṣṇa, e os semideuses avançados sempre ficam com a esperança de ver Kṛṣṇa manifesto sob Sua forma de duas mãos. Conclui-se que, embora ver a forma universal de Kṛṣṇa seja muito, muito difícil e não seja possível para qualquer um, é ainda mais difícil compreender Sua forma pessoal como Śyāmasundara.